Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Mars Express se postupně vrací do normálního provozu

Mars Express se postupně vrací do normálního provozu

Mars Express (zdroj: ESA)
Mars Express (zdroj: ESA)
Když v prosinci 2003 dorazila k červené planetě evropská sonda Mars Express, byla nejprve plánována základní část mise, trvající dva roky. Ta byla nakonec prodloužena a trvá dodnes. V polovině října letošního roku však došlo k neočekávané chybě v ukládání dat a vědecký výzkum byl dočasně zastaven. Technici nyní sondu pomalu vrací do normálního provozu.

Mars Express a Beagle 2

Evropané mohli mít v prosinci 2003 hned dva důvody k radosti. Jejich marsovská oběžnice Mars Express se 25. 12. úspěšně usadila na oběžné dráze Marsu a na povrch bylo vysláno přistávací pouzdro Beagle 2, které mělo mimo jiné zkoumat, zda se na povrchu nenachází život. Radost byla asi tak poloviční, když se ukázalo, že Beagle se nám už neozve. Spojení bylo ztraceno po vstupu do atmosféry a nejspíš došlo k tvrdému dopadu, nebo poškození při přistání, které znemožnilo jakoukoli komunikaci s námi. Nakonec nám ale udělal radost orbiter, který posílá vědecká data už 8 let. Přináší nám tak mimo jiné nádherné trojrozměrné snímky povrchu. K tomu na povrchu Marsu krátce po Beaglu přistála vozítka Spirit a Opportunity, z nichž druhá jmenovaná dokonce také stále brázdí povrch Marsu a nyní zkoumá okraj velkého kráteru Endeavour.

Problém s pamětí

V polovině října se objevil problém s paměťovou jednotkou (SSMM - Solid State Mass Memory). Tento typ paměti je uzpůsoben speciálně provozu ve vesmíru a umožnil tak nahradit kazetové magnetické paměti. Výhodou je velká odolnost proti kosmickým vlivům a samozřejmě fakt, že neobsahuje pohyblivé komponenty.
Problémy způsobily, že vědecké operace byly okamžitě ukončeny a technici museli začít sondu postupně oživovat. Podle všeho vše souviselo už z předchozími nenadálými přechody sondy do režimu spánku, kterými se chránila předchozím neočekávaným stavům hardware, které nastávaly. Jelikož tento problém nebyl při konstrukci sondy odhalen, učili se technici za pochodu.

Postupné obnovení provozu

Paměť SSMM má důležitý úkol přijímat povely ze Země a předávat je dál a také uskladnit vědecká data před odesláním na Zemi. Nyní tedy museli technici upravit způsob práce s pamětí. Data posílají po menších částech a vědecké přístroje nyní nepracují pořád, ale pouze určitou část oběhu a zatím vždy jen jediný přístroj. Plné obnovení provozu je očekáváno od ledna 2012. Jedná se vlastně o první větší problém s trvale nepoužitelnou sondou za celých osm let trvání mise.
Je neuvěřitelné, jak dokáží lidé na dálku opravit i tak závažné chyby, pokud si sondu dobře navrhnou a ona pak s nimi alespoň omezeně komunikuje. Nedávno se po startu odmlčela jiná sonda k Marsu Fobos-Grunt. Začne se technikům ozývat dost na to, aby ještě našla své využití a mohla odletět k nějakému cíli? Momentálně se jednou podařilo jí poslat příkaz a jednou přijmout část telemetrických dat. Můžeme jen doufat, že se ještě některým sondám podaří zopakovat úspěch oběžnic, jakými byl Mars Global Surveyor, nebo jakými jsou Mars Odyssey, Mars Express a roboti na povrchu Viking, Spirit a Opportunity.

Volně psáno podle oficiálního zdroje.

Související články:
[1] Sonda Mars Express pořídila první snímky (František Martinek)
[2] Mars Express a historie vody na Marsu (František Martinek)
[3] Vulkány na planetě Mars (František Martinek)
[4] Mars Express změřil zásoby ledu na Marsu (František Martinek)




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.



13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P na soumračném nebi

Když počasí nespolupracuje.

Další informace »