Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Juno se chystá k Jupiteru

Juno se chystá k Jupiteru

Americká sonda Juno u Jupiteru - kresba
Americká sonda Juno u Jupiteru - kresba
Můžeme se těšit na další kosmickou sondu, která bude velkým přínosem. Jmenuje se Juno, namíří si to k Jupiteru a připomene i Galilea.

Jde o americkou sondu, start se chystá na 5. srpna a z amerického mysu Canaveral sondu vynese raketa Atlas 5. Plánovaný čas startu je 17:34, ale kdyby se z nějakého důvodu nepodařilo odstartovat, je na to čas do 26. srpna, kdy se startovací okno uzavírá. Podle posledních zpráv je šance na dobré počasí 70 %, tak snad start vyjde.

Po startu sonda využije dnes obvyklého tzv. gravitačního praku, po dvou letech v říjnu 2013 se urychlí průletem kolem Země a k Jupiteru by měla dorazit v červenci 2016. Cesta tedy potrvá pět let. Když bude na sondě vše fungovat, mohla by Jupiter zkoumat asi 9 let, předpokládaný konec mise je v říjnu 2017.

Galilova plaketa na Juno
Galilova plaketa na Juno
Zajímavostí je, že Juno veze k Jupiteru plaketu se jménem významného astronoma. Je jím Galileo Galilei, protože to byl právě on, kdo jako první objevil čtyři nejjasnější měsíce Jupitera. Plaketa je poměrně malá, 7x5 cm a váží pouhých 6 gramů. Kromě tváře astronoma obsahuje nápis s citátem Galileova pozorovacího deníku právě z noci objevu měsíců.

Každá sonda letí ke svému cíli s konkrétními úkoly. V případě Juno bychom našli tři hlavní. Porozumět Jupiterově struktuře prostřednictvím stanovení hmotnosti a velikosti Jupiterova jádra, jeho gravitačního a magnetického pole a vnitřního proudění. Proměření složení Jupiterovy atmosféry, zejména množství plynů schopných kondenzace (vodní páry, NH3, CH4 a H2S), určit teplotní profil atmosféry planety, profil rychlostí větrů a prozkoumat oblačnou pokrývku do větší hloubky, než to dokázala předešlá sonda Galileo. No a v neposlední řadě prozkoumat a popsat prostorové struktury Jupiterovy polární magnetosféry a sledovat tam polární záři. To vše bude sonda provádět z polární dráhy kolem planety. No a jistě si najde čas i na to, aby se zahleděla na některý ze zajímavých Jupiterových měsíců.

Zdroj: NASA stránky mise




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti, předsedou skupiny MEDÚZA, revizorem Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie. Členem ČAS je od roku 1995.



29. vesmírný týden 2018

29. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 16. 7. do 22. 7. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer nám obloha nabízí postupně Venuši, Jupiter, Saturn a Mars. Ráno je vidět také Neptun a Uran. K vidění je také dvojice trochu jasnějších komet. Rušno bylo u ISS, kde se vystřídal Cygnus s Progressem. Čína je rekordmanem v počtu letošních startů. Z Floridy má startovat Falcon 9. Před 45 lety odstartovala k Marsu sovětská sonda Mars 4.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC4725

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2018 obdržel snímek „NGC 4725“, jehož autorem je Dušan Šulc   NGC 4725. Popravdě, co takový název komu z nezasvěcených řekne … Asi mnoho ne. Ovšem astronomové, zejména ti noční, si po vyslovení tohoto názvu začnou libovat. A možná

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Noc v Horách

Tahle fotka vznikala dost zajímavě. Nemohl jsem najít žádnou kompozici, a nebylo moc času kvůli měsící co vycházel relativně brzo. Nakonec mě napadlo tohle panorama. Začal jsem oblohou, (6 snímků na Star Adventurer montáži asi 3 metry pod vrcholem který blokoval poryvy větru). Po nafocení oblohy jsem vylezl na nejvyšší bod, sundal montáž, nasadil kulovou hlavu a začal hledat správně popředí. Našel jsem toto - viz. fotka - a začal snímat. Bohužel jsem úplně zapomněl na měsíc, a ten vylezl nad skalní útvary kus ode mě krásně akorát na předposlední fotku popředí (7 fotek) Nezbývalo nic jiného než začít znova s měsíčním světlem. Když se na to dívám s časovým odstupem, ani mi to měsíční světlo tak nevadí - alespoň se zvýraznila skála uprostřed fotky, na které se marně se svou čelovkou a bundou černou jak noc snažím vyniknout. Při focení popředí byla již mléčná dráha posunutá asi o vzdálenost osvětlené části prostředního kamene, nicméně oblohu jsem se spodkem srovnal podle siluet hor na panorama s montáží. Výšlap to byl docela těžký, i pár divokých prasat s krávami jsem potkal, takže jsem opravdu rád že něco vyšlo. Původně jsem myslel že tu i přespím, nicméně byla taková zima, že jsem se po hodině snahy usnout rozhodl vstát a jít zpátky dolů. (ne, neměl jsem spacák :) ).

Další informace »