Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Kosmická technologie slouží lidem na Zemi

Kosmická technologie slouží lidem na Zemi

Plasmer-1.jpg
Vyspělá technologie vyvinutá k zajištění čisté atmosféry pro kosmonauty na palubách kosmických stanic je nyní používána v nemocnicích k zachycení a zničení vzduchem se šířících hub, bakterií, spor a virů. Je schopna likvidovat i mikroorganismy takových nemocí, jakými jsou SARS, ebola, neštovice či tuberkulóza a antrax. Většina vzduchem se šířících mikroorganismů nepředstavuje pro zdraví člověka vážné nebezpečí, ačkoliv mohou znamenat určitou hrozbu pro jedince s oslabenou imunitou.

Kosmická technologie „Plasmer™“ poskytla nové řešení zajištění čistého vzduchu v několika evropských nemocnicích. Plasmer™ je vícestupňový systém využívající silného elektrického pole a komory s chladnou plazmou k ničení mikroorganismů ve vzduchu. Tuto kosmickou technologii využila společnost AirInSpace s podporou úřadu ESA (TTP – Technology Transfer and Promotion Office) k vývoji přenosné a ochranné jednotky pro použití v nemocnicích a krizových situacích, v podobě snadno použitelné a lehce sestavitelné čisté místnosti. „Se speciální Plasmer technologií jsme vyvinuli nové řešení poskytující sterilní vzduch zničením více než 99,9 % mikroorganismů, odpovídající zvláštním požadavkům pacientů se sníženou imunitou,“ říká Laurent Fullana, vedoucí AirInSpace. „Náš systém Immunair™ využívá 5 Plasmer™ reaktorů poskytujících sterilních vzduch ve „stanu“, bez infekčních bakterií kolem pacientova lůžka. Zařízení je určeno především pro imunohematologii, onkologii, pooperační a transplantační oddělení nemocnic. Vyrábíme i menší verzi „Cool Plasmair“ bez „stanu“, pro široké použití ve všech oblastech medicíny v boji proti infekcím.

Plasmer.jpg
Již od počátku roku 2001 byl systém testován po dobu 12 měsíců v 5 nemocnicích. Dr. Světlana Challier (z Necker Hospital v Paříži) říká: „Immunair™ umožňuje významné snížení počtu bakterií ve vzduchu.“ Jiný uživatel tohoto systému prof. Francois Demeocq (z CHU/Hotel-Dieu v Clermont-Ferrand) říká: „Biologická ochrana se systémem Immunair™ je velmi úspěšná a lépe odpovídá potřebám a požadavkům dětí se silným oslabením imunitního systému po léčbě chemoterapií. Systém může být rovněž použit při péči a ochraně po transplantacích.“ Prof. Demeocq dodává: „Pro děti a jejich rodiče je toto zařízení mnohem vhodnější z hlediska každodenního života a dovoluje osobní emocionální kontakt, což je velmi důležité především v případech, kdy jsou děti v izolaci příliš dlouho.“

Technologie Plasmer™ pro biologickou dekontaminaci vzduchu na palubě orbitálních stanic byly vytvořeny počátkem devadesátých let skupinou ruských vědců. V roce 1997 byla ruská kosmická stanice MIR vybavena reaktorem Plasmer™, který úspěšně chránil kosmonauty a elektronické systémy před kontaminací bakteriemi, viry a houbami.

V dubnu 2001 bylo stejné zařízení instalováno ke sterilizaci vzduchu od mikroorganismů v ruské části Mezinárodní kosmické stanice ISS. Nyní se kosmická technologie Plasmer™ vrací zpět na Zemi k ochraně pacientů s oslabeným imunitním systémem v nemocnicích.

Zdroj: ESA
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

Libor Lenža

Libor Lenža

Narodil se v roce 1969 a již od mladých let se věnoval přírodě a technice. Na počátku studia střední školy se začal věnovat astronomii. Nejprve působil v Klubu astronomů v Havířově pod vedení Ing. Miloně Bury a dalších. Jeho zájem o astronomii i kosmonautiku se rychle prohluboval. Již od mladých let se věnuje popularizaci nejen astronomie a kosmonautiky. V roce 1991 začal pracovat na Hvězdárně Valašské Meziříčí jako odborný pracovník se zaměřením na pozorování projevů sluneční aktivity, ale i další oblasti observační astronomie a popularizaci. V roce 1995 se na této instituci ujal práce ředitele. Ve vedení této hvězdárny působí do dnešních dnů. Věnuje se také řízení projektů a projektových úkolů nejen v oblasti astronomie. Zakládal Valašskou astronomickou společnost, několik funkčních období působil jako její předseda. Spolupracuje s Českou astronomickou společností a dalšími organizacemi. Připravuje a organizuje řadu aktivit, akcí a projektů a také přednáší. Kromě astronomie se věnuje také dalším oblastem přírodních věd, zejména geologii, chemii, spektroskopii, ale také novým technologiím a energetice.



8. vesmírný týden 2017

8. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 20. 2. do 26. 2. 2017. Měsíc je mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Planeta Venuše a nedaleký slabší Mars zůstávají na večerní jihozápadní obloze. V druhé polovině noci a ráno můžeme pozorovat Jupiter, za svítání také Saturn. Z komet je stále nejlepší večerní 2P/Encke, kometa 45P je příliš difúzní a tedy vizuálně ne tak pěkná. Z nabídky 100 pozorování máme tento týden výzvu zkusit dvě planetky, jeden zákryt hvězdy planetkou a konjunkci Marsu s Uranem. Na jižní polokouli navíc proběhne prstencové zatmění Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Od protisvitu k falešnému úsvitu

Je počátek února 2017. Soutěž „Česká astrofotografie měsíce“ vstoupila do svého 13. roku a my tu máme další nepřehlédnutelnou fotografii nebeských mysterií. Jejím autorem je východočeský astrofotograf Petr Horálek. I když, v případě Petra Horálka není žádná lokalizace přesná. Jeho putování

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Oko do vesmiru

Canon 6D+Samyang 24mm, f1.4@f2.8, ISO 6400, 15sec Pano z 50 fotiek

Další informace »