Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Mise Cassini k Saturnu opět prodloužena

Mise Cassini k Saturnu opět prodloužena

Průlet sondy Cassini kolem Saturnu
Průlet sondy Cassini kolem Saturnu
Počátkem února 2010 NASA oznámila, že činnost kosmické sondy Cassini zkoumající planetu Saturn se prodlužuje až do roku 2017. Od roku 2011 bude každoročně uvolňováno 60 miliónů dolarů na pokračující výzkum Saturnu, jeho prstence a početnou rodinu měsíců. Cassini bude dále poskytovat zajímavé vědecké informace a ukazovat nám stále nové a nové pohledy na vzdálenou planetu. "Senzační objevy a fotografie způsobily doslova revoluci v našich znalostech o Saturnu a jeho soustavě," říká Jim Green (NASA).

Kosmická sonda Cassini byla vypuštěna 17. 10. 1997 společně s přistávacím modulem Huygens, jehož vývoj a výrobu zajistila Evropská kosmická agentura ESA. V červenci 2004 byla sonda navedena na oběžnou dráhu kolem planety Saturn. Modul Huygens byl vybaven šesti přístroji k výzkumu Titanu, největšího měsíce Saturnu, na jehož povrchu přistál 14. 1. 2005. Dvanáct přístrojů sondy Cassini mělo denně předávat na Zemi proud informací o soustavě planety Saturn během následujících let. Původně měla mise skončit v roce 2008, avšak posléze byla prodloužena do září 2010 (Cassini Equinox Mission).

"Prodloužení mise poskytlo mimořádnou příležitost sledovat sezónní změny na jedné z vnějších planet Sluneční soustavy od zimy až do místního léta," říká Bob Pappalardo (NASA, Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, Kalifornie).

Druhé prodloužení činnosti, označované jako Cassini Solstice Mission, umožní astronomům studovat sezónní změny i dlouhodobé změny počasí na Saturnu a rovněž zkoumat některé jeho měsíce. Sonda Cassini přilétla k Saturnu po zimním slunovratu na severní polokouli. Při prodlouženém výzkumu bude studovat planetu až do doby několika měsíců po nástupu letního slunovratu na severní polokouli (květen 2017). Letní slunovrat na severní polokouli znamená začátek léta na severní polokouli a nástup zimy na jižní polokouli.

Grafické zobrazení dalších průletů sondy Cassini kolem Saturnu
Grafické zobrazení dalších průletů sondy Cassini kolem Saturnu
Tak dlouho a tak podrobně nebyla doposud planeta Saturn zkoumána. Prodloužená mise znamená dalších 155 oběhů sondy Cassini kolem planety, 54 průletů kolem Titanu a 11 průletů kolem ledového měsíce Enceladus.

Prodloužení mise vědcům také umožní průběžně pozorovat Saturnův prstenec a rozsáhlou magnetosféru planety. Sonda si rovněž zopakuje průlet mezi horními vrstvami oblačnosti Saturnu a prstencem za účelem získání podrobných znalostí o obří plynné planetě. Během tohoto přiblížení bude sonda studovat vnitřní strukturu planety, změny magnetického pole a hmotnost prstenců.

"Sonda Cassini je v pozoruhodně dobrém stavu. Úspěšně přestála veškeré nástrahy letu dlouhého 4,2 miliardy km, které bychom mohli odečíst na jejím tachometru," říká Bob Mitchell (Jet Propulsion Laboratory). "Následující prodloužení mise je velmi zajímavé, protože nám umožní velice dlouho studovat planetu Saturn. Planeta je stále zahalena řadou tajemství a není snadné je rozluštit."

Obrázkové album sondy představuje více než 210 000 fotografií - jedná se mj. o informace shromážděné během více než 125 oběhů kolem Saturnu, 67 průletů kolem Titanu a 8 těsných průletů kolem Encelada apod. Sonda Cassini odhalila neočekávané detaily ve stavbě planetárních prstenců a pozorování měsíce Titan umožnila vědcům letmo zahlédnout podmínky, jaké mohly existovat na Zemi před tím, než se zde začal vyvíjet život.

Astronomové doufají, že najdou odpovědi na mnoho otázek, které se objeví v průběhu prodloužené mise; například proč má Saturn proměnlivou rychlost rotace a jak pravděpodobný podpovrchový oceán kapalné vody zásobuje pozorované výtrysky na Enceladu.

Přehled všech oběhů sondy Cassini kolem Saturnu a průletů kolem jednotlivých měsíců před rokem 2010 včetně prodloužené mise do září 2017 najdete na internetových stránkách mise Cassini mise Cassini.

Zdroj: saturn.jpl.nasa
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

VdB149, VdB150, LDN1235 - prach v souhvězdí Cephea

Souhvězdí Cephea je cirkumpolárním souhvězdím naší severní oblohy. Podobně jako například Velká medvědice, jejíž část označujeme lidovým jménem Velký vůz. Ale přeci … Velký vůz pozná téměř každý, o Cepheovi mnoho z „neastronomů“ možná ani neví. A astronom? Ten nás většinou odbude větou typu:

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Veľká galaxia v Androméde M31

Prvý test Nikon D5100, NIKKOR-P Auto 1:2.8 f=180mm, Star Adventurer a DSO cca 50m od najbližšej LED lampy verejného osvetlenia ... D5100 + NIKKOR-P Auto 1:2.8 f=180mm ISO 3200, f2.8, 46 x 60 sec Light, 10 x Dark, 16 x Flat Sky Watcher Star Adventurer + Hama Star 61

Další informace »