Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Kritická japonská mise odstartovala ke stanici ISS
Vít Straka Vytisknout článek

Kritická japonská mise odstartovala ke stanici ISS

Start lodi HTV 5
Autor: NASA

Ve středu 19. srpna z Japonska vzlétla bezpilotní kosmická loď HTV 5, poetičtěji někdy nazývaná Kounotori (Čáp). Plavidlo veze přes 5 tun nákladu a zásob, které jsou nyní pro orbitální laboratoř životně důležité kvůli haváriím a výpadkům služeb zejména amerických komerčních lodí.

Popis letu:

Pátý vyrobený exemplář dopravní lodi HTV dorazil na kosmodrom Tanegašima na stejnojmenném ostrově na jihu Japonska loni v únoru, tedy plný rok a půl před startem, na vypouštěcí komplex se se svojí raketou nicméně vydal až v noci před startem. Ten byl odložen o několik dní kvůli husté oblačnosti a silnému dešti, snad souvisejícímu s hurikánovou sezónou v Pacifiku. Ve středu 19. srpna se však počasí umoudřilo a panovaly vhodné podmínky pro vesmírný start.

Na Tanegašimě byl vlhký a horký srpnový večer, naštěstí doplněn o polojasné nebe a mírný vítr. Start vycházel na 20:50 večer místního času (SELČ + 7 hodin) a všude kolem již byla hluboká tma, když se zažehl první stupeň 57 metrů vysoké nosné rakety H-2B, vyvinuté speciálně k letům na ISS, a její oranžové plameny začaly oslňovat stále výše a výše na nočním nebi, jak raketa mířila nad Tichý oceán.

 

Záznam startu lodi HTV 5 (NASA)
 

Dvě minuty po startu koráb odhodil čtyři pomocné motory na pevné palivo a dále jej poháněly vodíkové trysky, tvořící srdce spodního stupně. Odhození aerodynamického krytu lodi HTV, rozdělení stupňů šest minut po startu, všechno klapalo. Necelou čtvrthodinu po startu byl vypnut horní stupeň H-2B asi 290 kilometrů nad Pacifikem a o pár sekund později došlo k oddělení lodi HTV, Čáp rozevřel křídla. Japonci prohlásili start za plný úspěch a řídícím střediskem se roznesl veselý aplaus.

Tohle všechno byl jen začátek, loď HTV čeká pětidenní profil letu k cíli, během kterého bude letová kontrola aktivovat, testovat a připravovat palubní systémy pro přílet k Mezinárodní kosmické stanici, Čáp také musí pomocí vlastních motorů zvednout oběžnou dráhu na cca 410 kilometrů, aby v pondělí 24. srpna dostihl orbitální komplex. Zásobovací loď je navigována pomocí GPS, v blízkosti kosmické stanice přejde na laserové naváděcí senzory kvůli větší preciznosti manévrů a bezpečí astronautů. Již klasicky „zastaví“ 10 metrů od stanice, kde ji zachytí vnější robotická paže ISS, ovládaná zevnitř astronauty, a nadokuje na modul Harmony. V pondělí ve 13 hodin našeho času by měl již být Čáp odchycen.

Kritická mise

HTV 5 v montážní hale na kosmodromu Tanegašima Autor: spaceflightnow.com
HTV 5 v montážní hale na kosmodromu Tanegašima
Autor: spaceflightnow.com
Ano, americké servery středeční start označovaly přímo tímto slovem. Kromě japonské HTV totiž k americké části ISS momentálně létají jen dvě komerční lodě z USA (Dragon, Cygnus), obě nyní mimo provoz kvůli haváriím svých nosných raket.

NASA odhaduje, že na palubě amerického segmentu stanice jsou nyní uskladněny zásoby pro posádku zhruba do listopadu. Kdyby nebylo HTV, zamířila by sem až počátkem prosince loď Cygnus, kterou vynese raketa Atlas 5, zakoupená od United Launch Alliance (firma Orbital ATK, výrobce Cygnusu, bude mít k dispozici vlastní raketu Antares s novými motory, vyměněnými po loňské havárii, až v příštím roce). Do té doby NASA nepočítá ani se startem Dragonu od SpaceX, dokonce požádala tuto firmu, aby první raketa Falcon 9 vypuštěná po červnové havárii nenesla Dragon (návrat raket Falcon 9 na scénu má podle neoficiálních informací přijít v říjnu startem ze základny Vandenberg v Kalifornii).

V dubnu tohoto roku nezvládla cestu ke stanici ani loď Progress a kvůli chybě nosné rakety havarovala, Progressy, létající k ruské části ISS, se však už vrátily do aktivní služby.

Pokud by HTV selhala či vůbec neexistovala, museli by američtí astronauté zřejmě spoléhat se zásobováním na ruské kolegy, ani jejich zdroje však nejsou neomezené.

Náklad na palubě

Tom Marshburn a Luca Parmitano vykládají přetlakový modul lodi HTV 4; léto 2013 Autor: NASA
Tom Marshburn a Luca Parmitano vykládají přetlakový modul lodi HTV 4; léto 2013
Autor: NASA
Na palubě pátého japonského Čápa se nachází 5,7 tun nákladu pro provoz ISS, tuna byla umístěna do vnějšího kontejneru, zbytek je v přetlakovém modulu lodi, do kterého vstoupí astronauti.

Důležitou položkou jsou zásoby pro ně, důležitější než jindy kvůli ztrátě nákladu zásob při červnové havárii SpaceX. Posádka najde v HTV jídlo, 600 litrů pitné vody, oblečení, hygienické potřeby a lékařský náklad jako léky, obvazy atd.

Na cestě je nová výbava pro provoz stanice jako laptopy, tiskárny, baterie, nabíječky, čisté filtry pro recyklaci moči na pitnou vodu, hardware pro výstupy do vnějšího kosmu a v neposlední řadě také nová malá kuchyňka.

„Stanice ISS je často popisována jako veliký dům s pěti ložnicemi. To je v podstatě pravda, nicméně jedna věc na ISS chybí a to je kuchyně!“ řekl Royce Renfrew, letový ředitel pro misi HTV 5 v NASA. „Posádka si bere vodu z přenosného dávkovače. Po stanici je rozmístěno několik ohřívačů jídla a máme tam také několik MERLINů, což jsou naopak malé chladničky, když chtějí astronauti jíst studené věci. Ale není to na jednom místě ... Takže jsme nahoru poslali takovou malou kuchyňku, kterou umístíme v modulu Unity. Přesuneme sem přenosný dávkovač vody a kuchyňka má vlastní ohřívače a chladničky. Všechno bude hezky na jednom místě a myslím, že to astronauti ocení.“

Pohled na platformu s vnějším nákladem zasunutou do útrob HTV Autor: JAXA
Pohled na platformu s vnějším nákladem zasunutou do útrob HTV
Autor: JAXA
No a abychom nepopřeli smysl existence ISS, HTV přiveze samozřejmě i novou vědu. Na stanici letí experimenty pro zkoumání vlivu dlouhodobé beztíže na lidské tělo, pokusná pec pro pozorování chování horkých směsí v beztíži, náklad malých družic (CubeSatů), jež budou v příštích měsících vypouštěny ze stanice na vlastní oběžné dráhy, napájecí platformy pro umístění vědeckých pokusů uvnitř i vně stanice ...

Speciální kapitolou přivezené vědy bude japonský přístroj CALET (Calorimetric Electron Telescope), astrofyzikální senzor pro výzkum temné hmoty v kosmu. Nyní se „veze“ v šuplíku na vnější náklad lodi HTV, krátce po jejím příletu na stanici jej vyloží robotická paže a umístí na vědeckou „terasu“ modulu Kibo, kde má fungovat 2 až 5 let.

Přístroj bude zkoumat gama paprsky a další vysokoenergetické kosmické záblesky, hledat jejich blízké zdroje (no blízké ... v rámci Galaxie) a pomáhat s potvrzováním existence a zkoumáním temné hmoty, která má podle odhadů tvořit přes čtvrtinu vesmíru.

Co bude dál?

Typicky zlatá loď HTV kotví na ISS v roce 2011 Autor: NASA
Typicky zlatá loď HTV kotví na ISS v roce 2011
Autor: NASA
HTV 5 zůstane na kosmické stanici skoro do konce září, pak odletí a naložená odpadem zanikne v atmosféře nad jižním Pacifikem, aby případné trosky dopadly do oceánu daleko od obydlených ostrovů či frekventovaných leteckých a lodních tras.

Japonská loď HTV je unikátní svojí nosností – od penzionování raketoplánů a posléze i evropských lodí ATV je HTV největším členem zásobovací letky programu ISS. Loď má tvar válce o délce 10 metrů a průměru asi 4 metry.

Se startem HTV 6 se počítá v prosinci 2016, program má dle současných plánů uzavřít HTV 9 v roce 2019. NASA však jedná s Japonci o výrobě dalších exemplářů lodi pro lety v příštím desetiletí, koneckonců ISS bude v provozu minimálně do roku 2024, spíš déle.

 

 

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Spaceflightnow.com 19. 8. 2015
[2] NASASpaceFlight.com 19. 8. 2015



O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.

Štítky: HTV, ISS, JAXA


39. vesmírný týden 2016

39. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 26. 9. do 2. 10. 2016. Měsíc bude v novu. Venuše, Mars a Saturn najdeme večer stále jen nízko nad obzorem. Neptun a Uran můžeme pozorovat celou noc. Na ranní obloze můžeme před svítáním pozorovat kužel zvířetníkového světla do něhož před východem Slunce stoupá planeta Merkur a bude zde také srpek Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Pradědovy Perseidy 2016

Píše se rok 258, 10. srpen. Na rošt nad horké uhlí je položen správce chrámové pokladny před několika dny popraveného papeže Sixta II a je opékán zaživa. Po chvíli volá: „Z jedné strany jsem již opečený, pokud mě chcete mít dobře udělaného, je čas mě otočit na druhou stranu.“ Toto utrpení podstoupil

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše

Další informace »