Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Kudy k Marsu?

Kudy k Marsu?

Dráha sondy Mars Express
Dráha sondy Mars Express
K Marsu míří čtyři kosmické sondy, které se na svou cestu vydaly před několika měsíci (v případě Japonské Nozomi v roce 1998). Proč nebyly vyslány až nyní, když včera 27.8. byl Mars Zemi nejblíže (56 milionů kilometrů) za posledních 60 tisíc let?

Přehled sond mířících k Marsu:
Nozomi - japonská sond vyslaná 7.4.1998, vzhledem k problému s pohonným systémem dorazí k Marsu prosinci 2003
Mars Express/Beagle - sonda ESA, start 2.6.2003, přistávací modul dosedne 25.12.2003
Mars Rover A, B - dvě sondy NASA, start v červnu 2003, přistávací moduly dosednou na Mars v průběhu ledna 2004

V dalším textu se budeme zabývat evropskou sondou Mars Express, která je nyní na poloviční cestě k Marsu (pokud zkoumáme délku trajektorie - "cesty") 1. září mine rychlostí 10 800 kilometrů za vteřinu milník označující 242 milionů kilometrů z celkové trasy 485 milionů kilometrů. Je třeba si uvědomit, že vzdálenost, kterou musí sonda překonat je mnohem větší než vzdálenost mezi oběma planetami. Plánování meziplanetárních tras je o něco složitější než porovnávání vzdáleností v jednu chvíli. Dráhu sondy Mars Express si můžete prohlédnout na doprovodném obrázku - po kliknutí na obrázek se zobrazí větší verze.

Chyť si mě!

Určení optimální trasy je ztíženo pohybem Země a Marsu. Při plánování setkání sondy s kosmickým objektem je třeba načasovat okamžik startu tak aby se v budoucnu v jednom místě a chvíli protnuly orbitální dráhy obou těles. Například k dosažení Marsu se ideální dráha podobá části oblouku.

V jedné řadě

Mars se nejvíce přiblíží k Zemi 27. srpna 2003, ale opozice nastane až 28. srpna. Opozice je stav, kdy se Slunce, Země a Mars (či jiné těleso) nachází v jedné přímce.

Ve vzdálenosti 55 758 006 kilometrů od Země bude Rudá planeta jasnější než Jupiter a všechny hvězdy na noční obloze. Jasnější bude pouze Venuše a Měsíc. Na obloze není vidět nic ohromujícího, ale je možné vidět typickou načervenalou barvu Marsu. S vhodným dalekohledem (např. na hvězdárnách) je možné rozlišit některé povrchové útvary - polární čepičky, tmavé oblasti a možná i bouřková mračna.

To nejlepší nás čeká za několik měsíců. K Marsu dorazí několik sond, které výrazně zlepší naše znalosti o našem planetárním sousedu. Mars budou zkoumat opravdu podrobně - od složení podpovrchových vrstev, přes analýzu povrchových vzorků až po zoumání atmosféry a ionosféry. Je téměř jisté, že se můžeme těšit na zajímavé výsledky.

Zdroj: ESA, NASA




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Lunární X

Další informace »