Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  NASA přehodnocuje zbylé mise raketoplánů
Vít Straka Vytisknout článek

NASA přehodnocuje zbylé mise raketoplánů

Endeavour při převozu na rampu (mise STS-127)
Endeavour při převozu na rampu (mise STS-127)
Když se podíváme na oficiální plán startů, zjistíme, že jsou před námi poslední dvě mise amerických raketoplánů, které se uskuteční v průběhu letošního podzimu. Nyní je ovšem téměř jisté, že tento plán nebude dodržen a tyto lety postihnou výrazné odklady. Navíc je zde pořád šance přidání jedné mise.

Poslední dva lety, které nyní najdeme v letovém plánu, jsou mise STS-133 a -134, které čekají na stroje Discovery a Endeavour.

Cesta Leonarda zpět do raketoplánu (mise STS-128)
Cesta Leonarda zpět do raketoplánu (mise STS-128)
Raketoplán Discovery by se měl na svou poslední misi s pořadovým číslem STS-133 vydat 16. září. Jeho úkolem bude doručit na Mezinárodní kosmickou stanici nosič ELC-4 s náhradními díly pro stanici a nákladní modul MPLM Leonardo, naplněný zásobami a výbavou. Leonardo ovšem nyní poletí na stanici ve verzi PMM (Permanent Multi-Purpose Module) a jak tato zkratka napovídá, na rozdíl od svých předešlých zásobovacích misí Leonardo nepoletí raketoplánem zpět na Zemi ale zůstane nastálo připojený ke stanici, kde bude sloužit jako skladiště. K misi STS-133 byly také nově přidány dva kosmické výstupy. Posádku bude tvořit velitel Steven Lindsey (nynější šéfastronaut NASA), pilot Eric Boe a letoví specialisté Michael Barratt, Nicole Stottová, Timothy Kopra a Alvin Drew.

Nosič náhradních dílů ELC
Nosič náhradních dílů ELC
Na polovinu listopadu je v plánu startů uvedena mise Endeavour STS-134, která by také podle aktuálních plánů měla být poslední misí raketoplánu vůbec. Endeavour doručí na ISS nosič ELC-3 s náhradními díly a také spektrometr AMS, který bude uchycen vně stanice a bude pátrat po temné hmotě a antihmotě. Posádka Endeavouru provede tři kosmické výstupy, při kterých se zaměří především na promazání pohyblivého kloubu, jež otáčí solárními panely kvůli maximálnímu osvětlení a výrobě elektřiny. Posádku této mise by měli tvořit velitel Mark Kelly, pilot Gregory H. Johnson a letoví specialisté Gregory Chamitoff, Michael Fincke, Andrew Feustel a Roberto Vittori (ESA, Itálie).

Nyní se přenesme z oficiálního plánu startů k faktu, že NASA minulé úterý požádala inženýry programu raketoplánů, aby zhodnotili data startů těchto dvou misí. Jejich příprava je totiž ve výrazném skluzu a listopadové startovací okno pro Endeavour trvá doslova jen pár dní kvůli konfliktům s misemi Sojuzů a s tím související výměnou dlouhodobé posádky stanice. Navíc je zde několik poměrně dlouhých period, kdy nedovoluje misi raketoplánu úhel, který dráha stanice svírá se slunečními paprsky.

Inženýři zahájili zhodnocování, které by mělo být hotovo do konce června, na začátku července se tedy snad dozvíme definitivní data startů těchto dvou misí. Zatím to vypadá následovně: Discovery STS-133 poletí 29. října 2010, Endeavour STS-134 potom 28. února 2011.

Stále ještě však nemůžeme vyloučit přidání jedné mise (Atlantis STS-135). Raketoplán Atlantis bude totiž při misi stroje Endeavour připravený ke startu coby záchranný letoun, kdyby posádku Endeavouru postihla závažná technická závada a oni museli zůstat na stanici ISS. Pokud se Endeavour bezpečně vrátí, Atlantis zůstane připravený ke startu i s pomocnými motory a externí nádrží. Tak proč toho nevyužít a neposlat ještě jeden pořádný náklad na ISS (když stanice s ukončením provozu raketoplánů přijde o nejsilnější dopravní kapacitu)? Pokud by startovala pouze čtyřčlenná posádka, nebylo by potřeba chystat ke startu další záchranný raketoplán, astronauté by se v případě vážných technických problémů na Zemi vrátili dvěma loděmi Sojuz. Mise STS-135 by se uskutečnila pravděpodobně v červnu 2011 a byla by definitivně poslední výpravou raketoplánu do vesmíru. Jenže by si vyžádala další finance a není jisté, zda bude mít NASA nezbytnou politickou podporu. Rozhodnutí by mělo padnout zhruba v srpnu.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



4. vesmírný týden 2017

4. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 23. 1. do 29. 1. 2017. Měsíc bude kolem novu, uvidíme jej jako extrémní večerní srpek už v sobotu 28. 1.? Večer nás upoutá až dlouho do tmy zářící planeta Venuše a kousek vedle ní i slabší Mars na jihozápadě. V druhé polovině noci a hlavně ráno je pěkně viditelný Jupiter. Ráno už se dá pozorovat i Saturn. Aktivita Slunce se krátkodobě zvýšila. Na večerní obloze pomalu zjasňuje Enckeho kometa. Planetka Vesta byla v opozici. Z poněkud chudšího přehledu událostí z kosmonautiky připomínáme start Atlasu V a zajímavý problém selhávajících atomových hodin na družicích Galileo. Fantastický snímek měsíčku Daphnis publikoval tým sondy Cassini u Saturnu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2237 - Rosetta (úzkopásmově)

Prosincové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ je za námi. Stejně tak vlastně i celý rok 2016. A soutěž vstupuje do dalšího roku 2017, stejně jako organizace, která ji zaštiťuje a která letos slaví úžasných 100 let - Česká astronomická společnost. A ač je to k nevíře, již více než

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Planetka (24814) 1994 VW1 poblíž hvězdy beta Tau

Planetka měla v době fotografování 16.3 mag a pohybovala se po obloze rychlostí 1.23"/min.

Další informace »