Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Japonská sonda Hayabusa přistane na planetce Itokawa

Japonská sonda Hayabusa přistane na planetce Itokawa

hayabusa.jpg
Na 12. a 25. listopadu 2005 je předběžně naplánováno krátkodobé "přistání" japonské sondy Hayabusa na povrchu planetky Itokawa. V průběhu několika sekund by mělo dojít k odběru velice malého množství materiálu z povrchu planetky, která má nepravidelný tvar o rozměrech 548 x 312 x 276 m.

Sonda byla vypuštěna 9. 5. 2003. Ke svému cíli, tj. k planetce Itokawa, byla navedena pomocí iontových motorů. Na oběžné dráze kolem planetky se "usadila" 12. 9. 2005 (určité zpoždění proti plánu bylo způsobeno poškozením článků slunečních baterií při velké erupci na Slunci, což mělo za následek nižší výkon iontových motorů sondy).

Itokawa_03.jpg

Z oběžné dráhy byla planetka detailně studována. Byly například pořizovány podrobné snímky jejího povrchu za účelem výběru dvou míst, kde se sonda pokusí o odběr vzorků horniny. Slovo "pokusí" je zde na místě. Sonda je totiž stabilizována pomocí tří gyroskopů (setrvačníků), z nichž dva již přestaly fungovat (výpadky gyroskopů nastaly 31. 7. a 3. 10. 2005). V činnosti je pouze jeden gyroskop a k udržování potřebné orientace a stabilizace se dále využívají korekční raketové motorky, které mají pouze omezené zásoby pracovní látky - hydrazinu.

Dne 3. 11. 2005 byl zahájen nácvik přiblížení sondy do těsné blízkosti povrchu planetky Itokawa. Přitom mělo dojít k odhození malého vědeckého modulu MINERVA tvaru válce o hmotnosti 519 gramů. Toto zařízení se má pohybovat po povrchu planetky setrvačností. Během aktivní fáze uskuteční několik skoků s maximální výškou asi 10 m. Zařízení je vybaveno 3 barevnými kamerami, přičemž dvě mohou pořizovat stereoskopické snímky povrchu z bezprostřední blízkosti. Při snímkování ze vzdálenosti 10 cm mohou rozlišit detaily o velikosti menší než 1 mm. Dalším vybavením výzkumného modulu jsou teplotní čidla k měření teploty povrchu planetky.

Během přibližovacího manévru se objevily problémy s určováním vzdálenosti od povrchu planetky, a proto byl manévr přerušen. Sonda se v té době nacházela ve vzdálenosti asi 640 m od povrchu planetky.

Itokawa_04.jpg

Pokud se podaří odstranit tyto problémy, budou uskutečněny dva pokusy o odběr vzorků horniny na dvou různých místech povrchu planetky Itokawa. V okamžiku velice těsného přiblížení sondy k povrchu planetky (dotyk s planetkou) bude rychlostí 300 m/s vystřelen kovový projektil. Dojde k vytvoření malého kráteru a k vymrštění části horniny nad povrch planetky. Část tohoto materiálu vnikne do speciálního "trychtýře" na sondě, odkud se dostane do návratového pouzdra.

Výzkum planetky bude ukončen v prosinci 2005. Poté se sonda vydá na zpáteční cestu k Zemi a návratové pouzdro s cenným materiálem z povrchu planetky přistane na Zemi v červenci 2007.

Zajímavé obrázky povrchu planetky Itokawa, které pořídila sonda Hayabusa, najdete například zde.

Zdroj: spaceref.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



29. vesmírný týden 2017

29. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 17. 7. do 23. 7. 2017. Měsíc je mezi poslední čtvrtí a novem. Jupiter je večer už jen nízko a Saturn je za soumraku už nad jihem. Nad ránem je Neptun nad jihem, Uran na jihovýchodě a nízko na severovýchodě jasná Venuše, kterou tento týden navštíví Měsíc. Aktivita Slunce byla zvýšená díky oblasti s většími skvrnami. Noční svítící oblaka se vůbec nevyskytují. Přelety ISS pokračují ráno. V rubrice 100 pozorování najdeme upozornění na dvojhvězdu Albireo. Do kosmu se dostal s družicí Kanopus také mediálně známý 3U cubesat Majak.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Trojice galaxií v Draku

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2017 obdržel snímek „Trojice galaxií v Draku“, jehož autorem je Jan K. Žehrovický. Souhvězdí Draka nenalezne na obloze každý. A to je to přitom souhvězdí velmi velké, nebo spíše dlouhé, obtočené okolo Velké a Malé Medvědice. Dokonce je viditelné po

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

ISS

Další informace »