Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Luca Parmitano se vrací do vesmíru

Luca Parmitano se vrací do vesmíru

Luca Parmitano zpět na cestě do vesmíru.
Autor: ESA.

„Všichni poletí na kosmickou stanici, jeden z nich se projde po Měsíci,“ sliboval při představování nového evropského oddílu kosmonautů ředitel ESA Jean-Jacques Dordain. S Měsícem se trochu zmýlil, což ale bylo dáno veletočem v americké kosmonautice o rok později. S cestou na kosmickou stanici ale zřejmě ne: všichni členové oddílu ji už mají za sebou, jsou na ISS nebo se na cestu intenzivně připravují. A první z nich se dokonce začal připravovat k druhé návštěvě této základny. Ale hezky popořádku. Jako první ze šestice dostal příležitost ochutnat slasti i strasti stavu beztíže italský kandidát Luca Parmitano: letěl v lodi Sojuz TMA­ 09M od 28. května do 11. listopadu 2013 a byl členem 36./37. základní posádky. „Proslavil“ se především tím, že se mu během druhého výstupu do otevřeného prostoru dostala do přilby skafandru voda – a on se (ne vlastní vinou) málem utopil.

Méně známá je skutečnost, že se stal historicky nejmladším kosmonautem, který absolvoval dlouhodobý let: v den startu mu bylo 36 let a 8 měsíců. Následoval let německého kosmonauta Alexandra Gersta. V lodi Sojuz TMA­13M startoval 28. května a přistál 10. listopadu 2014 (člen 40./41. základní posádky). Na ISS si přitom téměř „podal kliku“ s italskou kosmonautkou Samanthou Cristoforetti, která vzlétla 23. listopadu 2014 v Sojuzu TMA­15M a stala se členkou 42./43. základní posádky ISS. Dosud krouží nad našimi hlavami, vracet zpět na Zemi se má 14. května letošního roku.

V obou letošních lodích Sojuz s plánovaným termínem startu ve druhé polovině roku bude evropský zástupce. Nejprve navštíví na jedenáct dní stanici dánský kosmonaut Andreas Mogensen (start v Sojuzu TMA­18M 1. září, přistání v Sojuzu TMA­16M 11. září 2015). A v Sojuzu TMA­19M (start 20. listopadu 2015, návrat 16. května 2016) přiletí na ISS člen 46./47. základní posádky: Timothy Peake z Velké Británie. Původně měl tento dlouhodobý let absolvovat Mogensen s tím, že Peake měl letět na „jeho“ krátkodobé misi. Jenže v tu chvíli se zástupci Velké Británie v ESA vzbouřili: vadilo jim, že „jejich“ kosmonaut má dostat jen krátkodobý let. (Argumentace? Dánsko přispívá ročně do rozpočtu ESA řádově 27 mil. euro, Velká Británie 322 mil. euro. Nějak se pozapomnělo, že zatímco Dánsko je dlouhodobým podporovatelem ISS, Británie se k projektu přidala až v posledních letech.) Aby měla ESA klid, tak si Mogensen a Peake vyměnili místa. Je vidět, opravdu o nominacích rozhoduje pouze kvalita kandidáta a nikoliv země původu, jak donekonečna ESA prohlašuje.

První veřejné vystoupení oddílu kosmonautů ESA v roce 2009 v Kolíně nad Rýnem. Luca Parmitano se hlásí... Autor: Tomáš Přibyl.
První veřejné vystoupení oddílu kosmonautů ESA v roce 2009 v Kolíně nad Rýnem. Luca Parmitano se hlásí...
Autor: Tomáš Přibyl.
Poslední člen oddílu ESA z roku 2009, který se podívá na oběžnou dráhu, bude Thomas Pesquet (Francie). Odstartuje v lodi Sojuz MS­3 30. listopadu 2016, přistane v květnu 2017. Půjde o 50./51. základní expedici na ISS. Zajímavé je, že to bude první dlouhodobý pobyt francouzského kosmonauta na této stanici: sice tu už v roce 2008 pracoval krajan Léopold Eyharts, ale jen něco málo přes 48 dní. Jeho misi tak lze považovat za střednědobou, nikoliv dlouhodobou. Přitom Francie je dlouhodobě největším přispěvatelem do rozpočtu ESA (byť ji v posledních letech krátce nahradilo Německo, ale to už zase neplatí) a před Pesquetem navštíví ISS dlouhodobě osm Evropanů.

To Itálie si na nedostatek letových příležitostí nemůže stěžovat. Je to dáno tím, že před lety vyrobila hardware pro ISS, za který si u NASA vyjednala realizaci tří krátkodobých a tří dlouhodobých letů svých kosmonautů. Z této kvóty byly zatím vybrány dva krátkodobé a dva dlouhodobé lety (včetně stávající mise kosmonautky Samanthy Cristoforettiové na ISS); k tomu je třeba připočíst regulérní lety kosmonautů italské národnosti v rámci programů ESA. Všechny lety (národní i nadnárodní) jsou ovšem realizovány pod hlavičkou ESA, což souvisí se závazkem členských zemí z devadesátých let netříštit aktivity na národní programy.

Nyní se ale chystá třetí italská dlouhodobá mise z výše uvedené kvóty (de facto tyto lety probíhají z času vyhrazeného americkým astronautům a v místech v lodích Sojuz placených americkou stranou). Půjde o součást 52./53. základní expedice ISS a plánovaná je od května do listopadu 2017.

Italská kosmická agentura jako kandidáta navrhla Lucu Parmitana. Pokud proti jeho misi nebudou mít ostatní partneři projektu ISS námitek, již za 25 měsíců se vrátí na kosmickou stanici.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Wikipedia
[2] Evropská kosmická agentura

Převzato: www.kosmonautix.cz



O autorovi

Tomáš Přibyl

Tomáš Přibyl

Český novinář, publicista a popularizátor kosmonautiky (narozen v roce 1975). Je autorem několika populárních knih z dění v kosmonautice za poslední desítky let. Jmenujme například "Den, kdy se nevrátila Columbia" (2004) nebo "Spanilá jízda po Marsu" (2004). Více informací na stránce autora.

Štítky: Mezinárodní kosmická stanice, Luca Parmitano


38. vesmírný týden 2017

38. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 18. 9. do 24. 9. 2017. Měsíc bude v novu. Jupiter se ztrácí v záři Slunce. Saturn je večer nad jihozápadem. Pozorovat můžeme i Neptun a Uran. Ráno je vidět Venuše, Merkur a Mars. Přidá se k nim také srpek Měsíce. Aktivita Slunce se snížila. Začíná astronomický podzim. Cassini shořela v atmosféře Saturnu. ISS má opět šestičlennou posádku. Po hurikánu Irma se obnoví i lety amerických raket. Kolem Země proletí sonda OSIRIS-REx.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Zatmění nad hradem Helfštýn

Kdopak dnes již spočítá, kolik zatmění Měsíce spatřili obyvatelé starobylého hradu Helfštýn. Mohli bychom jistě zadat souřadnice hradu do nějakého chytrého počítačového programu, který by žádaný počet zjistil. Docela jistě však nezjistíme, zda bylo kdysi dávno v příslušnou noc jasno,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ostrov hviezd

Tmavá obloha, Bohom zabudnuté miesto, teplo letnej jadranskej noci, deviatka nočných šialencov, zvuk uzávierok fotoaparátov, šum mora, desivé príbehy o nemých deťoch, vzduchom letiace nedopalky cigariet, nešťastne rozliata plechovka piva... pre niekoho ďalšia noc v teple postele, pre iného výborná príležitosť pre vznik nadčasových spomienok. Zelený závoj tiahnuci sa ostrovom hviezd predstavuje rozbúrený airglow, alebo svetelné žiarenie atmosféry. Fotka pochádza z ostrova Lastovo, najvzdialenejšieho obývaného ostrova Chorvátska. Na hladine mora je možné vidieť zrkadlenie Mliečnej cesty, ktorá obsahuje bohatú štruktúru tmavých hmlovín. Carpe noctem!

Další informace »