Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Kudy k Marsu?

Kudy k Marsu?

Dráha sondy Mars Express
Dráha sondy Mars Express
K Marsu míří čtyři kosmické sondy, které se na svou cestu vydaly před několika měsíci (v případě Japonské Nozomi v roce 1998). Proč nebyly vyslány až nyní, když včera 27.8. byl Mars Zemi nejblíže (56 milionů kilometrů) za posledních 60 tisíc let?

Přehled sond mířících k Marsu:
Nozomi - japonská sond vyslaná 7.4.1998, vzhledem k problému s pohonným systémem dorazí k Marsu prosinci 2003
Mars Express/Beagle - sonda ESA, start 2.6.2003, přistávací modul dosedne 25.12.2003
Mars Rover A, B - dvě sondy NASA, start v červnu 2003, přistávací moduly dosednou na Mars v průběhu ledna 2004

V dalším textu se budeme zabývat evropskou sondou Mars Express, která je nyní na poloviční cestě k Marsu (pokud zkoumáme délku trajektorie - "cesty") 1. září mine rychlostí 10 800 kilometrů za vteřinu milník označující 242 milionů kilometrů z celkové trasy 485 milionů kilometrů. Je třeba si uvědomit, že vzdálenost, kterou musí sonda překonat je mnohem větší než vzdálenost mezi oběma planetami. Plánování meziplanetárních tras je o něco složitější než porovnávání vzdáleností v jednu chvíli. Dráhu sondy Mars Express si můžete prohlédnout na doprovodném obrázku - po kliknutí na obrázek se zobrazí větší verze.

Chyť si mě!

Určení optimální trasy je ztíženo pohybem Země a Marsu. Při plánování setkání sondy s kosmickým objektem je třeba načasovat okamžik startu tak aby se v budoucnu v jednom místě a chvíli protnuly orbitální dráhy obou těles. Například k dosažení Marsu se ideální dráha podobá části oblouku.

V jedné řadě

Mars se nejvíce přiblíží k Zemi 27. srpna 2003, ale opozice nastane až 28. srpna. Opozice je stav, kdy se Slunce, Země a Mars (či jiné těleso) nachází v jedné přímce.

Ve vzdálenosti 55 758 006 kilometrů od Země bude Rudá planeta jasnější než Jupiter a všechny hvězdy na noční obloze. Jasnější bude pouze Venuše a Měsíc. Na obloze není vidět nic ohromujícího, ale je možné vidět typickou načervenalou barvu Marsu. S vhodným dalekohledem (např. na hvězdárnách) je možné rozlišit některé povrchové útvary - polární čepičky, tmavé oblasti a možná i bouřková mračna.

To nejlepší nás čeká za několik měsíců. K Marsu dorazí několik sond, které výrazně zlepší naše znalosti o našem planetárním sousedu. Mars budou zkoumat opravdu podrobně - od složení podpovrchových vrstev, přes analýzu povrchových vzorků až po zoumání atmosféry a ionosféry. Je téměř jisté, že se můžeme těšit na zajímavé výsledky.

Zdroj: ESA, NASA




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



26. vesmírný týden 2018

26. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 25. 6. do 1. 7. 2018. Měsíc bude v úplňku. Venuše je večer nad severozápadem, Jupiter nad jihozápadem a Saturn se objevuje na jihovýchodě a 27. 6. je v opozici. Do východní elongace postupuje Merkur. Mars je vidět hlavně v druhé polovině noci. Planetka Ryugu už je vidět detailně. Curiosity také zaznamenala nástup prachové bouře na Marsu. Před 110 lety došlo nad sibiřskou oblastí Tunguska ke známé explozi po dopadu planetky nebo kometárního jádra.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2018 obdržel snímek „Jupiter“, jehož autorem je Pavel Prokop Na jedné astronomické pozorovací meteorářské expedici, v roce 1957, vznikla na nápěv tehdy ještě populární písničky „Cestářská“ písnička úplně nová, astronomická - Vývoj vesmíru, Země

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc, Jupiter a souhvězdí Štíra na Krétě

Maruška pozoruje setkání Měsíce a Jupitera. Za sebou má planetu Saturn, před sebou souhvězdí Štíra s hlavní hvězdou Antares.

Další informace »