Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Na ISS míří "čerstvá krev"
Vít Straka Vytisknout článek

Na ISS míří "čerstvá krev"

Převoz rakety s lodí Sojuz na rampu
Převoz rakety s lodí Sojuz na rampu
Je to už dva týdny, co ve stepích Kazachstánu dosedl návratový modul lodi Sojuz TMA-16 s Maxem Surajevem a Jeffem Williamsem, kteří předtím strávili půl roku na Mezinárodní kosmické stanici. Na té zůstala jen tříčlenná osádka, jež se nyní krapet rozroste.

V loňském roce, kdy se posádka komplexu zdvojnásobila na šest členů, bylo zavedeno tzv. nepřímé střídání posádek. Posádka stanice se skládá z posádek dvou lodí Sojuz, z nichž každá stráví na palubě komplexu 5 až 6 měsíců. Vždy po třech měsících dojde k vystřídání poloviny posádky stanice, tzn. jeden Sojuz se třemi kosmonauty se vrátí na Zemi a za asi dva týdny je vypuštěna nová loď s novou posádkou, zatímco druhá polovina posádky ISS má před sebou ještě 3 měsíce pobytu.

V současnosti tedy na stanici pracuje pouze tříčlenná osádka ve složení: velitel Oleg Kotov (Rusko), Timothy Creamer (USA) a Soichi Noguchi (Japonsko), toto trio ze Země odstartovalo 20. prosince 2009. Nyní je čas přijmout náhradu za Surajeva a Williamse v podobě tří nových adeptů na dlouhodobý pobyt, jejichž start v lodi Sojuz TMA-18 je v plánu v pátek 2. dubna.

Posádku Sojuzu TMA-18 tvoří:

Skvortsov
Skvortsov
Velitel Alexander Skvortsov
Narozen 6. května 1966 ve městě Schelkovo. Úspěšně absolvoval akademie Stavropol Air Force Pilot and Navigator School (roku 1987) a Military Red Banner Zhukov Air Defense Academy (1997), v současnosti pracuje také na právním vzdělání na Russian Academy of Civil Service. Je pilotem první třídy, má nalétáno více než 1000 hodin na několika typech letadel. Členem oddílu kosmonautů je od listopadu 1999, v roce 2008 byl jmenován členem záložního oddílu 21. a 22. dlouhodobé posádky ISS. Bude to jeho první kosmický let.

Letový inženýr Mikhail Kornienko

Kornienko
Kornienko
Narozen 15. dubna 1960 ve městě Syzran, jeho otec Boris Kornienko, vojenský pilot, zahynul při leteckém neštěstí. Mikhail sloužil v letech 1978 až 1980 u výsadkových oddílů, poté studoval na Moscow Aviation Institute. V roce 1995 nastoupil do Energia Rocket Space Corporation jako inženýr zodpovědný za technickou dokumentaci a software a výcvik kosmonautů ke kosmickým výstupům. Roku 1999 se stal členem oddílu kosmonautů, roku 2001 byl jmenován do záložního oddílu 8. dlouhodobé posádky ISS. Posádka byla ovšem po tragédii raketoplánu Columbia rozpuštěna. Po další nominaci do záložní posádky ISS (Expedice 15) jej roku 2008 čekala radostná zpráva: do kosmu vyrazí poprvé v roce 2010 jako letový inženýr 23. dlouhodobé posádky ISS.

Letová inženýrka Tracy Caldwellová-Dysonová

Caldwellová
Caldwellová
Narozena ve městě Arcadia (Kalifornie). Studovala chemii na California State University at Fullerton, kde roku 1993 získala titul bakaláře. Ve studiu chemie pokračovala a o čtyři roky později obdržela titul Ph. D. na University of California at Davis. Ve svých pracích, které publikovala ve vědeckých časopisech a na různých konferencích, se věnovala především výzkumu zemské atmosféry. V NASA začala pracovat v roce 1998, nejdříve se věnovala testování a přípravě ruských komponent, vyrobených pro ISS. Svůj první (a zatím jediný) kosmický let absolvovala v srpnu 2007, šlo o misi raketoplánu Endeavour STS-118, která trvala 12 dní.

Nosná raketa Sojuz-FG s lodí Sojuz TMA-18 byla převezena na startovací rampu kosmodromu Bajkonur ve středu 31. března. Raketa je na rampě testována a připravována ke startu, který ji čeká v pátek 2. dubna 2010 v 6:04 SELČ. Online přenos této události můžete na astro.cz sledovat v pátek od 5:30.

Zdroje:
Stránka posádky ISS na webu NASA




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »