Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Kosmický radioteleskop může hledat mimozemské civilizace

Kosmický radioteleskop může hledat mimozemské civilizace

Kosmický radioteleskop SPEKTR-R Radioastron.
Kosmický radioteleskop SPEKTR-R Radioastron.
Rusko připravuje vypuštění unikátního kosmického radioteleskopu na oběžnou dráhu kolem Země, který může být zapojen i do pátrání po mimozemských civilizací. Jedná se o kosmickou observatoř s názvem SPEKTR-R (Radioastron). Start je naplánován na konec roku 2008.

Původně se předpokládalo, že se start této astronomické družice neuskuteční dříve než v roce 2011. Úkolem družice bude detailní výzkum velmi vzdálených kosmických objektů, jako jsou například černé díry, neutronové hvězdy, kvasary apod. na základě studia rádiového záření. Družice SPEKTR-R bude schopna rovněž pátrat po signálech mimozemských civilizací.

Družice bude mít hmotnost 3600 kg a její životnost se předpokládá minimálně 5 roků. Kolem Země bude obíhat po eliptické dráze ve vzdálenosti 600 až 330 000 km od zemského povrchu.

Mezinárodní projekt s názvem Radioastron, jehož součástí je kosmický radioteleskop, předpokládá vypuštění radioteleskopu s anténou o průměru 10 m na velmi protáhlou eliptickou dráhu kolem Země. Cílem projektu je provádět souběžná pozorování vesmíru společně s celosvětovou sítí pozemních radioteleskopů. Takto vzniklý kosmický interferometr bude schopen pořizovat snímky s mimořádně vysokým rozlišením, zjišťovat souřadnice a registrovat pohyb různých vesmírných objektů.

Dráha družice Radioastron kolem Země.
Dráha družice Radioastron kolem Země.

Podstata experimentu spočívá v současném pozorování jednoho rádiového zdroje pomocí pozemních i kosmických radioteleskopů při vzájemné synchronizaci časové základny. Vysokého rozlišení bude dosaženo v důsledku velkého rozpětí interferometru. Maximální vzdálenost mezi pozemními radioteleskopy a kosmickým radioteleskopem bude odpovídat vzdálenosti družice SPEKTR-R od Země v apogeu pracovní dráhy, čemuž odpovídá vzdálenost 330 000 km.

Jako doplňkové užitečné zatížení bude kosmická observatoř SPEKTR-R obsahovat komplex přístrojů s označením „Plazma-F“ za účelem sledování parametrů meziplanetárního magnetického pole a slunečního větru. K tomuto účelu bude využito několika mikrodružic, opatřených velkými odraznými plochami, připomínajícími plachty (sluneční plachetnice). Nakláněním plachty lze regulovat rychlost i směr letu.

V důsledku tlaku slunečního záření na plachtu o velkém rozměru, působícího proti sluneční přitažlivosti, se mohou mikrodružice vzdálit od Země až na vzdálenost 3 až 4 miliónů km. To umožní astronomům například zjišťovat informace o magnetických bouřích 2 až 3 hodiny dříve než doposud.

V současné době (podle informací z NPO im. Lavočkina) absolvovala astronomická družice kompletní cyklus pozemních zkoušek a je prakticky připravena k umístění na nosnou raketu a k vypuštění. V průběhu zkoušek byla maketa družice mj. umístěna na centrifuze. Byla potvrzena odolnost družice proti dvěma druhům zatížení. První přetížení odpovídalo maximálnímu bočnímu namáhání při drsném přistání letadla, přepravujícího družici. Druhé přetížení odpovídalo maximálnímu namáhání při vypouštění na oběžnou dráhu pomocí nosné rakety.

Současně maketa antény družice SPEKTR-R se prověřovala na možný způsob ovlivňování charakteristik vyzařování tělesem družice v různých polohách. Tuto informaci nezbytně potřebují specialisté pro optimalizaci polohy antény za účelem maximální efektivity anténního systému na oběžné dráze. Podle výsledků zkoušek byly potvrzeny předpokládané charakteristiky všech systémů astronomické družice.

Kosmická observatoř SPEKTR-R má mimořádný význam: je připravena v souladu s plánem Federálního kosmického programu Ruska na období 2006 až 2015. Jedná se o jeden z mála v poslední době připravených kosmických projektů Ruska, zaměřených na základní výzkum. A ještě jeden důležitý moment je nutno připomenout: na oběžnou dráhu kolem Země bude kosmická observatoř vypuštěna pomocí nosné rakety Zenit-2 s novým urychlovacím stupněm Fregat-SB.

První zkoušky nového ruského urychlovacího stupně se uskuteční v průběhu příštího roku. Sdělil to novinářům Georgij Poliščuk, šéf NPO im. Lavočkina. Dříve bylo možné používat urychlovací blok Fregat pouze na nosných raketách Sojuz, nyní se jeho možnosti rozšiřují, dodal Poliščuk.

„Pracujeme na možnosti použití urychlovacího stupně Fregat na raketách Zenit, na raketách Sojuz, které budou startovat z evropského kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně (Jižní Amerika), a rovněž probíhají rozhovory se společností Arianespace o možnosti použití ruských urychlovacích stupňů Fregat na evropských raketách Ariane,“ prohlásil Poliščuk. Posléze doplnil, že všech 12 startů základní verze urychlovacího stupně Fregat bylo úspěšných a dodal, že množství komerčních požadavků na výrobu urychlovacích stupňů převyšuje možnosti výrobního závodu.

První použití nového urychlovacího stupně Fregat-SB na nosné raketě Zenit by se mělo uskutečnit ještě do konce tohoto roku. „Bude při tom vypuštěna meteorologická družice Elektro-L, která bude dopravena na geostacionární dráhu,“ upřesnil Vladimir Asjuškin, hlavní konstruktér urychlovacího stupně Fregat.

Urychlovací stupeň Fregat-SB se odlišuje od svého předchůdce přítomností dodatečného odhazovatelného bloku nádrží paliva a okysličovadla (dvě a dvě nádrže), které se oddělují po spotřebování pohonných látek. „To umožňuje podstatně zvýšit hmotnost užitečného zatížení, dopraveného do vesmíru,“ dodává Asjuškin. Nový blok bude mít maximální hmotnost 1600 kg, výšku 2,3 m a průměr 3,44 m.

Zdroj: omsk.rfn.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



4. vesmírný týden 2017

4. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 23. 1. do 29. 1. 2017. Měsíc bude kolem novu, uvidíme jej jako extrémní večerní srpek už v sobotu 28. 1.? Večer nás upoutá až dlouho do tmy zářící planeta Venuše a kousek vedle ní i slabší Mars na jihozápadě. V druhé polovině noci a hlavně ráno je pěkně viditelný Jupiter. Ráno už se dá pozorovat i Saturn. Aktivita Slunce se krátkodobě zvýšila. Na večerní obloze pomalu zjasňuje Enckeho kometa. Planetka Vesta byla v opozici. Z poněkud chudšího přehledu událostí z kosmonautiky připomínáme start Atlasu V a zajímavý problém selhávajících atomových hodin na družicích Galileo. Fantastický snímek měsíčku Daphnis publikoval tým sondy Cassini u Saturnu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2237 - Rosetta (úzkopásmově)

Prosincové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ je za námi. Stejně tak vlastně i celý rok 2016. A soutěž vstupuje do dalšího roku 2017, stejně jako organizace, která ji zaštiťuje a která letos slaví úžasných 100 let - Česká astronomická společnost. A ač je to k nevíře, již více než

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Konjunkcia Mesiaca so Saturnom

Snimka 24. 01.2017 o 05:45, Canon EOS 600D, obj. Tamron 300mm

Další informace »