Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Japonská sonda Hayabusa se blíží k planetce Itokawa

Japonská sonda Hayabusa se blíží k planetce Itokawa

hayabusa1.jpg
Téměř dva roky a tři měsíce po startu (9. 5. 2003) se japonská sonda Hayabusa dostala "na dohled" ke svému cíli - k planetce (25 143) Itokawa. Během dosavadního letu absolvovala gravitační manévr při průletu kolem Země v květnu 2004 a poprvé při výzkumu planetek zahájila setkávací manévr s tzv. blízkozemní planetkou. K vlastnímu setkání dojde v průběhu příštího měsíce.

Sonda Hayabusa již uskutečnila pozorování planetky Itokawa pomocí zařízení Star Tracker ve dnech 29. a 30. července a 8., 9. a 12. srpna 2005. Celkem 24 pozorování bylo provedeno prostřednictvím hybridního navigačního systému, který využívá jak pozorování v optickém oboru spektra, tak i v rádiovém oboru. Na základě zjištěné vzdálenosti bude upravena závěrečná fáze přibližování sondy k planetce. K průběžnému měření vzájemné vzdálenosti bude používat i laserový dálkoměr. Snímkování planetky pomocí zařízení ONC (Optical Navigation Camera), kdy budou pořizovány detailní fotografie planetky, bude zahájeno během jednoho až dvou týdnů.

Dne 12. 8. 2005 byla sonda vzdálena od planetky 35 000 km a pomalu se k ní blížila rychlostí 38 m/s. Takovýto manévr pomocí iontových motorů zatím nebyl nikdy vyzkoušen. Iontové motory budou vypnuty ve vzdálenosti 3500 km a bude pokračovat přibližování sondy k planetce rychlostí 10 m/s. Zhruba v polovině září se sonda přiblíží k planetce na vzdálenost 20 km.

Během přibližování k planetce bude kamera pořizovat snímky a předávat je na Zemi. Protože rádiový signál bude putovat na Zemi a zpět asi 11 minut, nebude možné fázi přibližování řídit ze Země, sonda bude v tomto ohledu zcela autonomní. V průběhu přibližování budou o planetce získávána dostupná vědecká data. Cílem je určení fyzikálních a dynamických parametrů: velikosti a tvaru planetky, topografie povrchu, směru rotační osy, periody rotace, složení a struktury povrchu. Získaná data umožní výběr vhodných míst k odběru malých vzorků materiálu. Malý "skákací" robot MINERVA velikosti šálku na kávu o hmotnosti 519 gramů bude použit k průzkumu okolí a povrchu planetky. Vzhledem k nízké gravitaci na povrchu planetky se bude pohybovat skoky z místa na místo díky setrvačnosti. Během tohoto pohybu bude měřit teplotu a pořizovat detailní záběry povrchu planetky pomocí tří miniaturních kamer.

hayabusa.jpg

Hlavním cílem mise je odběr vzorků, který bude probíhat následujícím způsobem po těsném přiblížení k povrchu planetky: a) Náboj o hmotnosti asi 5 gramů bude vystřelen směrem k povrchu planetky rychlostí 300 m/s. b) Náboj rozbije povrch planetky, vznikne malý kráter a vyvržené fragmenty vzlétnou po explozi vzhůru. c) Fragmenty horniny prolétnou sběrným "trychtýřem" do připraveného zásobníku na sondě vzhledem k malé gravitaci v blízkosti planetky.

Odebrané vzorky horniny budou dopraveny na Zemi k detailnímu průzkumu. Návratová fáze letu bude zahájena v listopadu 2005 odletem sondy od planetky směrem k Zemi. Přistávací pouzdro vstoupí do zemské atmosféry rychlostí 12 km/s a zahřeje se na teplotu 3000 °C. Povrch pouzdra je chráněn odolným materiálem, vyvinutým spaciálně pro tento projekt. V závěrečné fázi letu se pouzdro snese na padáku a přistane na poušti v Austrálii pravděpodobně 10. 6. 2007.

Úkolem projektu je rovněž zkouška čtyř nových technologií: iontového motoru, automatického navigačního systému, zařízení pro odběr malého množství vzorků materiálu a návratového pouzdra.

Zdroj: www.isas.jp
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

VdB149, VdB150, LDN1235 - prach v souhvězdí Cephea

Souhvězdí Cephea je cirkumpolárním souhvězdím naší severní oblohy. Podobně jako například Velká medvědice, jejíž část označujeme lidovým jménem Velký vůz. Ale přeci … Velký vůz pozná téměř každý, o Cepheovi mnoho z „neastronomů“ možná ani neví. A astronom? Ten nás většinou odbude větou typu:

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Veľká galaxia v Androméde M31

Prvý test Nikon D5100, NIKKOR-P Auto 1:2.8 f=180mm, Star Adventurer a DSO cca 50m od najbližšej LED lampy verejného osvetlenia ... D5100 + NIKKOR-P Auto 1:2.8 f=180mm ISO 3200, f2.8, 46 x 60 sec Light, 10 x Dark, 16 x Flat Sky Watcher Star Adventurer + Hama Star 61

Další informace »