Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  NASA přehodnocuje zbylé mise raketoplánů
Vít Straka Vytisknout článek

NASA přehodnocuje zbylé mise raketoplánů

Endeavour při převozu na rampu (mise STS-127)
Endeavour při převozu na rampu (mise STS-127)
Když se podíváme na oficiální plán startů, zjistíme, že jsou před námi poslední dvě mise amerických raketoplánů, které se uskuteční v průběhu letošního podzimu. Nyní je ovšem téměř jisté, že tento plán nebude dodržen a tyto lety postihnou výrazné odklady. Navíc je zde pořád šance přidání jedné mise.

Poslední dva lety, které nyní najdeme v letovém plánu, jsou mise STS-133 a -134, které čekají na stroje Discovery a Endeavour.

Cesta Leonarda zpět do raketoplánu (mise STS-128)
Cesta Leonarda zpět do raketoplánu (mise STS-128)
Raketoplán Discovery by se měl na svou poslední misi s pořadovým číslem STS-133 vydat 16. září. Jeho úkolem bude doručit na Mezinárodní kosmickou stanici nosič ELC-4 s náhradními díly pro stanici a nákladní modul MPLM Leonardo, naplněný zásobami a výbavou. Leonardo ovšem nyní poletí na stanici ve verzi PMM (Permanent Multi-Purpose Module) a jak tato zkratka napovídá, na rozdíl od svých předešlých zásobovacích misí Leonardo nepoletí raketoplánem zpět na Zemi ale zůstane nastálo připojený ke stanici, kde bude sloužit jako skladiště. K misi STS-133 byly také nově přidány dva kosmické výstupy. Posádku bude tvořit velitel Steven Lindsey (nynější šéfastronaut NASA), pilot Eric Boe a letoví specialisté Michael Barratt, Nicole Stottová, Timothy Kopra a Alvin Drew.

Nosič náhradních dílů ELC
Nosič náhradních dílů ELC
Na polovinu listopadu je v plánu startů uvedena mise Endeavour STS-134, která by také podle aktuálních plánů měla být poslední misí raketoplánu vůbec. Endeavour doručí na ISS nosič ELC-3 s náhradními díly a také spektrometr AMS, který bude uchycen vně stanice a bude pátrat po temné hmotě a antihmotě. Posádka Endeavouru provede tři kosmické výstupy, při kterých se zaměří především na promazání pohyblivého kloubu, jež otáčí solárními panely kvůli maximálnímu osvětlení a výrobě elektřiny. Posádku této mise by měli tvořit velitel Mark Kelly, pilot Gregory H. Johnson a letoví specialisté Gregory Chamitoff, Michael Fincke, Andrew Feustel a Roberto Vittori (ESA, Itálie).

Nyní se přenesme z oficiálního plánu startů k faktu, že NASA minulé úterý požádala inženýry programu raketoplánů, aby zhodnotili data startů těchto dvou misí. Jejich příprava je totiž ve výrazném skluzu a listopadové startovací okno pro Endeavour trvá doslova jen pár dní kvůli konfliktům s misemi Sojuzů a s tím související výměnou dlouhodobé posádky stanice. Navíc je zde několik poměrně dlouhých period, kdy nedovoluje misi raketoplánu úhel, který dráha stanice svírá se slunečními paprsky.

Inženýři zahájili zhodnocování, které by mělo být hotovo do konce června, na začátku července se tedy snad dozvíme definitivní data startů těchto dvou misí. Zatím to vypadá následovně: Discovery STS-133 poletí 29. října 2010, Endeavour STS-134 potom 28. února 2011.

Stále ještě však nemůžeme vyloučit přidání jedné mise (Atlantis STS-135). Raketoplán Atlantis bude totiž při misi stroje Endeavour připravený ke startu coby záchranný letoun, kdyby posádku Endeavouru postihla závažná technická závada a oni museli zůstat na stanici ISS. Pokud se Endeavour bezpečně vrátí, Atlantis zůstane připravený ke startu i s pomocnými motory a externí nádrží. Tak proč toho nevyužít a neposlat ještě jeden pořádný náklad na ISS (když stanice s ukončením provozu raketoplánů přijde o nejsilnější dopravní kapacitu)? Pokud by startovala pouze čtyřčlenná posádka, nebylo by potřeba chystat ke startu další záchranný raketoplán, astronauté by se v případě vážných technických problémů na Zemi vrátili dvěma loděmi Sojuz. Mise STS-135 by se uskutečnila pravděpodobně v červnu 2011 a byla by definitivně poslední výpravou raketoplánu do vesmíru. Jenže by si vyžádala další finance a není jisté, zda bude mít NASA nezbytnou politickou podporu. Rozhodnutí by mělo padnout zhruba v srpnu.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc Moře nepokoje

Newton 150/750 mm okular 6,5 mm iPhone 13

Další informace »