Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  MESSENGER - lovec nepolapitelných asteroidů

MESSENGER - lovec nepolapitelných asteroidů

Messenger-orbitwithsun_br.jpg
Americká kosmická sonda MESSENGER, jejímž cílem je výzkum planety Merkur, se 10. února 2009 dostala do pericentra své dráhy (tj. nejblíže Slunci). Kolem Slunce prolétla ve vzdálenosti 0,31 AU (což odpovídá 46 400 000 km). Členové "zobrazovacího" týmu sondy chtějí využít této výhody, kdy se sonda přiblíží ke Slunci, odkud může pokračovat v pátrání po vulkanoidech - po malých kamenných planetkách, jejichž existence se předpokládá na stabilních kruhových oběžných drahách uvnitř dráhy planety Merkur.

Vulkanoidy jsou pojmenovány podle předpokládané planety Vulkán, jejíž existence byla navrhována za účelem vysvětlení neobvyklých změn dráhy Merkuru. Astronomové měli již dlouho podezření, že tyto malé slabě zářící "kosmické kameny" skutečně existují. Mezi Sluncem a drahou planety Merkur existuje gravitačně stabilní oblast, což znamená, že každý objekt, který zde původně vznikl, zde mohl zůstat po miliardy roků a může zde existovat ještě dnes. Všechny ostatní obdobné oblasti ve Sluneční soustavě jsou obsazeny podobnými druhy těles (například Trójané, což jsou asteroidy ve stabilních oblastech - tzv. libračních bodech - podél drah planet Jupiter a Neptun nebo objekty Kuiperova pásu v okolí a za drahou trpasličí planety Pluto).

Vulkanoida v blízkosti Slunce - kresba.
Vulkanoida v blízkosti Slunce - kresba.

Tzv. oblast vulkanoidů mezi drahou Merkuru a Sluncem je hlavní známou stabilní oblastí, ve které se nachází malá tělesa. Tato oblast je však velmi obtížně pozorovatelná. Každé těleso (vulkanoida) je ze Země velmi obtížně sledovatelné, protože se ztrácí v intenzivním záření Slunce. Dosavadní pátrání po vulkanoidech neodhalila žádné objekty větší než 60 km. Avšak kosmická sonda MESSENGER, pohybující se v blízkosti dráhy Merkuru, bude mít možnost pátrat po vulkanoidech z doposud nejvýhodnější polohy, jaké kdy bylo možné. Tvrdí to Clark Chapman, člen vědeckého týmu.

"Pomocí kosmické sondy MESSENGER můžeme pátrat po vulkanoidech i menších než 15 km v průměru," říká Clark Chapman (Southwest Research Institute, Boulder, Colorado). Mezi 7. a 11. únorem měla sonda za úkol pořídit pomocí širokoúhlé kamery MDIS (Mercury Dual Imaging System) 256 fotografií oblasti východně a západně od Slunce. Protože je zde nebezpečí poškození kamery v důsledku intenzivní sluneční záře, mohla pouze "nakukovat" zpoza sluneční clony na sondě za účelem pořízení těchto snímků.

"Jsme schopni uskutečnit stejná pozorování každý den," vysvětluje Nancy Chabotová, členka vědeckého týmu. "Tato frekvence nám umožní pozorovat odražené záření případných těles a lokalizovat jejich polohu, případně jejich pohyb přiřadit jednotlivým typům vyfotografovaných objektů" (například vulkanoidám, blízkozemním planetkám apod.).

Vědecký tým provedl podobnou pozorovací kampaň v průběhu devítidenní periody v červnu 2008, kdy bylo pořízeno 240 snímků vnější oblasti předpokládaného pásu asteroidů v okolí Slunce. "Tato sekvence byla určena ke zdokonalení naší pozorovací metody k odhadnutí limitní magnitudy, k ověření viditelnosti známých těles a k realizaci počátečního pátrání," vysvětluje Clark Chapman.

"Vulkanoidy, které se nám snad podaří objevit, umožní astronomům nahlédnout do podmínek převažujících v počátcích vzniku Sluneční soustavy," říká Chapman. "Především je třeba říci, že jestliže vulkanoidy existují nebo kdysi existovaly, pak představují dodatečnou populaci impaktorů, tedy těles, která v minulosti bombardovala planetu Merkur, z čehož vyplývá, že geologické procesy na Merkuru probíhaly mnohem déle, než bylo vypočítáno za předpokladu, že krátery na povrchu Merkuru vznikaly stejnou rychlostí jako na Měsíci či na planetě Mars."

Jestliže bude zjištěno, že vulkanoidy neexistují, pak můžeme být přesvědčeni, že většina vulkanických útvarů na povrchu Merkuru vznikla před miliardami roků, podobně jako na Měsíci, dodává Chapman. Nepřítomnost vulkanoidů by také soustředila zájem astronomů na otázku, proč tyto objekty nikdy nevznikly, a nebo pokud vznikly, tak proč nepřežily delší dobu.

Na oběžné dráze kolem Merkuru bude sonda MESSENGER vystavena teplotám vyšším než 370 °C při svém oběhu kolem planety. Bude zde značný teplotní rozdíl mezi přístroji, uchovávanými za "pokojové" teploty na palubě sondy a sálajícím teplem na vnější straně keramického tepelného štítu o tloušťce asi 0,6 cm.

MESSENGER (MErcury Surface, Space ENvironment, GEochemistry, and Ranging) je kosmická sonda NASA, určená k výzkumu planety Merkur. Jedná se o první sondu, která bude zkoumat z oběžné dráhy nejbližší planetu od Slunce. Sonda MESSENGER byla vypuštěna 3. 8. 2004, následovaly gravitační manévry při průletech kolem Země, Venuše a Merkuru a teprve v březnu 2011 bude navedena na oběžnou dráhu kolem cílové planety.

Související článek: NASA bude pátrat po vulkanoidech

Zdroj: messenger.jhuapl
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



38. vesmírný týden 2017

38. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 18. 9. do 24. 9. 2017. Měsíc bude v novu. Jupiter se ztrácí v záři Slunce. Saturn je večer nad jihozápadem. Pozorovat můžeme i Neptun a Uran. Ráno je vidět Venuše, Merkur a Mars. Přidá se k nim také srpek Měsíce. Aktivita Slunce se snížila. Začíná astronomický podzim. Cassini shořela v atmosféře Saturnu. ISS má opět šestičlennou posádku. Po hurikánu Irma se obnoví i lety amerických raket. Kolem Země proletí sonda OSIRIS-REx.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Zatmění nad hradem Helfštýn

Kdopak dnes již spočítá, kolik zatmění Měsíce spatřili obyvatelé starobylého hradu Helfštýn. Mohli bychom jistě zadat souřadnice hradu do nějakého chytrého počítačového programu, který by žádaný počet zjistil. Docela jistě však nezjistíme, zda bylo kdysi dávno v příslušnou noc jasno,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ostrov hviezd

Tmavá obloha, Bohom zabudnuté miesto, teplo letnej jadranskej noci, deviatka nočných šialencov, zvuk uzávierok fotoaparátov, šum mora, desivé príbehy o nemých deťoch, vzduchom letiace nedopalky cigariet, nešťastne rozliata plechovka piva... pre niekoho ďalšia noc v teple postele, pre iného výborná príležitosť pre vznik nadčasových spomienok. Zelený závoj tiahnuci sa ostrovom hviezd predstavuje rozbúrený airglow, alebo svetelné žiarenie atmosféry. Fotka pochádza z ostrova Lastovo, najvzdialenejšieho obývaného ostrova Chorvátska. Na hladine mora je možné vidieť zrkadlenie Mliečnej cesty, ktorá obsahuje bohatú štruktúru tmavých hmlovín. Carpe noctem!

Další informace »