Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  K Mezinárodní kosmické stanici zamíří první soukromá loď
Vít Straka Vytisknout článek

K Mezinárodní kosmické stanici zamíří první soukromá loď

Přílet lodi Dragon k ISS
Přílet lodi Dragon k ISS
Včera v pozdních nočních hodinách našeho času bylo manažery Mezinárodní kosmické stanice (ISS) a společnosti SpaceX (provozovatele lodi Dragon) definitivně rozhodnuto, že v sobotu 19. května 2012 se uskuteční historicky první start soukromé kosmické lodi k ISS. Start bezpilotní kosmické lodi Dragon, jak byla pojmenována, byl po několika odkladech stanoven na sobotu 19. května 2012 v 10:55 SELČ.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 169 z 18. 5. 2012

Snahy o zapojení soukromého sektoru v USA do kosmických letů jsou v posledních letech velmi moderním trendem a možná i novou hnací silou pokroku. Zvlášť poté, co v roce 2008 NASA podepsala kontrakty se dvěma firmami na zásobování Mezinárodní kosmické stanice (ISS) loděmi těchto firem po ukončení provozu raketoplánů. A v rámci této dohody budeme svědky historické události – startu první soukromé lodě Dragon k Mezinárodní vesmírné stanici. Ten je po několika odkladech stanoven na sobotu 19. května 2012 v 10:55 SELČ, jestli se nestane nic mimořádného.

V současné době je hlavní doménou světové kosmonautiky obrovská Mezinárodní vesmírná stanice (ISS), postavená na oběžné dráze ve výšce skoro 400 km pěti světovými mocnostmi. Na palubě této stanice pracuje několikrát do roka střídaná šestičlenná posádka kosmonautů z celého světa. Nejdůležitějším hráčem při stavbě i zásobování této stanice byly až do loňského vyřazení z provozu americké raketoplány. Od jejich vyřazení se o dopravu kosmonautů na stanici starají ruské lodě Sojuz a o zásobování bezpilotní lodě z Ruska, Japonska a také Evropy (třetí exemplář evropské lodě označované ATV je v současné době ukotven k Mezinárodní kosmické stanici).

Celkově na stanici ISS probíhají stovky experimentů zkoumající planetu Zemi (i přírodní katastrofy) i lidské tělo (vliv stavu beztíže na těla astronautů nebo například pozorování dělení rakovinných buněk v beztíži, což může přispět k nalezení léku na tuto chorobu). Výzkumy na palubě ISS také mohou vést k rozvoji důležitých technologií pro kolonizaci vesmíru. Součástí stanice je také evropská laboratoř Columbus. Evropská kosmická agentura (ESA) se na provozu stanice podílí více způsoby. Členem ESA je i Česká republika.

Raketa s lodí Dragon na rampě na Floridě
Raketa s lodí Dragon na rampě na Floridě
Ukončení letů raketoplánů v minulém roce pro stanici znamená výraznou ránu pod pás v oblasti zásobování. Aby ISS příliš nestrádala, aby napomohla pokroku a v neposlední řadě se alespoň částečně zbavila závislosti na Rusku v letech na stanici ISS, podepsala NASA v prosinci 2008 kontrakt se dvěma soukromými firmami z USA (SpaceX a Orbital Sciences Corporation) v celkové hodnotě 3,5 miliardy dolarů na dvacet bezpilotních zásobovacích misí k orbitální stanici. Šlo o začátek naprosto nové éry, kdy se kosmická agentura NASA nebude muset starat o žádné lodě ani nosné rakety, jen dodá náklad a zaplatí si za jeho dopravu. Do programu postupně přibyly další soukromé firmy, vyvíjející své kosmické lodě.

Kalifornská firma SpaceX a její ambiciózní ředitel Elon Musk již za sebou mají jednu úspěšnou misi - v prosinci 2010 první soukromá loď Dragon vzlétla na oběžnou dráhu, několikrát obletěla Zemi a poté zase bezpečně přistála. Naprostý úspěch tohoto letu vedl ke změně původních plánů a k rozhodnutí, že již druhý vypuštěný Dragon bude mít za úkol se připojit ke stanici ISS. Po řadě odkladů mise kvůli náročnosti příprav setkání s kosmickým komplexem bylo stanoveno datum startu první soukromé lodě ke kosmické stanici: sobota 19. května 2012 v 10:55 SELČ (08:55 GMT).

Dva dny po startu se má loď přiblížit ke stanici a provést sérii demonstračních manévrů a testů, na jejichž základě bude/nebude příští den připuštěna jen asi 10 metrů ke stanici. Pokud vše půjde dobře, bude zde zachycena robotickým manipulátorem stanice a připojena k jednomu z modulů komplexu. Během 9 dnů, kdy Dragon bude k ISS ukotven, posádka stanice (loď totiž bude bezpilotní) z lodi vyloží asi 520 kg nákladu a zásob a naloží do jejích útrob až 660 kg věcí pro návrat na Zemi (v tomto je Dragon jedinečný, všechny zásobovací lodě kromě ruského Sojuzu na konci mise zanikají v atmosféře). Na konec bude Dragon od stanice opět odpojen robotickou paží a vrátí se na Zemi, místem přistání je Tichý oceán.

Půjde o demonstrační let, takže úspěch není v žádném případě zaručen, samotné připojení ke stanici není vůbec zaručeno, rozhodnutí o něm padne až během mise. Pokud ale vše dobře dopadne, otevřou se SpaceX dveře k zahájení pravidelných zásobovacích misí lodi Dragon ke stanici ISS snad ještě tento rok. Firma také již pracuje za asistence některých bývalých amerických astronautů, kteří opustili NASA po ukončení letů raketoplánů, na pilotované verzi lodi Dragon, která by mohla vozit astronauty na stanici ISS snad od roku 2017. V té době by mohla být uvedena do provozu i nová loď Orion agentury NASA - nástupce raketoplánů pro lety na o běžnou dráhu i pro cesty do vzdálenějšího vesmíru.


Doporučené odkazy pro další informace:

www.astro.cz - tento web chystá zpravodajství z mise včetně online psaného přenosu startu v českém jazyce
www.SpaceX.com - web společnosti SpaceX, provozovatele lodi Dragon (anglicky)
www.twitter.com/spacex - aktuality na Twitter účtu SpaceX (anglicky)
www.nasa.gov/spacex - aktuality a informace o misi na webu NASA (anglicky)

Tiskové prohlášení ke stažení:
[1] Formát DOC
[2] Formát PDF




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



8. vesmírný týden 2017

8. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 20. 2. do 26. 2. 2017. Měsíc je mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Planeta Venuše a nedaleký slabší Mars zůstávají na večerní jihozápadní obloze. V druhé polovině noci a ráno můžeme pozorovat Jupiter, za svítání také Saturn. Z komet je stále nejlepší večerní 2P/Encke, kometa 45P je příliš difúzní a tedy vizuálně ne tak pěkná. Z nabídky 100 pozorování máme tento týden výzvu zkusit dvě planetky, jeden zákryt hvězdy planetkou a konjunkci Marsu s Uranem. Na jižní polokouli navíc proběhne prstencové zatmění Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Od protisvitu k falešnému úsvitu

Je počátek února 2017. Soutěž „Česká astrofotografie měsíce“ vstoupila do svého 13. roku a my tu máme další nepřehlédnutelnou fotografii nebeských mysterií. Jejím autorem je východočeský astrofotograf Petr Horálek. I když, v případě Petra Horálka není žádná lokalizace přesná. Jeho putování

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Oko do vesmiru

Canon 6D+Samyang 24mm, f1.4@f2.8, ISO 6400, 15sec Pano z 50 fotiek

Další informace »