Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Mezinárodní kosmická stanice ISS v roce 2003 (1)

Mezinárodní kosmická stanice ISS v roce 2003 (1)

ISS-Cervantes.jpg
Současný vzhled Mezinárodní
kosmické stanice ISS.
Ve dnech 28. až 30. listopadu 2003 se uskutečnil na Hvězdárně Valašské Meziříčí víkendový seminář, věnovaný novinkám v oblasti kosmonautiky a raketové techniky. Přednáška Mgr. Antonína Vítka, CSc. s názvem Mezinárodní kosmická stanice ISS v roce 2003 mapovala činnost na palubě stanice v období listopad 2002 až listopad 2003.

STS-113 Endeavour F-19 start 24. 11. 2003 00:49:47.079 UT

"Zajímavým" členem posádky raketoplánu byl jeho pilot Paul S. Lockhart, který startoval na raketoplánu STS-111 Endeavour F-18 při dopravě 5. základní posádky na ISS. Znovu pilotoval Endeavour F-19 při startu s novou (šestou) posádkou. Pátou posádku zase dopravil zpět na Zemi. Do nové posádky byl zařazen 15. 8. 2002.

Dne 31. 10. 2002 byl start posunut o jeden den na 11. 11. 2002, aby si posádka ISS odpočinula a připravila se na spojení s raketoplánem. V den startu začal nástup posádky na palubu raketoplánu. Svoje místa zaujali velitel raketoplánu Wetherbee a Budarin z dlouhodobé posádky, když vznikl problém: ve střední části raketoplánu, pod dnem nákladového prostoru, zaregistrovaly detektory zvýšenou koncentraci kyslíku. Zde se nacházejí nádrže s kyslíkem, které zásobují pilotní kabinu. Naměřená hodnota kyslíku byla mimo toleranci a mohla způsobit problémy při startu. Start byl odložen na 18. 11. 2002.

Technici brzy objevili vadné místo a patřičnou hadici vyměnili. Dne 12. listopadu došlo k pádu jedné pracovní plošiny, která poškodila manipulátor RMS na raketoplánu, a tak byl start odložen až na 22. 11. Další pokus o start byl přerušen v čase T-9 minut vzhledem k nepříznivým povětrnostním podmínkám na záložních letištích. Start se uskutečnil až 24. listopadu 2002.

Spojení se stanicí se uskutečnilo 25. 11. 2002 - o 33 minuty později proti plánu. Celková hmotnost komplexu ISS (včetně raketoplánu, Sojuzu TMA-1 a Progressu M1-9) tak dosáhla 275,9 tuny. Následovalo přemístění individuálních křesel nové posádky stanice ve složení Kenneth D. Bowersox, Donald R. Pettit (oba USA) a Nikolaj M. Budarin (Rusko) do návratové kabiny Sojuzu TMA-1.

Dne 26. 11. byla ke stanici připojena další část nosníku s označením ITS-P1, dopravenou na palubě raketoplánu, k části S0, a to pomocí manipulátoru RMS na palubě raketoplánu (který fungoval i přes "pracovní úraz" před startem). Nyní bylo nutno napojit díl na rozvody elektrické energie a komunikační kabely. Michael Lopez-Alegria a John Herrington vystoupili poprvé do volného kosmického prostoru z modulu Quest. Druhý a třetí výstup uskutečnili 28. a 30. 11. 2002.

Z nákladového prostoru raketoplánu byly mj. vypuštěny dvě miniaturní družice MEPSI o rozměrech 102 x 102 x 127 mm s hmotností přibližně 1 kg. Obě družice byly spojeny tenkým drátem o délce 500 stop (152,4 m). Jejich hlavním úkolem byla prověrka technologií pro pikosatelity.

2. 12. 2002 byly na palubě ISS následující podmínky: teplota +25 °C, tlak 761 torrů, množství kyslíku v ovzduší 18,5 %, obsah CO2 0,34 %.

Přistání raketoplánu bylo třikrát odloženo vzhledem k nepříznivému počasí v místě přistání. Posádka se vrátila na Zemi 7. 12. 2002.

Na 12. 12. 2002 byl naplánován výstup kosmonautů Bowersoxe a Budarina do volného kosmického prostoru. CUP oznámil, že se výstup odkládá na neurčito. Důvodem byly odchylky parametrů srdeční činnosti kosmonautů, které přesahovaly americké normy. Při opakovaných testech se u Budarina opět projevily některé zvýšené reakce srdečně-cévního systému, což ruští lékaři hodnotili jako zvláštnost organismu a výstup povolili. Protože výstup měl probíhat z amerického modulu, bylo rozhodnuto provést záměnu Budarina druhým americkým kosmonautem.

Jubilejní 50. výstup kosmonautů mimo palubu ISS se uskutečnil 15. 1. 2003. Výstupu se zúčastnili Bowersox a Pettit, Budarin působil ve funkci jakéhosi dispečera: pomáhal kolegům při přípravách, filmoval průběh výstupu apod. Výstup se uskutečnil z amerického modulu Quest.

Rekapitulace k 31. 1. 2003:

  • uskutečnilo se 33 startů raket a raketoplánů
  • 17 ruských (2x Proton-K, 11x Sojuz-U, 4x Sojuz-FG)
  • 16 amerických (6x Endeavour, 6x Atlantis, 4x Discovery)
  • hmotnost stanice byla 178 tun
  • objem obytných místností činil 425 m3
  • plocha slunečních baterií 892 m2
  • délka stanice (Destiny-Unity-Zarja-Zvězda-Progress) činila 52 m
  • rozpětí slunečních baterií 73 m
  • na stanici se vystřídalo 100 kosmonautů z devíti států.

Sedmou dlouhodobou posádkou stanice (plánovaný start 1. 3. 2003 při letu STS-114) se měli stát kosmonauti Jurij I. Malenčenko, Alexandr J. Kaleri a Edward T. Lu. Vzhledem k havárii raketoplánu Columbia byly další starty zastaveny. Bylo rozhodnuto, že se další posádka vydá na stanici na palubě ruského Sojuzu - další směna bude dvoučlenná ve složení Jurij Malenčenko + Edward Lu. Důvodem byla snaha šetřit zásoby stanice vzhledem k nízké přepravní kapacitě zásobovacích lodí Progress.

1. 2. 2003 - oddělení zásobovací lodi Progress M1-9, její zánik v hustých vrstvách atmosféry

Progress M-47 start 2. 2. 2003

Startovní hmotnost 7 267 kg, náklad o hmotnosti 2 568 kgJednalo se o 100. start zásobovací lodi Progress:
  • 43x verze Progress
  • 47x verze Progress M
  • 9x verze Progress M1
  • 1x speciální verze, jejíž součástí byl ruský modul PIRS

Některé spojovací manévry neproběhly ideálně, spojení se uskutečnilo na druhý či třetí pokus. Někdy muselo být použito i "ruční" řízení spojovacího manévru. Jeden Progress obdržel označení Kosmos 1669 (SALJUT 7).

5. 3. 2003 kosmonaut Pettit poprvé pozoroval z paluby ISS záblesk družice Iridium poblíž souhvězdí Jižního kříže. Posléze byl tento úkaz pozorován ještě několikrát.

(Podle přednášky Mgr. Antonína Vítka, CSc. zpracoval a doplnil František Martinek)




O autorovi



48. vesmírný týden 2016

48. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 28. 11. do 4. 12. 2016. Měsíc bude v novu, večer projde kolem Venuše, která je krásně vidět jako jasná hvězda na jihozápadě. Večer je vidět také Mars, ráno Jupiter. Na Slunci se objevila skvrnka. Čeká nás start nákladní lodi Progress k ISS.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

VdB149, VdB150, LDN1235 - prach v souhvězdí Cephea

Souhvězdí Cephea je cirkumpolárním souhvězdím naší severní oblohy. Podobně jako například Velká medvědice, jejíž část označujeme lidovým jménem Velký vůz. Ale přeci … Velký vůz pozná téměř každý, o Cepheovi mnoho z „neastronomů“ možná ani neví. A astronom? Ten nás většinou odbude větou typu:

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

ISS

Stanice ISS nad jižním obzorem

Další informace »