Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Kosmická slunečnice a výzkum exoplanet

Kosmická slunečnice a výzkum exoplanet

Kosmická slunečnice může fotografovat povrchy exoplanet Autor: NASA, JPL
Kosmická slunečnice může fotografovat povrchy exoplanet
Autor: NASA, JPL
Kosmický dalekohled, který vypadá jako obří vesmírná slunečnice, může být jednoho dne použit k pořízení fotografií kamenných planet podobných Zemi, které obíhají kolem blízkých hvězd. Prototyp konstrukce schopné použití, tzv. koronograf (stínítko hvězd), vyvíjí NASA, Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, Kalifornie.

Pokračuje honba za planetami, které se podobají Zemi svojí velikostí, stavbou a teplotou. Kamenné planety se správnou teplotou pro výskyt kapalné vody – na nichž není ani příliš horko, ani příliš zima – mohou být vhodnými kandidáty pro život mimo Sluneční soustavu. Kosmická observatoř NASA s názvem Kepler objevila stovky planet obíhajících kolem hvězd, tzv. exoplanet, z nichž některé jsou o něco větší než Země a nacházejí se v oblasti označované jako obyvatelná zóna.

Vědci se všeobecně domnívají, že je pouze otázkou času, než objevíme dokonalého dvojníka naší Země. Příštím krokem bude pořízení fotografií a určení charakteristik jejich spekter, tj. chemického složení, která poskytují zřejmé vodítko, zda tyto planety mohou být vhodné pro život. Kosmická clona výše zmiňované observatoře je konstruována tak, aby pomohla pořizovat snímky planet na základě blokování mimořádně silného záření jejich mateřských hvězd. Konstrukce takového stínítka je obdobou případu, když si nataženou rukou zastíníme Slunce, pokud nám svítí do očí.

Navrhované stínítko může být vypuštěno společně s dalekohledem. Jakmile bude ve vesmíru odděleno od rakety i observatoře, dojde k rozložení „okvětních plátků“ a následně bude tato kosmická clona navedena do požadované pozice. Při průměru clony 34 metry by bylo možné v blízkosti hvězd pozorovat planety, které budou mít jasnost pouhé jedné desetimiliardtiny jasnosti mateřské hvězdy. Obdobných návrhů bylo již vypracováno několik, o realizaci kosmického exempláře zatím nebylo rozhodnuto.

Největším lovcem exoplanet byla kosmická observatoř NASA s názvem Kepler, která sledovala asi 150 000 hvězd na hranicích souhvězdí Lyry a Labutě. K odhalování přítomných planet využívala metodu tzv. tranzitu, kdy planeta na chvíli zakryje mateřskou hvězdu. Tím dojde k nepatrnému, ale měřitelnému, poklesu jasnosti hvězdy. Z vědeckých dat družice astronomové „vytáhli“ více než 3800 kandidátů na exoplanety.

NASA připravuje na rok 2017 vypuštění družice Transiting Exoplanet Survey Satellite (TESS) k pozorování exoplanet u hvězd ve vzdálenosti několik set světelných let. Bude pracovat na podobném principu jako družice Kepler. Jestliže Kepler pozoroval pouze malý úsek oblohy na rozhraní souhvězdí Lyry a Labutě, TESS bude mít za úkol prozkoumat téměř celou oblohu.

Evropská kosmická agentura ESA vypustila v roce 2006 družici COROT (COnvection ROtation and planetary Transits), jejímž úkolem bylo mj. pátrat po exoplanetách na základě měření poklesu jasnosti hvězd při jejich „zákrytu“ obíhající planetou. Nyní ESA schválila projekt dokonalejší kosmické observatoře určené k objevování exoplanet obíhajících kolem jiných hvězd než Slunce.

Koncept evropské kosmické observatoře PLATO Autor: ESA
Koncept evropské kosmické observatoře PLATO
Autor: ESA
Start nové mise pojmenované PLATO je předběžně naplánován na období 2022 až 2024. Vesmírná observatoř bude navedena na oběžnou dráhu kolem Lagrangeova libračního bodu L2 soustavy Slunce-Země, který se nachází ve vzdálenosti 1,5 miliónu km, v opačném směru od Země než Slunce. Z tohoto místa bude sledovat oblohu minimálně po dobu 6 let prostřednictvím 34 malých dalekohledů uspořádaných do jednoho teleskopu za účelem sledování velkého množství hvězd. Bude u nich hledat důkazy přítomnosti obíhajících planet. Název mise PLATO je zkratkou celého označení PLAnetary Transits and Oscillations of stars (tranzity planet a oscilace hvězd).

Uvažovalo se i o projektu družice CHEOPS (CHaracterising ExOPlanet Satellite), což je malá mise ke sledování tranzitů exoplanet. Měla by se zaměřit na 50 známých hvězd, u kterých jsou známy velké exoplanety. Cílem družice CHEOPS je pátrání po dalších malých planetách velikosti Země.

Sledování exoplanet se bude věnovat i připravovaný kosmický dalekohled NASA s názvem JWST (James Webb Space Telescope). Až čtvrtinu pozorovacího času by mohl věnovat právě této problematice. S jeho startem se počítá v roce 2018.

Zdroj: phys.org.news
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Za súmraku

Vrch Ostrá 1247mnm. Počas astronomického súmraku ešte posledné slnečné svetlo osvetľovalo horizont. Na fotke je vidieť Mesiac, Mars, Venušu a Mliečnu cestu.

Další informace »