Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Loď Progress se v neděli pokusí o nápravu své reputace - Aktualizováno!
Vít Straka Vytisknout článek

Loď Progress se v neděli pokusí o nápravu své reputace - Aktualizováno!

Nakonec úspěšný přílet lodi Progress 1. května 2010
Nakonec úspěšný přílet lodi Progress 1. května 2010
V pátek 2. července mělo dojít na Mezinárodní kosmické stanici k rutinní události - připojení ruské bezpilotní zásobovací lodě Progress M-06M (viz článek). Situace se ovšem vymkla kontrole a lodi se vůbec nepodařilo ke stanici přiblížit. Co se stalo není dosud jasné, loď je ale v pořádku a čeká ji druhý pokus o připojení ke stanici.

V pátek krátce po obědě našeho času absolvovala americká část posádky ISS tiskovou konferenci s reportéry na Zemi. Jedna z otázek zněla: "Co vidíte právě teď z okna?" Astronautka Tracy Caldwell-Dysonová odpověděla, že momentálně pouze okenice, protože okna musí být při příletu Progressu chráněna. Jak to dopadne, určitě netušila.

Lodě Progress jsou ke kosmické stanici naváděny pomocí automatického systému zvaného KURS, jehož aktivní senzory jsou umístěny na Progressu, pasivní poté na stanici. KURS funguje na principu radaru, loď si s orbitálním komplexem vyměňuje informace o vzdálenosti a rychlosti vzájemného pohybu. V pátek ale došlo necelou půlhodinu před plánovaným připojením lodě ke komplexu k přerušení spojení mezi aktivní a pasivní částí systému KURS. Proč k tomu došlo je zatím nevysvětleno, ruské pozemní týmy stále analyzují data. Progress přerušil režim automatického příletu ke stanici a bezpečně ji minul. Pokračoval na své dráze ve směru pohybu stanice ale předehnal ji a z bezpečnostních důvodů se od ní vzdaloval.

Velitel stanice Skvortsov v jednu chvíli hlásil řídícímu středisku: "Vzdaluje se (Progress) od nás, rotuje a zároveň se pohybuje pryč od nás. Letíme kupředu a on letí stejným směrem ale je od nás dál a dál."

Převzetí řízení Progressu posádkou stanice nebylo možné, protože v okamžiku ztráty spojení se loď nacházela asi 3 kilometry od ISS, manuální systém TORU funguje na vzdálenost maximálně jednoho kilometru. Posádce ISS nehrozilo během celého manévru žádné nebezpečí.

Právě v těchto chvílích probíhá jednání ruských a amerických manažerů programu kosmické stanice co dál. Progress uskutečnil v noci na sobotu dva zážehy motorů a jeden jej čeká během soboty, loď bude díky těmto impulsům připravena uskutečnit další pokus o připojení ke stanici v neděli 4. července okolo 18:17 SELČ. Stále ovšem nevíme, co způsobilo selhání navigačního systému KURS. Na ten se Rusové hodlají opět spolehnout při druhém pokusu o spojení plavidel. Kdyby nefungoval, pozemní řídící středisko by poslalo Progress do dostatečné vzdálenosti od stanice, kde může řízení lodi převzít na dálku velitel ISS Skvortsov pomocí systému TORU. O osudu tohoto pokusu o spojení se jedná v těchto hodinách.

I kdyby byl nakonec Progress ztracen (k čemuž pravděpodobně nedojde), na stanici ISS se nachází dostatek zásob, aby její posádka vydržela do vypuštění dalšího Progressu.

Aktualizováno po připojení lodi k ISS

Ještě před druhým pokusem o připojení lodě ke stanici se ruským inženýrům podařilo stanovit nejpravděpodobnější příčinu předchozího nezdaru: neselhal naváděcí systém KURS ale chyba byla jinde, konkrétně v systému TORU, který umožňuje v případě potřeby posádce stanice převzít na dálku řízení Progressu. Součástí systému TORU je také televizní přenašeč Klest, který umožňuje kosmonautům při používání TORU vidět pohled z kamer Progressu na stykovací uzel. Zhruba v čase přerušení příletu Progressu ke stanici byl totiž Klest aktivován, což přerušilo komunikační linku systému TORU mezi Progressem a ISS. Toto vyvolalo příkaz "cancel dynamic operations," jež si vynutil přerušení manévru.

Testy v následujících dnech ale ukázaly, že Progress je v dobrém stavu a jeho naváděcí systém KURS pracuje dobře. Bylo rozhodnuto provést několik manévrů, jež nasměrují Progress zpět ke stanici a uskutečnit druhý pokus o připojení. TORU tentokrát vůbec aktivováno nebude.

Toto rozhodnutí přineslo ovoce a druhý pokus o připojení proběhl hladce, bez jakýchkoliv potíží. Po celou dobu řídil přílet lodi automatický systém KURS, který v neděli 4. července v 18:17 SELČ připojil Progress k zadnímu portu modulu Zvezda. Posádka stanice do Progressu vstoupila asi ve 21:30 SELČ.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



21. vesmírný týden 2017

21. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 22. 5. do 28. 5. 2017. Měsíc bude kolem novu. Večer je ideálně vidět Jupiter. V druhé polovině noci Saturn. Ráno je nízko na východě jasná Venuše. Vysoko na obloze pokračuje představení dvou jasnějších komet. Slunce je minimálně aktivní, na povrchu byly malé skvrnky. Doporučit tak můžeme spíše pozorování komet, které nebude rušit svit Měsíce, případně jedné i amatérsky dostupné supernovy. SpaceX vypustila dosud nejtěžší družici na dráhu přechodovou ke geostacionární a už se chystá statický zážeh dalšího Falconu 9 k letu s poněkud speciálnější lodí Dragon. Cassini se naposledy ohlédla směrem ke Slunci a vyfotografovala celý Saturn s jeho prstenci. Společnost Blue Origin přibrzdila ve vývoji motoru BE-4 nečekaná havárie. Očekáváme start rakety s čerpadly na elektřinu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Odhalené vrstvy Slunce

„Štěstí! Co je štěstí? Muška jenom zlatá, která za večera kol tvé hlavy chvátá …“. Slavné verše českého básníka Adolfa Heyduka, proslavené zejména scénou s Jaroslavem Marvanem a Ladislavem Peškem ve filmu Škola základ života. A právě tato „zlatá muška“, či její stejně pilná kamarádka, stála za

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2015 V2 (Jonhson)

C/2015 V2 (Jonhson)

Další informace »