Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Návrhy na nové průzkumné mise

Návrhy na nové průzkumné mise

Kresba Sluneční soustavy
Autor: NASA

Nedávno v NASA vybrali dva projekty v rámci programu Discovery – sondy Lucy a Psyche se na cestu vesmírem vydají v letech 2021 a 2023, ale tím ani zdaleka nekončí plánování příštích misí. Ostatně ani program Discovery není jediný – jeho mise jsou omezeny hlavně rozpočtem do 450 milionů dolarů. V historii tohoto programu najdeme třeba sondy MESSENGER pro výzkum Merkuru, Dawn, která zkoumala asteroid Vesta a nyní obíhá kolem trpasličí planety Ceres, nebo InSight, který vyrazí v roce 2018 k Marsu. Ale nyní se rozjíždí otáčky dalšího vědeckého programu – tentokrát s názvem New Frontiers. V jeho rámci už byly uskutečněny mise New Horizons, která zkoumala trpasličí planetu Pluto, Juno, která krouží kolem Jupiteru, nebo OSIRIS-REx, která je na cestě k asteroidu Bennu, ze kterého odebere vzorky a dopraví je na Zemi. Mise v rámci New Frontiers už mohou být oproti těm z Discovery dražší – jejich cena se pohybuje okolo jedné miliardy dolarů.

NASA v uplynulých týdnech a měsících obdržela celkem 12 návrhů na mise, které by v budoucnu mohly zkoumat nejrůznější objekty sluneční soustavy. Tyto návrhy nyní postupují do další fáze – čeká na ně vědecké a hlavně technologické posouzení, které budou trvat celých sedm měsíců. V listopadu letošního roku bychom se měli dozvědět jméno jedné mise, nebo více projektů, které postoupí do další fáze. Seznam kandidátů se bude postupně zužovat a zhruba za dva roky bychom se měli dočkat oznámení mise, která v polovině 20. let vyrazí do vesmíru.

Juno u Jupiteru Autor: NASA/JPL-Caltech
Juno u Jupiteru
Autor: NASA/JPL-Caltech
„Mise v programu New Frontiers mají přinášet odpovědi na největší otázky, které se dnes točí kolem sluneční soustavy. Mohou stavět na odkazu minulých misí, aby mohly opět posunout hranice našeho výzkumu,“ popisuje Thomas Zurbuchen, přidružený administrátor NASA pro vědecký výzkum a dodává: „Už teď se těšíme na přezkoumání těchto vzrušujících návrhů a na pokrok další odvážné průzkumné mise.“

Na tomto místě bychom Vám velmi rádi představili jednotlivé návrhy, leč NASA jejich názvy i určení zatím drží pod pokličkou. Známe pouze šest základních témat, na která byla aktuální výzva omezena. U každého z nich doplním krátkou poznámku o atraktivitě tohoto tématu, zasazení do širších vazeb, nebo jen můj osobní názor na celé téma.

Lander na kometu spojený s návratem vzorků

Umělecká představa sondy Comet Surface Sample Return Autor: NASA JPL/Caltech, kreslil: Corby Waste
Umělecká představa sondy Comet Surface Sample Return
Autor: NASA JPL/Caltech, kreslil: Corby Waste
NASA se tímto nápadem vrací k prapůvodnímu plánu na evropsko-americký výzkumný projekt, ze kterého nakonec vykrystalizovala evropská mise Rosetta. Projekt byl ale pro Evropu bez spoluúčasti NASA drahý a i z technických důvodů z něj byla doprava vzorů na Zemi vyškrtnuta. Z vědeckého hlediska je to ale velmi atraktivní a přínosná snaha. Už modul Philae nám ukázal, že komety a materiál na nich obsahují základní organické látky a podrobný průzkum v laboratořích by mohl odpovědět na otázky původu pozemského života nebo vody. Pro mne osobně je tohle téma druhé nejzajímavější ze všech představených.

Doprava vzorků z jižního pólu Měsíce z pánve South Pole-Aitken

Pánev Aitken na jižním pólu Měsíce Autor: JAXA
Pánev Aitken na jižním pólu Měsíce
Autor: JAXA
Projekt, který se v plánech NASA objevuje už poměrně dlouho, ale nikdo se ho zatím moc ujmout nechce. Měsíc je tak trochu v pozadí zájmu a vědci se zaměřují spíše na vzdálenější cíle. Ale pánev South Pole-Aitken je velmi zajímavá – Jedná se o největší, nejstarší a nejhlubší impaktní pánev na Měsíci. Její průměr je 2500 kilometrů a hloubka 13 kilometrů. Jedná se o největší známý impaktní kráter v celé sluneční soustavě (byť se tento titul často přisuzuje spíše Caloris Basin na Merkuru, jejíž průměr je 1550 km). Výzkum materiálu z této lokality tak může prozradit cenné informace nejen o dávných časech sluneční soustavy, ale jižní pól Měsíce bývá často skloňován v souvislosti s budoucí kolonizací. Bylo by zajímavé prozkoumat třeba množství vody obsažené ve zdejším regolitu.

Oceánské světy (Titan a/nebo Enceladus)

Představa vědců NASA, jak ve spodní části Enceladova oceánu dochází k reakci hornin a vody za vzniku vodíku Autor: NASA/JPL-Caltech
Představa vědců NASA, jak ve spodní části Enceladova oceánu dochází k reakci hornin a vody za vzniku vodíku
Autor: NASA/JPL-Caltech
Stejně jako jsem u programu Discovery neskrývaně fandil sondě Psyche (viz), tak v rámci aktuální výzvy v rámci New Frontiers osobně preferuji tuto tématickou oblast. Pevně věřím, že mezi 12 zaslanými návrhy jsou nějaké zaměřené právě na tyto tajemné světy. Bylo by to fér – Europa u Jupitera se v příštím desetiletí dočká výzkumu od Europa Clipper a v polovině dvacátých let by mohl přibýt i lander.

Ale Titan a Enceladus, oba ohromně zajímavé měsíce u Saturnu, po zániku Cassini osiří. Nedávné objevy z Cassini přitom ukazují, že by se na Enceladu mohl nacházet život. NASA se v této souvislosti nebojí používat silná slova o tom, že jsme se v celé historii dostali nejblíže k objevení mimozemského života. Kolem Titanu bylo spíše ticho, ale tento měsíc s uhlovodíkovým koloběhem je stále hodně vysoko na žebříčku zájmu. Bylo by skvělé, kdyby se realizace dočkala nějaká mise právě z tohoto oboru. Vědecké týmy mohou vymýšlet landery, nebo orbitery a v případě Titanu by mohlo dojít k oprášení staršího návrhu plovoucí sondy TiME, která by se pohybovala po jezerech uhlovodíků.

Sonda k Saturnu

Cassini zaniká v atmosféře Saturnu 15. 9. 2017. Představa animátora. Autor: NASA
Cassini zaniká v atmosféře Saturnu 15. 9. 2017. Představa animátora.
Autor: NASA
Mohl by to být slušný nástupce sondy Cassini, který by navázal na její odkaz a mohl detailněji prozkoumat vše, co Cassini objevila. Když Cassini letěla k Saturnu, vědci ani pořádně nevěděli, co přesně tam mohou objevit. Po mnohaletém průzkumu tato nezdolná sonda nasbírala mnoho informací a z toho může její nástupce těžit. Technici mohou novou sondu dokonale připravit na podmínky, které už známe. Tohle téma se zcela logicky lehce stírá s výše jmenovaným průzkumníkem Titanu a/nebo Enceladu. Já osobně bych při zvažování přínosu obou témat sáhnul spíše k výzkumu oceánských světů.

Cesta kolem trojských asteroidů a setkání s nimi

Schéma letu sondy Lucy, která má zkoumat Trójany na dráze Jupiteru Autor: Southwest Research Institute
Schéma letu sondy Lucy, která má zkoumat Trójany na dráze Jupiteru
Autor: Southwest Research Institute
Tohle téma hodně doplácí na to, že výzva k podávání návrhů byla zveřejněna ještě před oznámením výběru sondy Lucy, která má proletět kolem jupiterových trojských asteroidů. Je docela dobře možné, že zástupci tohoto projektu podali přihlášku i do většího programu New Frontiers, ale poté, co se Lucy dočkala výběru v rámci programu Discovery, příliš nevěřím úspěchu v rámci New Frontiers. Ostatně by to bylo i poměrně nelogické vyslat na velmi podobnou misi dvě sondy – NASA se zřejmě bude snažit, aby její portfolio výzkumných misí bylo co nejširší, což tohle téma (podle mého názoru) poměrně jasně diskvalifikuje.

Kontaktní průzkumník Venuše

Venuše z Marineru 10. RGB složenina snímků (filtry clear/blue) Autor: NASA/JPL/Ricardo Nunes
Venuše z Marineru 10. RGB složenina snímků (filtry clear/blue)
Autor: NASA/JPL/Ricardo Nunes
Další téma, které bylo zmiňováno už v programu Discovery. V rámci výzkumu Venuše byly představeny projekty DAVINCI a VERITAS, přičemž první jmenovaný počítal s průchodem skrz atmosféru. Bylo by jistě zajímavé navázat na několik desítek let staré výsledky měření v rámci sovětského programu Veněra. Ostatně – měřící technika udělala za poslední roky ohromný skok vpřed a tak se můžeme o Venuši dozvědět mnoho informací. Je ale potřeba pamatovat na to, že o výzkumu Venuše hovoří i Rusové, kteří by chtěli vyslat sondu Veněra-D a NASA by se na této misi mohla spolupodílet. Znovu tedy narážíme na otázku tříštění sil a dublování podobného výzkumu. NASA tedy musí dobře zvážit, zda se bude spolupodílet na ruské misi, nebo zda vypraví svůj vlastní projekt.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] NASA, New Frontiers
[2] NASA

Převzato: Kosmonautix.cz



O autorovi

Dušan Majer

Dušan Majer

Narodil se roku 1987 v Jihlavě, kde bydlí po celý život. Po maturitě na všeobecném soukromém gymnáziu AD FONTES vstoupil do regionální televize, kde několik let pracoval jako redaktor. Ve volném čase se věnoval kosmonautice. Postupně zjistil, že jej baví o tomto tématu nejen číst, ale že mnohem zajímavější je předávat tyto informace dál. Na podzim roku 2009 udělal dva velké kroky – jednak na internetu zveřejnil své první video o kosmonautice a navíc založil diskusní fórum o tomto oboru. Postupem času fórum rozrostlo o další služby a vznikl specializovaný zpravodajský portál kosmonautix.cz, který informuje o dění v kosmonautice. Rozběhla se i jeho tvorba videí na portálu Stream.cz. Pořad Dobývání vesmíru má sledovanost v desítkách tisíc a nasbíral již několik cen od Akademie věd za popularizaci vědy.

Štítky: NASA, New Frontiers


42. vesmírný týden 2017

42. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 16. 10. do 22. 10. 2017. Měsíc bude v novu. Čeká nás ranní seskupení s planetami. Saturn je večer nízko nad jihozápadem. Celou noc jsou vidět planety Neptun a Uran, který bude v opozici. Ráno je vidět jasná Venuše a slabší Mars. Aktivita Slunce je nízká. Dobré podmínky k pozorování bude mít meteorický roj Orionid. Ve vypouštění raket byla minulý týden nejúspěšnější společnost SpaceX s rovnou dvěma úspěšnými starty. Rusové úspěšně poslali Rokot a na druhý pokus i nákladní loď Progress k ISS. Naopak ULA dokázala vypustit raketu Atlas V až na pátý pokus. Na vině byly technické problémy i počasí. A úspěšný start zaznamenala i Čína s Venezuelskou družicí.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Vteřiny před a po zatmění

Velké americké zatmění. Tak jej, pro nás přeci jen trochu velikášsky, nazvali sami Američané. Na druhou stranu se jim není co divit. Pás totality, tedy oblast viditelnosti úplného zatmění, se táhla skrze celou Ameriku. Prakticky od pustého severozápadu až po zalidněný jihovýchod. Zejména

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Asteroid 7 Iris

Oblast oblohy s asteroidem 7 Iris focený z města přes světelné znečištění

Další informace »