Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Mise k Hubbleovu teleskopu: rychlé zprávy + průběžná zpravodajství
Vít Straka Vytisknout článek

Mise k Hubbleovu teleskopu: rychlé zprávy + průběžná zpravodajství

Logo mise STS-125
Logo mise STS-125
Zde můžete nalézt krátké aktuality z průběhu mise STS-125. Podrobněji se těmito událostmi budeme zabývat v několika průběžných zpravodajstvích.

21. 5. 22:45: Posádka raketoplánu Atlantis prožívá svůj předposlední den ve vesmíru přípravou a kontrolou celého stroje pro přistání a rozhovory s médii. Zítřejší přistání na Floridě je naplánováno na 16:00, druhá možnost o oběh později v 17:39. Astronauté budou mít zítra pouze tyto dvě možnosti přistání, záložní letiště nebudou připravena, posádka má totiž dost zásob, aby na oběžné dráze vydržela minimálně do pondělka (a transport raketoplánu zpět na Floridu je velmi drahý a složitý). Počasí na Floridě ale nevypadá vůbec dobře, je zde oblast nízkého tlaku vzduchu, což s sebou nese možnost větru nebo deště, oba faktory nepřípustné pro přistání. Pokud zítra nevyjde ani jedna ze dvou možností, zůstane Atlantis ve vesmíru o den déle do soboty, kdy už by mělo být připraveno i záložní letiště Edwards v Kalifornii. Počasí je zatím jediným problémem, Atlantis je ve skvělé formě.

Posádka mluví s médii
Posádka mluví s médii
Průběžné zpravodajství 20. 5. 23:05: Dnešní den byl pro posádku STS-125 především ve znamení zaslouženého volna ale také příprav na páteční návrat na Zemi. Posádka v 16:30 absolvovala krátkou tiskovou konferenci přímo z paluby raketoplánu, při které mluvila s představiteli médií a novináři. Krátce po 18. hodině zase navázala spojení se svými kolegy na palubě ISS (velitel Gennady Padalka a letoví inženýři Michael Baratt a Koichi Wakata), ti pogratulovali posádce STS-125 k úspěšně splněné misi a popřáli bezpečný návrat na Zemi, později měli astronauté z paluby raketoplánu Atlantis dokonce mluvit s prezidentem Obamou.

Co se týče plánovaného návratu na Zemi, Atlantis má na Floridě dosednout v pátek v 16:01. Bude to o jeden oběh Země dříve, než se původně plánovalo, dá to posádce 3 možnosti pátečního přistání namísto původních dvou. Předpovědi počasí na pátek pro Floridu totiž nejsou zrovna růžové, je zde velká možnost deště. Výsledky poslední inspekce tepelného štítu, provedené včera, byly dnes oficiálně oznámeny jako vynikající, tepelný štít raketoplánu Atlantis je v pořádku. I tak, Endeavour, coby záchranný raketoplán bude připraven na rampě 39B dokud Atlantis úspěšně nepřistane.

Řídící středisko Hubbleova teleskopu v Marylandu
Řídící středisko Hubbleova teleskopu v Marylandu
Průběžné zpravodajství 19. 5. 19:20: Hubbleův teleskop byl dnes ve 14:57 uvolněn z robotické paže raketoplánu Atlantis. Asi 3 hodiny předem byl paží znovu uchopen a vyjmut z platformy, která ho držela v nákladovém prostoru raketoplánu. Poté ho Megan McArthurová, řídící paži, vyzvedla nad nákladový prostor a uvolnila. Asi za minutu Atlantis zapálil motory ve speciálním módu, aby neznečistil citlivou optiku teleskopu, a začal se pomalu vzdalovat. Za další půlhodinu, už v dostatečné vzdálenosti, byly motory raketoplánu zapáleny znovu a posádka provedla separační manévr. Asi 2 hodiny po uvolnění dalekohledu provedl Atlantis 2 minuty a 23 sekund dlouhý zážeh, kterým upravil dráhu z téměř kruhové ve výši 563x552 km na eliptickou 563x296 km, jednak kvůli nižšímu nebezpečí zásahu kosmickým smetím na nižší dráze a také kvůli plánovanému pátečnímu přistání. Takováto dráha dá možnost přistát o jeden oběh Země dříve, posádka by tedy měla v pátek 3 přistávací šance na Floridě místo 2, také je zde snaha vyhnout se dřívějším přistáním možnému špatnému počasí v Kennedyho kosmickém středisku. Dnes ještě posádku čeká inspekce tepelného štítu (začala v 19:19) pomocí nástavce OBSS na robotickou paži, stejná procedura byla provedena den po startu a odhalila jen jedno bezvýznamné poškození, doufejme, že jich na Hubbleově oběžné dráze, bohaté na kosmický odpad, nepřibylo.

Když se ohlédneme, posádka STS-125 vybavila teleskop, jež má vydržet minimálně do roku 2014 novou kamerou, novým spektrografem, novými gyroskopy, bateriemi, zaměřovacím senzorem, izolačními panely a počítačem, řídící a distribuující data z vědeckých přístrojů. Také úspěšně opravila kameru a spektrograf, vyřazené zkraty v letech 2004 a 2007. Když Hubbleův teleskop mizel z dohledu astronautů, spojař Dan Burbank z Houstonu řekl posádce: "Gratulujeme k bezvadné práci. Je úžasné vidět Hubblea, nejslavnější vědecký přístroj všech dob, zmodernizovaný a připravený k akci. Díky vám všem". Výsledků od teleskopu se ale hned tak brzy nedočkáme. Vědcům vezme odhadem skoro celé léto, než vyzkoušejí všechny přístroje a zjistí, jak se vlastně po poslední opravě věci mají. Když půjde všechno dobře, prvních obrázků např. z nové Wide Field Camera 3 se dočkáme počátkem září.

Grunsfeld a Feustel naposledy pracují na teleskopu
Grunsfeld a Feustel naposledy pracují na teleskopu
Průběžné zpravodajství 18. 5. 22:40: Dnes ve 21:22 John Grunsfeld a Andrew Feustel skončili poslední kosmickou vycházku mise STS-125 a také historicky poslední vycházku k Hubbleovu teleskopu. Splnili všechny úkoly. Nejdříve vyměnili druhou baterii teleskopu - první byla vyměněna během druhého spacewalku v pátek. Jedná se o box se třemi niklo-vodíkovými bateriemi, jež shromažďují elektřinu ze solárních panelů, každý box váží 208 kilogramů. Oba moduly s bateriemi měl teleskop od svého vypuštění v roce 1990, fungovaly tedy 19 let.

Poté astronauti vyměnili jeden ze tří naváděcích senzorů, které odchytávají malé množství světla z primárního zrcadla, identifikují hvězdy a řídí zaměřování teleskopu. Jeden z nich byl dnes vyměněn za zmodernizovaný exemplář, odmontovaný z Hubblea při servisní misi raketoplánu Discovery v prosinci 1999.

Poslední položkou na seznamu byla výměna dvou vnějších ochranných izolačních panelů. Jeden měl být vyměněn už včera, bohužel Mike Massimino a Michael Good to nestihli kvůli náročné opravě spektrografu STIS. Panovala obava, zda se dnes stihne instalace obou dvou krytů, nakonec Grunsfeld a Feustel nainstalovali tři. Na závěr spacewalku Grunsfeld při přípravě Hubblea na jeho zítřejší uvolnění urazil kousek jeho antény. Ta naštěstí pracuje nadále normálně. Dnešní vycházka trvala celkem 7 hodin a 2 minuty.

Výhled na další dny vypadá následovně. V úterý 19. 5. bude teleskop znovu uchopen robotickou paží raketoplánu, vyzvednut z nákladového prostoru a uvolněn. Posádka STS-125 později provede druhou a poslední inspekci tepelného štítu pomocí robotické paže. Středa 20. 5. bude pro astronauty víceméně volný den, vyhrazený pro detailnější prohlídky tepelného štítu, pokud by byla den předtím objevena nějaká poškození. Pokud ne, ve středu je čeká tisková konference a krátký pozdrav s posádkou ISS. Čtvrtek 21. 5. bude plný příprav na přistání zpět na Zemi, které je prozatím plánováno na pátek 22. 5. v 17:41 SELČ. NASA však nyní uvažuje, že by Atlantis přistál o jeden oběh Země dříve, přesné časové elementy zatím nebyly zvěřejněny.

Mike Massimino trénuje odstranění 111 šroubků a krytu
Mike Massimino trénuje odstranění 111 šroubků a krytu
Průběžné zpravodajství 18. 5. 0:20: Máme za sebou předposlední kosmickou vycházku. Jejím hlavním úkolem bylo obnovit činnost spektrografu STIS, který vyřadil zkrat v srpnu 2004. Šlo o obdobnou práci jako při opravě kamery ACS při minulé vycházce. Astronauté museli odstranit kryt, přišroubovaný 111 malými šroubky (stejně jako ACS ani tento spektrograf nebyl vyvinut pro opravy přímo na místě) a poté vyměnit poškozené desky s tištěnými spoji. Na problém narazili už při odstraňování "zábradlí", které museli odmontovat, aby se dostali ke krytu elektrických rozvodů s oněmi 111 šrouby. Poslední ze čtyř šroubů, držící zábradlíčko, se zasekl a nešel odšroubovat. Mike Massimino nakonec musel použít hrubou sílu a zábradlí jednoduše odlomit. Poté selhala baterie v jednom z elektrických šroubováků a astronauté museli zpět do raketoplánu pro náhradu. Po těchto zdrženích už naštěstí šlo všechno dobře. Massimino přidělal na kryt pod odstraněným zábradlím formu, která po odšroubování zadržela všech 111 šroubků a byla poté s krytem oddělána jako jeden celek. Poté astronauti pomocí speciálních kleští vyjmuli spálené desky se spoji a nahradili je novými. Pak elektrické rozvody zakryli novým panelem, který už nepotřebuje 111 šroubů ale jen 2 kliky. Celý spektrograf už prodělal s dobrými výsledky počáteční testy. Vycházka skončila 17. 5. ve 23:47, trvala 8 hodin a 2 minuty a posunula se na 6. místo mezi nejdelšími v historii americké kosmonautiky. Astronauté už nestihli svůj druhý úkol, a sice instalaci prvního ze dvou izolačních panelů na exteriér teleskopu, tento úkol bude splněn při posledním spacewalku v pondělí.

Ještě pár slov k opravě kamery ACS, která proběhla v sobotu. Elektrický zkrat vyřadil dvě z jejích kamer z provozu v lednu 2007. Po její sobotní opravě se sice probrala k činnosti jen jedna z těchto kamer ale právě ta, která dělá 95 procent vědecké práce ACS. Takže oprava ASC je považována za úspěch.

17. 5. 16:55: Dnes v 15:45 začala předposlední kosmická vycházka mise STS-125. Hlavním úkolem Mika Massimina a Michaela Gooda bude oprava přístroje Space Telescope Imaging Spectrograph, který není v provozu od roku 2004 kvůli poruše elektrického zásobovacího systému. Dnešní plánovaná oprava je přirovnávána k operaci mozku. Dalším úkolem bude instalace prvního ze dvou nových izolačních panelů pro ochranu teleskopu před kosmickým zářením a mikrometeority.

Grunsfeld a Feustel po návratu do raketoplánu
Grunsfeld a Feustel po návratu do raketoplánu
Průběžné zpravodajství 4: 17. 5. 1:00 V sobotu ve 22:11 skončila veleúspěšná třetí kosmická vycházka této servisní mise. Grunsfeld a Feustel odstranili COSTAR (viz níže) a nahradili ho spektrografem COS, který už prodělal první úspěšné testy po aktivování pozemním řídícím střediskem Hubbleova teleskopu v Goddardově kosmickém středisku v Marylandu. První úspěšné zkoušky má za sebou také Advanced Camera for Surveys (viz níže), jejíž dvě ze tří kamer vyřadil elektrický zkrat v lednu 2007. Celá komponenta, velikosti asi telefonní budky, nebyla vyrobena pro opravy v kosmu. John Grunsfeld se musel dostat přes dva kryty, aby mohl vyjmout a nahradit čtyři desky s tištěnými spoji. Poté ještě nainstaloval externí elektrický zásobovací systém, aby nahradil starý, zničený při zkratu. Celá oprava mu trvala asi 2 hodiny. Zkomplikované to měl tím, že elektrické rozvody nebyly na kameře přímo před ním ale "za rohem". Všechny úkoly byly dnes splněny na výbornou. Vycházka trvala celkem 6 hodin a 36 minut, začala 16. 5. v 15:35 a skončila ve 22:11.

Grunsfeld pracuje na krytu ACS
Grunsfeld pracuje na krytu ACS
16. 5. 19:45: COSTAR odstraněn, nový spektrograf je nainstalován a podle prvních zkoušek funguje. Grunsfeld a Feustel se pustili do opravy kamery ACS. Grunsfeld už odstranil první krycí mřížku a připevnil ke druhému krytu formu, jejíž pomocí uvolní 32 šroubků a poté oddělá formu, kryt a šroubky jako jeden předmět. Tím se mu otevře přístup k elektrickým systémům.

16. 5. 17:05: Někde vysoko nad našimi hlavami právě probíhá třetí kosmická vycházka k Hubbleovu teleskopu mise STS-125. Stejně jako předevčírem se jí ujali John Grunsfeld (dnešek ho posune na čtvrté místo mezi kosmonauty, kteří strávili nejvíce času mimo loď) a Andrew Feustel. Právě uvnitř teleskopu pracují na odstranění COSTARu, což je přístroj, nainstalovaný do teleskopu při první servisní misi v roce 1993, aby kompenzoval optickou vadu hlavního zrcadla (viz článek). Jelikož teď už všechny přístroje mají vbudovanou svou vlastní korekci, COSTAR již není potřeba a jeho místo zaujme nejcitlivější spektrograf, jaký byl kdy vynesen do vesmíru. COS bude použit pro studium ultrafialového záření z velmi slabých objektů.

Jako druhý dnešní úkol je čeká opravdová lahůdka: oprava komponenty ACS, jejíž dvě kamery ze tří vyřadila elektrická porucha v letech 2006 a 2007. Tento přístroj nebyl vyvinut s tím, že bude v kosmu opravován, takže jde spíše o takový experiment. John Grunsfeld se bude muset dostat přes dva kryty, z nichž druhý je přimontován 32 šroubky. Astronaut použije speciální formu, která šroubky po uvolnění zachytí, takže odstraní kryt, šroubky i formu jako jeden kus. Poté vyjme čtyři poškozené desky s tištěnými spoji a nahradí je boxem se čtyřmi náhradními. Nakonec nainstaluje externí nízkonapěťový systém pro zásobování elektřinou.

Massimino uvnitř teleskopu
Massimino uvnitř teleskopu
Průběžné zpravodajství 3: 16. 5. 1:25 Máme za sebou druhý spacewalk mise STS-125, pojďme si ho shrnout. Vycházka skončila 15. 5. ve 22:45, trvala 7 hodin a 56 minut a stala se osmou nejdelší v historii kosmonautiky. Naplánované úkoly byly splněny. Výměna gyroskopů byla trochu kritická už z toho hlediska, že Mike Massimino musel vlézt dovnitř teleskopu, kde toho bylo spoustu k poškození jakýmkoliv nekontrolovaným pohybem. Především jsou v těchto místech tři optické senzory, jež zaměřují hvězdy a jsou důležitou součástí navigačního systému. Pohnutí nebo dokonce poškození některého z nich by mělo dalekosáhlé důsledky (Massimino to přirovnal ke "game over"). To se naštěstí nestalo ale oba astronauty potkalo něco jiného. Výměna prvního boxu s gyroskopy (každý box obsahuje 2)proběhla hladce ale při výměně druhého narazili na problém. Nový box s výrobním číslem 1007 neseděl na šrouby v místě připevnění. Po několika neúspěšných pokusech se rozhodli pro plán B. Vzali prostě box, určený do třetího slotu. I přes všechny pochyby seděl do toho druhého perfektně. Poté se pokusili nainstalovat box 1007, který se jim nepodařilo dostat do druhého slotu, do toho třetího. Opět neseděl. Nakonec spacewalkeři sáhli po záložním boxu. Ten byl z Hubblea odmontován při servisní misi v roce 1999, dopraven na Zemi a zmodernizován. Postrádal sice některé prvky svých třech zbrusu nových kolegů ale nebyla zde jiná možnost než ho použít. Box, jenž neseděl do žádného slotu, bude dopraven zpět na Zemi.

Druhý úkol byl splněn relativně bez problémů. Šlo o výměnu jedné ze dvou baterií, do kterých jde elektřina ze solárních panelů. Tyto nyklo-vodíkové baterie jsou originální, v teleskopu od začátku jeho provozu, tzn. 19 let ale jejich výkon spadl asi na polovinu. Hubble má baterií 6, po třech ve dvou modulech, každý váží 208 kg a má rozměry 96x81x27 cm.

15. 5. 18:20: Astronauté mají problémy s druhým boxem s gyroskopy, nelze ho přesně umístit do otvoru, ve kterém má být připevněn. Chystají se vzít třetí jednotku s gyroskopy, vynesenou do vesmíru v nákladovém prostoru raketoplánu, a zkusit tam dostat ji. Mají s sebou celkem čtyři boxy s gyroskopy, tři pro instalaci a jeden do zálohy.

Astronauté při práci na prvním modulu s gyroskopy
Astronauté při práci na prvním modulu s gyroskopy
15. 5. 17:19: 2 a půl hodiny od začátku kosmické vycházky, dvojice spacewalkerů už má jeden modul s gyroskopy úspěšně vyměněný a právě pracuje na druhém.

15. 5. 15:50 Před hodinou (ve 14:49) začala druhá kosmická vycházka posádky STS-125 k Hubbleovu teleskopu. Tentokrát jsou "venku" Mike Massimino a Mike Good (Massimino už má za sebou jeden výlet k tomuto dalekohledu v březnu 2002, kdy absolvoval dvě kosmické vycházky, Good je nováček). Jejich úkolem dnes bude vyměnit všech 6 gyroskopů, ty jsou ve speciálních modulech po dvou. Pro správnou činnost teleskopu jsou potřeba 3 gyroskopy, teď jsou v provozu jen dva, třetí je v záloze a zbylé 3 nefungují. Dále bude také vyměněna jedna ze dvou baterií, které sbírají elektřinu ze solárních panelů a zásobují teleskop při průletu nad noční polokoulí. Druhá baterie přijde na řadu při posledním spacewalku v pondělí. Právě teď se astronauté připravují otevřít dvířka, vedoucí ke gyroskopům.

Záběr z vycházky
Záběr z vycházky
Průběžné zpravodajství 2:Čtvrtek 14. 5. 23:30 John Grunsfeld a Andrew Feustel před chvílí dokončili první kosmickou vycházku této mise. Trvala celkem 7 hodin a 20 minut (původně plánována na 6 a půl) od 14:52 do 22:12 SELČ. Zdržení způsobil zádrhel při plnění prvního úkolu. Bylo potřeba uvolnit a vysunout z teleskopu kameru WFPC 2 (její vnější stěna je zároveň na jednom místě vnejší stěnou teleskopu, takže ji astronauté vysunuli jako šuplík), jeden ze šroubů se zasekl a kamera nešla ven. Po vynaložení nemalého úsilí Feustel, pracující na konci robotické paže, která ho dostala přesně k pracovnímu místu, uvolnil umíněný šroub a kamera byla vysunuta. Další problém onen šroub způsobil při ukládání kamery do kontejneru, ve kterém bude dopravena na Zemi. Nebyl přesně v poloze, kde měl být a do kontejneru neseděl ale i toto se podařilo a kamera je už sbalená pro návrat na Zemi v nákladovém prostoru raketoplánu.

Další úkoly byly splněny už celkem bez problémů. Po otevření dvířek číslo 10 byla z jejich vnitřní stěny odstraněna komponenta, jež řídí vědecké přístroje teleskopu a jejich data posílá na Zemi. Selhala 27. září 2008 (kvůli tomu byl také start STS-125 odložen až na letošní rok, aby byla připravena náhrada a posádka seznámena s výměnou) a Hubbleův teleskop byl přepnut na záložní počítač. Přístroj byl vyměněn bez větších problémů a čerstvě instalovaná náhrada funguje (stejně jako nová kamera WFPC 3). Další položkou v seznamu byla instalace stykovacího uzlu pro plavidlo, které Hubblea na konci jeho života navede do atmosféry. Stále není jasné, jaké plavidlo bude pro likvidaci teleskopu zvoleno ale mluví se i o lodi Orion. Astronauté spacewalk ukončili instalací nových "zámků" a promazáním dvířek (Hubble jich má na vnějších stěnách několik, pro snadný přístup k vědeckým přístrojům) kvůli rychlému otevírání při třetí kosmické vycházce.

Průběžné zpravodajství 1 - středa 13. 5. 23:45

Zasažené místo tepelného štítu
Zasažené místo tepelného štítu
Start mise STS-125 11. 5. proběhl naprosto hladce. I když... Zhruba 106 sekund po startu kus smetí, jež se odlomil pravděpodobně z nádrže ET, zasáhl tepelný štít raketoplánu v místě, kde pravé křídlo přechází do trupu a poškodil 4 dlaždice. Šrám, tímto způsobený, byl objeven druhý den letu (12. 5.) při inspekci tepelného štítu pomocí robotické paže s nástavcem OBSS, obsahujícím kameru a infračervené senzory. Tato kontrola byla obzvlášť důkladná a asi o 2 hodiny delší než u misí k ISS, protože u STS-125 samozřejmě odpadá možnost kontroly tepelného štítu posádkou stanice a případná možnost počkat zde na záchranu. Padající kus, který zřejmě škodu způsobil, byl následně objeven i na záběrech z kamery, umístěné na vrcholku nádrže ET a senzory pod dlaždicemi tepelného štítu také zaznamenaly nějaký dopad. Vroubek nebyl moc hluboký a dlaždice jsou poměrně tlusté, takže událost byla uzavřena konstatováním, že poškození je velmi malé a nepotřebuje žádné další inspekce. Druhý den letu došlo kromě inspekce štítu také ke kontrole skafandrů, přípravě na setkání s dalekohledem a korekcím dráhy.

Dráha raketoplánu Atlantis byla postupně zvyšována několika zážehy motorů v průběhu prvních dvou dnů mise. Jako výsledek se dnes Atlantis ocitl asi 15 km za teleskopem. V tomto bodě, zhruba 2 a půl hodiny před "odchytem" teleskopu naposledy zapálil motory a upravil dráhu tak, že poslední kilometry k Hubbleovi překonal při následujícím oběhu Země. Na jeho konci, asi hodinu před spojením, se ocitl zhruba 0,7 km pod dalekohledem. V této chvíli převzal řízení velitel Scott Altman (kolegy přezdívaný Skůtr). Finální setkání s teleskopem řídil ručně, jeho kolegové Michael Good a Andrew Feustel mu pomáhali s navigací a Megan McArthurová, při této misi má na starosti robotickou paži, se připravila na samotné zachycení Hubblea. Malou komplikaci způsobilo selhání přístroje na palubě raketoplánu, pomocí kterého astronauté vysílají příkazy teleskopu. Přechod na záložní variantu sice pozdržel spojení s teleskopem asi o 25 minut ale podařilo se na jedničku. Po ujištění že komunikační zařízení teleskopu pracují správně ho McArthurová pomocí paže raketoplánu uložila do zadní části nákladového prostoru, do tzv. Flight Support System, ten umožňuje natáčení teleskopu z různých stran a jeho elektrické propojení s raketoplánem. Ve čtvrtek 14. 5. od 14:16 je na programu první spacewalk. Dojde k výměně Wide Field and Planetary Camera 2 za její náhradnici s číslem 3, selhavší sběrnice dat a řídícího systému vědeckých přístrojů a instalaci stykovacího uzlu pro spojení s družicí, jež Hubblea na konci jeho života navede do atmosféry. Vycházka by měla zabrat asi 6,5 hodiny.

Hubble zachycený robotickou paží
Hubble zachycený robotickou paží
13. května, 21:15: Megan McArthurová dnes v 19:13 pomocí robotické paže raketoplánu Atlantis hladce zachytila Hubbleův teleskop. Setkávací manévry sice byly poněkud znesnadněny selháním jedné rádiové komunikační linky s teleskopem, což také celou operaci trochu protáhlo ale vše dopadlo dobře. První servisní kosmická vycházka (John Grunsfeld a Andrew Feustel) by měla začít zítra ve 14:16.

13. května, 16:55: Atlantis před asi 10 minutami provedl finální korekci dráhy, po následujícím obletu Země bude asi tři čtvrtě kilometru pod teleskopem.

13. května, 15:50: Posádka raketoplánu Atlantis před malou chvílí oznámila, že již vidí Hubbleův teleskop jako jasnou hvězdu za oknem (jsou od něj asi 82 km), pomalu se k němu blíží a robotickou paží raketoplánu by ho měli zachytit dnes v 18:54. Také jim určitě spadl kámen ze srdce, když jim bylo z Houstonu oznámeno, že malé poškození několika dlaždic tepelného štítu, objevené při včerejší inspekci pomocí robotické paže bylo shledáno jako bezvýznamné.

Zdroje a odkazy:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc z Malína

Měsíc ve stáří 9,4 dne

Další informace »