Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  K dlouhodobé misi na stanici ISS je připraven další Evropan
Vít Straka Vytisknout článek

K dlouhodobé misi na stanici ISS je připraven další Evropan

André Kuipers. Autor: ESA
André Kuipers.
Autor: ESA
Kdy se dočkáme dalšího Čecha na oběžné dráze? To nikdo neví. Ale pokud chceme do pilotované kosmonautiky vpašovat aspoň trošku vlastenectví, další možnost klepe na dveře: ve středu 21. prosince z Bajkonuru odstartuje další loď Sojuz, jejíž posádku, čítající také evropského astronauta, čeká dlouhodobý pobyt na stanici ISS. Mise holandského astronauta Andrého Kuiperse má navíc nést velmi slibný název: PromISSe (Slib).

Na palubě veliké mezinárodní orbitální stanice nyní pracují pouze tři lidé: členové Expedice 30 Daniel Burbank (USA), Anton Škaplerov a Anatolij Ivanišin (oba z Ruska), posádka komplexu je stále ještě zredukována na polovinu následkem srpnové havárie lodi Progress a následného "uzemnění" raket Sojuz. Ale tomu bude již konečně učiněna přítrž, na první den astronomické zimy je naplánován start lodi Sojuz TMA-03M s tříčlennou posilou, s jejímž přispěním se dlouhodobá posádka stanice opět rozroste na šest členů a v tomto stavu setrvá až do poloviny března.

Přípravy k letošnímu poslednímu pilotovanému startu v těchto dnech finišují, posádka je držena v izolaci v hotelu pro kosmonauty na kosmodromu Bajkonur. A kdo posádku Sojuzu vlastně tvoří?

Oleg Kononěnko. Autor: ESA
Oleg Kononěnko.
Autor: ESA
Velitel lodi Oleg Kononěnko (Rusko)

Ruský kosmonaut Oleg Kononěnko bude startovat jako velitel lodi Sojuz a zároveň budoucí velitel stanice ISS, kterým se stane 16. března, v den odletu současného velitele Burbanka a jeho dvou ruských kolegů (viz výše) lodí Sojuz TMA-22.

Na palubě startujícího Sojuzu bude ve věku 47 let nejmladší ale paradoxně nejzkušenější člen posádky, ve vesmíru již strávil 199 dní při své první misi.

Svoji kosmickou kariéru zahájil jako technik Central Design Bureau v Samaře, ve věku 34 let poté vstoupil do kosmonautického výcviku a začal se připravovat k letům na stanici ISS. Jeden kosmický let již absolvoval, od dubna do října 2008 pracoval na stanici ISS jako letový inženýr Expedice 17 a velitel Sojuzu TMA-12. V červenci 2008 také na stanici provedl dva kosmické výstupy v celkové délce 12 hodin a 15 minut.

André Kuipers. Autor: ESA
André Kuipers.
Autor: ESA
Palubní inženýr lodi André Kuipers (Nizozemí)

Další zástupce Evropské kosmické agentury na dlouhodobé vesmírné misi. Původním povoláním doktor medicíny, André (53) nalezl způsob, jak zkombinovat jeho profesi s jeho zájmem o vesmír, do Evropské kosmické agentury (ESA) jej přivedl jeho výzkum, týkající se adaptace lidského těla na vesmírné prostředí.

Pod křídly ESA pracoval na zkoumání výše zmíněné adaptace lidského těla při kosmickém letu, na vývoji kontaktních čoček pro piloty, zkoumal prostorovou dezorientaci, krevní tlak a činnost oběhového systému na centrifuze a v umělém stavu beztíže na palubách parabolických letadel. Podílel se na přípravě experimentů pro stanici Mir a mise raketoplánů s laboratořemi Spacelab. Nakonec, roku 1999, se stal astronautem ESA.

Stejně jako Oleg Kononěnko, André se do kosmu vydá již podruhé. Jeho premiérová mise s názvem DELTA se uskutečnila v dubnu 2004, kdy ke stanici ISS startoval na palubě Sojuzu TMA-4, tehdy ale na stanici pobyl jen osm dní při střídání osmé a deváté dlouhodobé posádky.

Tentokrát ho čeká role letového inženýra posádky ISS a palubního inženýra lodi Sojuz, v rámci které bude asistovat veliteli Kononěnkovi při řízení plavidla.

Mě osobně příjemně hřeje vzpomínka na setkání s Andrém v červnu loňského roku v Berlíně.

Donald Pettit. Autor: ESA
Donald Pettit.
Autor: ESA
Donald Pettit (USA)

Don (56) má doktorát v oblasti chemického inženýrství a účastnil se projektů týkajících se chování tekutin v působení slabší gravitační síly. Byl členem vědecké expedice na Novém Zélandu, a když právě odebíral vzorky plynu, dostal urgentní zprávu z NASA - Done, jsi náš nový astronaut.

Má za sebou již dva kosmické lety: dlouhodobý a krátkodobý. Od listopadu 2002 do května 2003 dlouhodobě pracoval na stanici ISS jako letový inženýr Expedice 6, byl členem posádky stanice v době zkázy raketoplánu Columbia. Při své první misi absolvoval také dvě kosmické vycházky v celkové délce 13 hodin a 17 minut.

Podruhé se na stanici ISS podíval v listopadu 2008 jako letový specialista mise raketoplánu Endeavour STS-126. Při obou výpravách si celkem nasbíral 177 dní na oběžné dráze.

"Až se tentokrát vrátím na Mezinárodní kosmickou stanici, bude to, jako bych se vracel domů - do domova daleko od domova", řekl Don.

Pro úplnost podotkněme, že záložní posádku Sojuzu TMA-03M tvoří Jurij Malenčenko (Rusko), Sunita Williamsová (USA) a Aki Hošide (Japonsko).


Po dokončení výcviku k dlouhodobé misi na ISS se trojice přesunula z Hvězdného městečka v Rusku na kosmodrom Bajkonur v Kazachstánu, slavnostní snídaně a odlet z Hvězdného městečka se uskutečnily ve čtvrtek 8. prosince. Od té doby pobývá posádka na Bajkonuru, kde tvrdě pracuje: kosmonauté si neustále osvěžují znalosti letových procedur, trénují let s lodí Sojuz na speciálním simulátoru v laptopu a dokonce si vyzkoušeli své skafandry a svou loď v montážní hale před jejím zapouzdřením do aerodynamického krytu.

V těchto dnech je již hlavní i záložní posádka držena v izolaci, aby nedošlo k infikování některého kosmonauta nějakou nemocí těsně před startem nebo ještě hůře k zavlečení bacilů na palubu stanice ISS, kde dlouhodobě pracují lidé v umělé atmosféře, tudíž se sníženou obranyschopností.

Vedle práce čekaly kosmonauty ale také tradice jako vytažení vlajek svých vlastí na stožáry před kosmonautským hotelem na Bajkonuru, návštěva muzea na Bajkonuru nebo setkání s novináři. Oblíbená tradice posádek před startem, sázení stromů, však tentokrát nebyla možná kvůli velmi nízkým teplotám a nánosu sněhu na zemi.

Příprava hlavou dolů, na fotografii italský astronaut Paolo Nespoli. Autor: ESA
Příprava hlavou dolů, na fotografii italský astronaut Paolo Nespoli.
Autor: ESA
Ještě by bylo zajímavé se podívat na jeden aspekt fyzické přípravy naší trojice na výlet do kosmu. Členové posádky musí před startem trávit určité množství času - hlavou dolů. K vykonávání této nutnosti jim slouží speciální nachýlená lůžka, ke kterým jsou kosmonauti přivázáni pásy. Po dosažení oběžné dráhy a stavu beztíže totiž velká část tekutin lidského těla již nesetrvává v dolní části těla, ale bez působení gravitace se přesouvá vzhůru k hlavě, což na počátku vesmírné mise může způsobit kosmonautům pocit ucpaného nosu nebo i nepříjemné bolesti hlavy, čas, strávený před startem v poloze hlavou dolů, pomáhá tyto problémy zmírňovat.

Ze stejného důvodu také kosmonauti mají své postele před startem lehce nachýleny tak, aby spali hlavou trošku dolů.

Co se týče nejbližších plánů, tak v neděli 18. prosince má být v montážní hale smontována nosná raketa Sojuz-FG s lodí Sojuz TMA-03M v aerodynamickém krytu na vrcholku, v pondělí 19. prosince čeká raketu s lodí převoz na vlakové soupravě na startovací rampu.

Zdroje (vše EN):




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



39. vesmírný týden 2016

39. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 26. 9. do 2. 10. 2016. Měsíc bude v novu. Venuše, Mars a Saturn najdeme večer stále jen nízko nad obzorem. Neptun a Uran můžeme pozorovat celou noc. Na ranní obloze můžeme před svítáním pozorovat kužel zvířetníkového světla do něhož před východem Slunce stoupá planeta Merkur a bude zde také srpek Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Pradědovy Perseidy 2016

Píše se rok 258, 10. srpen. Na rošt nad horké uhlí je položen správce chrámové pokladny před několika dny popraveného papeže Sixta II a je opékán zaživa. Po chvíli volá: „Z jedné strany jsem již opečený, pokud mě chcete mít dobře udělaného, je čas mě otočit na druhou stranu.“ Toto utrpení podstoupil

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

ISS

Stanice ISS nízko nad JV obzorem,začínají večerní přelety nad ČR.

Další informace »