Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Loď Progress s autopilotem nové generace slavila na druhý pokus úspěch
Vít Straka Vytisknout článek

Loď Progress s autopilotem nové generace slavila na druhý pokus úspěch

Progress M-15M při finálním přibližování k ISS pro druhé spojení. Autor: TV NASA
Progress M-15M při finálním přibližování k ISS pro druhé spojení.
Autor: TV NASA
Ruský bezpilotní "náklaďák" Progress M-15M, 47. loď svého druhu, jež zamířila ke stanici ISS, v dubnu dopravil na palubu kosmické stanice 2,8 tuny zásob a výbavy. V neděli 22. července Mezinárodní kosmickou stanici opustil, ještě však ne definitivně, za nějakých 30 hodin se s ní měl opět spojit a vyzkoušet přitom poprvé v praxi novou vylepšenou verzi autopilota Kurs-NA. Toto však skončilo naprostým nezdarem, nový autopilot během testu v noci na 24. července krátce po svém zapnutí vypověděl službu a loď se musela stanici vyhnout. Po několika dnech Progress nesoucí hardware nového Kursu dostal poslední šanci - a uspěl! Se stanicí se pod taktovkou vylepšeného autopilotu hladce spojil v neděli 29. července nad ránem.

O systému Kurs, zajišťujícím automatická připojování lodí k ruské části ISS, a o prvotním neúspěchu s jeho novou verzí jsme vás informovali v předchozím článku na astro.cz.

Přerušení pokusného příletu ke stanici a změna dráhy 24. července bylo provedeno počítači Progressu krátce před 02:30 SELČ kvůli selhání systému Kurs-NA krátce po jeho aktivaci, během provádění sebekontroly. Loď ISS bezpečně minula ve vzdálenosti asi 3,3 km a pokračovala na parkovací oběžnou dráhu v bezpečné vzdálenosti od několikasettunového orbitálního komplexu. Zde provedli na dálku ruští letoví kontroloři již tři hodiny po abortu opětovnou aktivaci nového autopilotu na palubě Progressu a začali se pídit po datech a informacích. Byli rozhodnuti to zkusit znova a nový navigační systém prověřit.

Z bezpečnostních důvodů bylo třeba s dalším pokusem o spojení se stanicí počkat až po připojení japonské lodě HTV-3 k ISS, které se uskutečnilo dle plánu 27. července (první pokus s Progressem selhal až po jejím startu), proto Progress asi 24 hodin po neúspěšném pokusu provedl sérii manévrů, majících zpomalit jeho opětovné orbitální přiblížení k ISS a poskytnout manévrovací prostor pro HTV (ta po startu obíhala Zemi po nižší dráze, než na které "parkoval" vyčkávající Progress, tudíž nebezpečí kolize neexistovalo). Další pokus o stykovku s ISS byl stanoven na 29. července, analýzy předchozího selhání probíhaly.

Chyba v zásadě nastala v komponentách vylepšeného systému Kurs, které se nacházejí na palubě lodi Progress, nikoliv na straně stanice, kde by byla chyba eventuelně odstranitelná kosmonauty.

Systém Kurs-NA má na rozdíl od současné verze Kurs-A umožnit odstranění čtyř z pěti navigačních antén z lodí, mířících k ISS, tím samozřejmě snížit startovací hmotnost lodí a umožnit pojmutí více nákladu, má být fyzicky lehčí, mít menší spotřebu elektřiny, zvýšit bezpečnost automatických stykovek a v neposlední řadě odpadne povinnost odklápět na blížící se lodi jednu z navigačních antén, která svojí délkou zasahuje až za úroveň stykovacího uzlu.

Pravá podstata chyby, která pohřbila úterní pokus o spojení lodě a stanice, dosud nebyla uspokojivě vysvětlena, když se blížil druhý pokus o stykovku, neexistovala vůbec žádná záruka, že systém Kurs-NA tentokrát spolehlivě naběhne, naopak zde byla jistá pravděpodobnost, že stejný elektronický box na palubě Progressu udělá znova to stejné. Rusové však měli v ruce jisté indicie, že za selhání mohl vliv teploty, která na palubě lodi po odletu od stanice klesla, na elektroniku. V rámci příprav na druhou šanci letoví kontroloři zapnuli všechny ohřívače lodi Progress a zvýšili teplotu na její palubě na příjemných 22 °C.

Pokud by se stykovka s novým autopilotem nezdařila ani napodruhé, Rusové již plánovali ukončení mise lodě bez dalších pokusů. Ostatně příliš velká katastrofa by to zase nebyla, tento Progress již splnil své úkoly, související se zásobováním ISS, vyložení nákladu z jeho útrob a jejich napěchování odpadem měli kosmonauté hotovo již před prvním odletem lodi 22. července. Šlo již jen o zkoušku nového autopilota.

Zaměřovací kříž ISS kamerou lodi Progress, údaje na obrazovce jsou generovány systémem Kurs-NA. Autor: NASASpaceFlight.com
Zaměřovací kříž ISS kamerou lodi Progress, údaje na obrazovce jsou generovány systémem Kurs-NA.
Autor: NASASpaceFlight.com
V noci na 29. července Progress tedy provedl celkem šest zážehů motorů, které jej posunuly zpět do těsné blízkosti stanice ISS. V 01:01 SELČ přišel první úspěch - aktivace komponent systému Kurs-NA na palubě lodi Progress, v 01:55, asi 45 km od kosmické stanice bylo úspěšně navázáno spojení mezi aktivní částí systému na palubě Progressu a pasivní části na stanici, vše šlo jako po másle, vybroušený autopilot šlapal jako hodinky. Ke spojení lodi a stanice v režii nového Kursu došlo v 03:01, ruský kosmonaut Gennady Padalka, současný velitel stanice ISS, který čekal na její palubě u speciální konsole, kdyby musel převzít řízení lodi ručně, mohl jen uprostřed pasivního sledování událostí prohlásit k řídícímu středisku, že byl cítit mírný náraz, když Progress opět zakotvil u ISS, spojení se uskutečnilo ve výšce asi 400 kilometrů nad Zemí, západně od Nové Guiney. O několik minut později, až dozněly poslední samovolné pohyby plavidel, byl Progress zachycen ve stykovacím uzlu speciálními západkami.


Video ze spojení lodě Progress a stanice ISS pomocí vylepšeného autopilotu. Zdroj: NASA


Příprava nové lodi Progress M-16M (ISS 48) ke startu první srpnový den. Autor: Roskosmos
Příprava nové lodi Progress M-16M (ISS 48) ke startu první srpnový den.
Autor: Roskosmos
U stanice se však již dlouho neohřeje, jeho definitivní odlet je stanoven na pondělí 30. července ve 23:19 našeho času. Zajímavé je, že původně nebylo po jeho druhém pokusném připojení ke stanici již plánováno otevření poklopů do stanice, jak jsme uvedli, své zásobovací úkoly již má splněny. Tento plán však byl pozměněn - poklopy měly být znova otevřeny v neděli jen několik hodin po opětovném příletu, aby kosmonauté mohli z lodi přenést na palubu stanice hardware nového autopilota, kvůli pozdější dopravě na Zemi a podrobném prozkoumání kvůli prvotnímu neúspěchu. Progress se totiž na Zemi nevrátí, po opuštění stanice a poslední sérii testů na orbitě má v srpnu shořet v atmosféře nad Pacifikem.

Kurs-NA by měl být uveden do běžného provozu na lodích Sojuz a Progress roku 2014.

Nová loď Progress s dalšími asi třemi tunami nákladu má být vypuštěna z Bajkonuru 1. srpna a má být také průkopníkem - vyzkouší nový profil manévrování na oběžné dráze, díky němuž se dopracuje ke kosmické stanici asi 6 hodin po startu, namísto obvyklých padesáti.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.

Štítky: ISS, Progress, Sojuz


49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc

Měsíc

Další informace »