Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  NASA připravuje rovněž bombardování Měsíce

NASA připravuje rovněž bombardování Měsíce

146511main_lunarorbiter2.jpg
NASA oznámila v pondělí 10. dubna 2006, že projekt dodatečné kosmické sondy, navržený v Ames Research Center, Moffett Field, California, byl vybrán za účelem pátrání po drahocenných zásobách vodního ledu v oblasti jižního pólu Měsíce. Start pomocí rakety Delta II je naplánován na říjen 2008.

Tato sonda o hmotnosti asi 1000 kg bude vypuštěna jako přídavný náklad společně s již dříve vybranou sondou LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter) jednou raketou. Tato dodatečně zařazená sonda je označována jako LCROSS (Lunar CRater Observation and Sensing Satellite). Podrobnější informace o projektu LRO najdete zde.

"Projekt LCROSS poskytne mimořádnou příležitost odpovědět na otázku, jak je to s přítomností vody na Měsíci," říká Daniel Andrews (Ames Research Center, NASA), jehož tým sondu navrhl.

146589main_lcross_1.jpg

Jak už bylo uvedeno, sonda LCROSS bude vypuštěna společně se sondou LRO. Na dráhu k Měsíci je dopraví poslední stupeň nosné rakety. Před příletem k Měsíci dojde k oddělení sondy LRO, která bude navedena na oběžnou dráhu kolem Měsíce. Urychlovací stupeň zůstane spojen se sondou LCROSS. Jakmile se bude tato dvojice blížit k jižnímu pólu Měsíce, dojde k oddělení sondy od prázdného stupně rakety, který následně narazí do měsíčního povrchu za vzniku kráteru. Oblak vymrštěného materiálu bude zkoumán jak přístroji na sondě LCROSS, tak na sondě LRO. Hlavním úkolem bude zjistit, zda se v něm nachází voda a jiné těkavé látky. Předpokládá se, že se uvolní asi 1000 kg materiálu, který bude dále zkoumán dostupnými pozemními i kosmickými dalekohledy.

Při této srážce bude uvolněna energie více než 200krát vyšší, než při dopadu dřívější americké sondy Lunar Prospector na měsíční povrch. Výsledkem bude kráter a vyvržený materiál, který se dostane až do výšky 70 km nad povrch Měsíce.

"Sonda LCROSS pomůže určit, zda na Měsíci opravdu existuje voda, ukrytá v kráterech v okolí jižního pólu, které jsou trvale ve stínu, což znamená, že do nich nikdy nesvítí Slunce," říká Marvin Christensen, manažer a úřadující ředitel Ames Research Center. "Jestli se nám podaří objevit značné množství vodního ledu, jeho zásoby budou moci využívat kosmonauti, kteří v budoucnu na Měsíci přistanou, například k výrobě paliva pro raketové motory k zajištění návratu zpět na Zemi," dodává Christensen.

V rámci přípravy návratu astronautů na Měsíc plánuje NASA realizaci několika automatických misí v letech 2008 až 2016, které budou mít za úkol zmapovat a detailně prozkoumat měsíční povrch. Tyto mise by měly pomoci vybrat vhodná místa pro přistání pilotovaných expedic a vypátrat oblasti s výskytem surovinových zdrojů, jako je například kyslík, vodík a různé kovy, využitelné pro plánovanou výstavbu dlouhodobé vědecké základny.

"Vybudování stálé vědecké základny na Měsíci umožní získat dostatečné zkušenosti k budoucím cestám na Mars a do vzdálenějších oblastí Sluneční soustavy," říká Butler Hine. "Přítomnost kosmonautů na Měsíci umožní získat zkušenosti s pobytem a se základním výzkumem v prostředí se sníženou gravitací. Získané informace poskytnou údaje o měsíční geologii, o historii Sluneční soustavy apod.," dodává Christopher McKay.

146590main_lcross_2.jpg

NASA uvádí, že tato dodatečně vybraná kosmická sonda LCROSS nebude stát více než 80 miliónů dolarů. Samotná sonda LCROSS bude následovat poslední stupeň rakety a krátce po jeho dopadu na měsíční povrch rovněž "spáchá sebevraždu" - jako impaktor se srazí s Měsícem a na jeho povrchu vytvoří další kráter. Důsledky tohoto druhého impaktu budou sledovat pozemní dalekohledy a sonda LRO na oběžné dráze kolem Měsíce.

Zdroj: spaceflightnow a www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



8. vesmírný týden 2017

8. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 20. 2. do 26. 2. 2017. Měsíc je mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Planeta Venuše a nedaleký slabší Mars zůstávají na večerní jihozápadní obloze. V druhé polovině noci a ráno můžeme pozorovat Jupiter, za svítání také Saturn. Z komet je stále nejlepší večerní 2P/Encke, kometa 45P je příliš difúzní a tedy vizuálně ne tak pěkná. Z nabídky 100 pozorování máme tento týden výzvu zkusit dvě planetky, jeden zákryt hvězdy planetkou a konjunkci Marsu s Uranem. Na jižní polokouli navíc proběhne prstencové zatmění Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Od protisvitu k falešnému úsvitu

Je počátek února 2017. Soutěž „Česká astrofotografie měsíce“ vstoupila do svého 13. roku a my tu máme další nepřehlédnutelnou fotografii nebeských mysterií. Jejím autorem je východočeský astrofotograf Petr Horálek. I když, v případě Petra Horálka není žádná lokalizace přesná. Jeho putování

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Oko do vesmiru

Canon 6D+Samyang 24mm, f1.4@f2.8, ISO 6400, 15sec Pano z 50 fotiek

Další informace »