Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Mise STS-130: Pokoj s výhledem
Vít Straka Vytisknout článek

Mise STS-130: Pokoj s výhledem

pad.jpg
Přesně takto pokřtila misi NASA v oficiální tiskové zprávě. A není daleko od pravdy. Hlavním úkolem mise STS-130, ke které odstartuje raketoplán Endeavour 7. února v 10:39 SEČ se 6člennou posádkou, bude dopravit na Mezinárodní kosmickou stanici ISS nový modul, jehož součástí je i kopule se sedmi okny, díky které budou mít astronauté mnohem lepší výhled na Zemi i samotnou stanici.

Místo v nákladovém prostoru raketoplánu zaujme nový modul evropské výroby Tranquility, který dostal toto pojmenování vloni v rámci 40. výročí přistání prvních lidí na Měsíci (Armstrong a Aldrin přistáli v Moři klidu, která se latinsky nazývá Mare Tranquillitatis), jeho součástí bude i výše zmíněná kopule. Hlavním úkolem mise STS-130 je dopravit tento modul na stanici, instalovat ho a zprovoznit. Primárně na zapojování tohoto modulu do systémů stanice budou zaměřeny také 3 kosmické vycházky, které se v rámci mise uskuteční.

Modul Cupola v montážní hale
Modul Cupola v montážní hale
Co se týče modulu Tranquility, jde o třetí a poslední exemplář modulu, plnících úlohu spojovacích uzlů, který bude připojen ke stanici (první dva exempláře jsou Unity a Harmony). Bude sloužit především k umístění systémů pro zachování životních podmínek jako např. přístroje pro udržení dýchatelné atmosféry, přístroje pro zpracování vody nebo nástroje pro fyzické cvičení členů posádky. Samotný modul je válcovitého tvaru s průměrem 4,5 metru, je více než 7 metrů dlouhý a váží více než 16,5 tuny, má celkem 6 stykovacích uzlů pro připojení jiných těles. Jeho součástí bude i menší modul Cupola. Ten váží 1,6 tuny, má 3 metry v průměru a 1,5 metru do výšky. Po obvodu má 6 menších oken a na vrcholku má jedno velké okno (to je s průměrem 80 cm největším oknem kdy vypuštěným do vesmíru). Z této kopule budou mít astronauté dokonalý výhled, což využijí hlavně k pozorování Země, řízení robotické paže stanice a koordinování svých kolegů při kosmických výstupech.

Mise raketoplánu Endeavour bude trvat celkem 13 dní (plus možnost jednodenního prodloužení). Ke stanici se raketoplán tradičně připojí třetí den letu a odpojí se od ní dva dny před přistáním (v plánu 20. února v 5:16 SEČ). Mise STS-130 zanechá ISS asi z 90 procent dokončenou. Tento let také zahájí poslední rok provozu raketoplánů, před námi je posledních pět startů. STS-130 bude 24. mise raketoplánu Endeavour, 32. návštěva raketoplánu na stanici ISS a 130. start raketoplánu vůbec.

Posádka STS-130
Posádka STS-130
Velitelem posádky raketoplánu bude George Zamka (na fotografii druhý zprava), plukovník amerického námořnictva. Má za sebou jeden kosmický let, sloužil jako pilot při misi STS-120 v roce 2007, která doručila na ISS modul Harmony. Má odlétáno více než 4000 hodin na více než 30 různých typech letadel.
Pilotem mise STS-130 bude Terry Virts (druhý zleva), plukovník amerického letectva. V NASA pracuje od roku 2000. Má nalétáno více než 3800 hodin na více než 40 typech letadel, STS-130 bude jeho prvním letem do vesmíru.
Mise bude mít 4 letové specialisty:
Kathryn Hireová, kapitán záložních sil amerického námořnictva. Dříve působila jako inženýr v Kennedyho kosmickém středisku, má za sebou jeden kosmický let (STS-90 v roce 1998, tato mise zkoumala vliv kosmického prostředí na lidský nervový systém).
Stephen Robinson (první zprava), veterán tří kosmických letů (STS-85 v roce 1997, STS-95 v roce 1998 a STS-114 v roce 2005) ve vesmíru strávil více než 831 hodin, z toho více než 20 hodin při kosmických výstupech. Dříve jako technik testoval software pro raketoplány a pomáhal vyvinout robotickou paži ISS.
Nicholas Patrick (první zleva), v NASA pracuje od roku 1998, má za sebou jeden kosmický let (STS-116 v roce 2006, při kterém strávil ve vesmíru 13 dní). Při misi STS-130 ho čekají tři kosmické výstupy, které absolvuje se svým kolegou Robertem Behnkenem.
Robert Behnken (třetí zleva), nadporučík amerického letectva, má za sebou taktéž jeden kosmický let (STS-123 v roce 2008), při kterém splnil tři kosmické výstupy o celkovém trvání 19 hodin a 19 minut. Při misi STS-130 bude působit jako vedoucí při kosmických výstupech.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »