Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Mise STS-130: Pokoj s výhledem
Vít Straka Vytisknout článek

Mise STS-130: Pokoj s výhledem

pad.jpg
Přesně takto pokřtila misi NASA v oficiální tiskové zprávě. A není daleko od pravdy. Hlavním úkolem mise STS-130, ke které odstartuje raketoplán Endeavour 7. února v 10:39 SEČ se 6člennou posádkou, bude dopravit na Mezinárodní kosmickou stanici ISS nový modul, jehož součástí je i kopule se sedmi okny, díky které budou mít astronauté mnohem lepší výhled na Zemi i samotnou stanici.

Místo v nákladovém prostoru raketoplánu zaujme nový modul evropské výroby Tranquility, který dostal toto pojmenování vloni v rámci 40. výročí přistání prvních lidí na Měsíci (Armstrong a Aldrin přistáli v Moři klidu, která se latinsky nazývá Mare Tranquillitatis), jeho součástí bude i výše zmíněná kopule. Hlavním úkolem mise STS-130 je dopravit tento modul na stanici, instalovat ho a zprovoznit. Primárně na zapojování tohoto modulu do systémů stanice budou zaměřeny také 3 kosmické vycházky, které se v rámci mise uskuteční.

Modul Cupola v montážní hale
Modul Cupola v montážní hale
Co se týče modulu Tranquility, jde o třetí a poslední exemplář modulu, plnících úlohu spojovacích uzlů, který bude připojen ke stanici (první dva exempláře jsou Unity a Harmony). Bude sloužit především k umístění systémů pro zachování životních podmínek jako např. přístroje pro udržení dýchatelné atmosféry, přístroje pro zpracování vody nebo nástroje pro fyzické cvičení členů posádky. Samotný modul je válcovitého tvaru s průměrem 4,5 metru, je více než 7 metrů dlouhý a váží více než 16,5 tuny, má celkem 6 stykovacích uzlů pro připojení jiných těles. Jeho součástí bude i menší modul Cupola. Ten váží 1,6 tuny, má 3 metry v průměru a 1,5 metru do výšky. Po obvodu má 6 menších oken a na vrcholku má jedno velké okno (to je s průměrem 80 cm největším oknem kdy vypuštěným do vesmíru). Z této kopule budou mít astronauté dokonalý výhled, což využijí hlavně k pozorování Země, řízení robotické paže stanice a koordinování svých kolegů při kosmických výstupech.

Mise raketoplánu Endeavour bude trvat celkem 13 dní (plus možnost jednodenního prodloužení). Ke stanici se raketoplán tradičně připojí třetí den letu a odpojí se od ní dva dny před přistáním (v plánu 20. února v 5:16 SEČ). Mise STS-130 zanechá ISS asi z 90 procent dokončenou. Tento let také zahájí poslední rok provozu raketoplánů, před námi je posledních pět startů. STS-130 bude 24. mise raketoplánu Endeavour, 32. návštěva raketoplánu na stanici ISS a 130. start raketoplánu vůbec.

Posádka STS-130
Posádka STS-130
Velitelem posádky raketoplánu bude George Zamka (na fotografii druhý zprava), plukovník amerického námořnictva. Má za sebou jeden kosmický let, sloužil jako pilot při misi STS-120 v roce 2007, která doručila na ISS modul Harmony. Má odlétáno více než 4000 hodin na více než 30 různých typech letadel.
Pilotem mise STS-130 bude Terry Virts (druhý zleva), plukovník amerického letectva. V NASA pracuje od roku 2000. Má nalétáno více než 3800 hodin na více než 40 typech letadel, STS-130 bude jeho prvním letem do vesmíru.
Mise bude mít 4 letové specialisty:
Kathryn Hireová, kapitán záložních sil amerického námořnictva. Dříve působila jako inženýr v Kennedyho kosmickém středisku, má za sebou jeden kosmický let (STS-90 v roce 1998, tato mise zkoumala vliv kosmického prostředí na lidský nervový systém).
Stephen Robinson (první zprava), veterán tří kosmických letů (STS-85 v roce 1997, STS-95 v roce 1998 a STS-114 v roce 2005) ve vesmíru strávil více než 831 hodin, z toho více než 20 hodin při kosmických výstupech. Dříve jako technik testoval software pro raketoplány a pomáhal vyvinout robotickou paži ISS.
Nicholas Patrick (první zleva), v NASA pracuje od roku 1998, má za sebou jeden kosmický let (STS-116 v roce 2006, při kterém strávil ve vesmíru 13 dní). Při misi STS-130 ho čekají tři kosmické výstupy, které absolvuje se svým kolegou Robertem Behnkenem.
Robert Behnken (třetí zleva), nadporučík amerického letectva, má za sebou taktéž jeden kosmický let (STS-123 v roce 2008), při kterém splnil tři kosmické výstupy o celkovém trvání 19 hodin a 19 minut. Při misi STS-130 bude působit jako vedoucí při kosmických výstupech.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



25. vesmírný týden 2018

25. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 18. 6. do 24. 6. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Venuše prochází těsně kolem Jesliček a je večer nad severozápadem. Jupiter je večer nad jihem, Saturn se objevuje před půlnocí a Mars v druhé polovině noci. K asteroidu Ryugu přilétá sonda Hayabusa 2. Opportunity má problém s prachovou bouří. Před 40 lety objevil Jim Christy měsíc Pluta, později nazvaný Charon.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2018 obdržel snímek „Jupiter“, jehož autorem je Pavel Prokop Na jedné astronomické pozorovací meteorářské expedici, v roce 1957, vznikla na nápěv tehdy ještě populární písničky „Cestářská“ písnička úplně nová, astronomická - Vývoj vesmíru, Země

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc, Jupiter a souhvězdí Štíra na Krétě

Maruška pozoruje setkání Měsíce a Jupitera. Za sebou má planetu Saturn, před sebou souhvězdí Štíra s hlavní hvězdou Antares.

Další informace »