Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Kosmická technologie zvyšuje bezpečnost Olympijských her

Kosmická technologie zvyšuje bezpečnost Olympijských her

Další zlepšení bezpečnosti všech účastníků Olympijských her i jiných obdobných událostí přichází z "nebe", tedy využitím kosmických technologií vyvíjených Evropskou kosmickou agenturou.

V Aténách a okolí pokračují zkoušky systémů využívajícího EGNOS (European Geostacionary Navigation Overlay Service - Evropskou geostacionární navigační službu) - satelitního navigačního systému, který ukazuje jak může být podobný systém využíván ke zlepšení bezpečnosti tak velké události, jakou Olympijské hry bezpochyby jsou.

olymp.jpg
V pozadí vidíme Olympijský stadion a na malých snímcích osobní terminály využívané jak výletníky na lodích, tak bezpečnostními složkami.
Kliknutím na obrázek jej zobrazíte v plném rozlišení.

Před zahájením Olympijských her, v době jejich příprav, proběhlo několik simulačních testů EGNOS v různých prostředích, která jsou pro hry typické. EGNOS je první krok Evropy v oblasti satelitní navigace před projektem Galileo, který by měl být obdobou amerického funkčního systému GPS. Využívání navigačních služeb k bezpečnostním účelům bylo v rámci projektu INStANT Olympic financováno 5. rámcovým programem EU a technicky byl koordinován skupinou GJU (Galileo Joint Undertaking).

Do projektu se zapojilo několik malých a středních firem z italské společnosti Next a řecké společnosti Algosystems. Ve své podstatě jde o mobilní informační služby využívané pro bezpečnostní aplikace na základě integrovaného globálního satelitního navigačního terminálu. Cílem je uspokojovat potřeby akcí typu Olympijských her.

Systém zkoušeli v Aténách jako první bezpečnostní služby a jejich řízení. Strážci ve službě jsou vybaveni zařízením s PDA (Osobní digitální asistent), které jim dovoluje, je-li to nezbytné, odeslat nouzový signál přímo do centrály. Zde se ihned přijímají vhodná opatření. Znalost přesné pozice strážců ve službě a schopnost přijímat nejaktuálnější informace o vývoji situace, společně s obrazovou a zvukovou informací, umožňují obsluze i strážcům v terénu optimálně a hlavně rychle reagovat ve shodě a vzájemně komunikovat.

Například znalost pozice všech speciálně vybavených hlídkový automobilů umožňuje vždy vybrat to nejbližší vozidlo, které je odesláno na místo zásahu. Zkracuje se tak doba od vyhlášení poplachu k příjezdů bezpečnostní složek na místo.

Systém byl v Řecku testován rovněž pro řízení velkého množství výletních nájemních lodí, které se pohybují podél řeckého pobřeží, především Aténského poloostrova. Lodě jsou vybaveny vodě odolnými ručními terminály. Ty dovolují určovat přesnou pozici lodí a nabízejí i možnost přenosu dat.

Jestliže se vyskytne nějaký problém či havarijní situace, mohou lidé z paluby zaslat informaci vlastníkům lodí do centrály a obdržet srozumitelné pokyny a informace na základě snímků zaslaných z paluby lodí. Kromě toho systém umožňuje v případě špatného počasí, poruchy na komunikačních přístrojích či podobné nepříjemné situace zjistit přesnou polohu lodě.

Odezva na jakékoliv volání o pomoc v mnoha různých nepříjemných situacích může být díky systému EGNOS mnohem efektivnější. Při příležitosti Olympijských her poskytuje systém EGNOS nový typ služeb a zlepšuje bezpečnost. Dnes v Aténách, ale v budoucnu i v našem běžném životě.

Související články:
Infračervená kamera NASA pomáhá chirurgům mapovat nádory mozku
Kosmická technologie slouží lidem na Zemi

Zdroj: ESA
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

Libor Lenža

Libor Lenža

Narodil se v roce 1969 a již od mladých let se věnoval přírodě a technice. Na počátku studia střední školy se začal věnovat astronomii. Nejprve působil v Klubu astronomů v Havířově pod vedení Ing. Miloně Bury a dalších. Jeho zájem o astronomii i kosmonautiku se rychle prohluboval. Již od mladých let se věnuje popularizaci nejen astronomie a kosmonautiky. V roce 1991 začal pracovat na Hvězdárně Valašské Meziříčí jako odborný pracovník se zaměřením na pozorování projevů sluneční aktivity, ale i další oblasti observační astronomie a popularizaci. V roce 1995 se na této instituci ujal práce ředitele. Ve vedení této hvězdárny působí do dnešních dnů. Věnuje se také řízení projektů a projektových úkolů nejen v oblasti astronomie. Zakládal Valašskou astronomickou společnost, několik funkčních období působil jako její předseda. Spolupracuje s Českou astronomickou společností a dalšími organizacemi. Připravuje a organizuje řadu aktivit, akcí a projektů a také přednáší. Kromě astronomie se věnuje také dalším oblastem přírodních věd, zejména geologii, chemii, spektroskopii, ale také novým technologiím a energetice.



9. vesmírný týden 2017

9. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 27. 2. do 5. 3. 2017. Měsíc je po novu. Jasná Venuše a slabší Mars zůstávají na večerní jihozápadní obloze. Převážně v druhé polovině noci můžeme nejlépe pozorovat Jupiter, ráno také Saturn. Jasnější komety pomalu mizí z oblohy. Večer po západu Slunce můžeme naposledy spatřit 2P/Encke, kometa 45P je příliš difúzní a velmi obtížně viditelná. Vyžaduje tmavou oblohu. Kometa 41P je však dobrou náhradnicí. Z nabídky 100 pozorování připomínáme kometu Encke a zákryt hvězdy planetkou Helina.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Od protisvitu k falešnému úsvitu

Je počátek února 2017. Soutěž „Česká astrofotografie měsíce“ vstoupila do svého 13. roku a my tu máme další nepřehlédnutelnou fotografii nebeských mysterií. Jejím autorem je východočeský astrofotograf Petr Horálek. I když, v případě Petra Horálka není žádná lokalizace přesná. Jeho putování

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuša

Další informace »