Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Nová americká iniciativa výzkumu vesmíru

Nová americká iniciativa výzkumu vesmíru

marsbase.jpg

Americký prezident George Bush vyhlásil 14. 1. 2004 nový dlouhodobý program americké kosmonautiky, jehož završením by měla být výprava kosmonautů na planetu Mars. Jaké jsou základní body tohoto programu?

  1. urychlené uvedení současných raketoplánů do provozu po havárii raketoplánu Columbia
  2. dokončení výstavby Mezinárodní kosmické stanice ISS do roku 2010
  3. vývoj nového dopravního prostředku pro dopravu posádek na stanici ISS a zpět do roku 2010, a také pro dopravu kosmonautů na oběžné dráhy jiných těles (Měsíce a Marsu)
  4. návrat automatických robotů na povrch Měsíce nejpozději v roce 2008
  5. výstavba stálé základny na Měsíci od roku 2015, kde by měly být prověřeny techniky a technologie pro let na Mars, a odkud by se také posádky vydávaly na cestu k Marsu
  6. pilotovaný let na Mars

Aby byly tyto body programu naplněny, bude nutné změnit mj. strukturu rozpočtu NASA, zrušit některé projekty tak, aby se z celkového rozpočtu NASA na příštích 5 let, který bude činit 86 miliard dolarů, ušetřilo 11 miliard dolarů na zahájení realizace zmíněného plánu.

Je třeba připomenout, že cesta na Mars je rovněž v dlouhodobém plánu Evropské kosmické agentury ESA pod názvem Aurora, která chce dopravit kosmonauty na rudou planetu v roce 2030 až 2033 (let na Měsíc plánují na rok 2024). V minulých letech publikovalo plán letu na Mars Rusko a vyzvalo ostatní státy ke spolupráci - bez odezvy. Nutno dodat, že se nejednalo o oficiální ruský projekt. Pilotovaný let na Měsíc (a posléze i na Mars) nesměle naznačila ve svých plánech i Čína. Zdá se, že další etapa v oblasti pronikání člověka do vesmíru se dočká realizace. Pamětníci si možná vzpomenou na euforii po přistání prvních lidí na Měsíci v roce 1969. Tehdy se objevilo několik plánů pilotovaných letů na Mars, kdy jako možný termín se navrhoval například rok 1981.

V USA a Rusku bylo vypracováno již několik desítek nejrůznějších návrhů na realizaci pilotovaného letu na Mars. Politické a finanční problémy této etapě výzkumu vesmíru však nepřály. I dnes se ozývají hlasy, že pilotované lety na Měsíc a na Mars (případně dále do vesmíru) je luxus, který si dnešní společnost nemůže dovolit. Automaty prý vše zvládnou lépe a levněji. Tito skeptici možná mají pravdu, ale myslím si, že v genech lidstva je zakódována touha člověka po objevování nových prostorů, touha po expanzi, po prověření svých vlastních možností (výzkum podmořských hlubin, zdolávání nejvyšších hor, lety v balónech a letadlech, lety do vesmíru...). A jak prohlásil již asi před 100 lety "otec" kosmonautiky Konstantin Eduardovič Ciolkovskij: "Lidstvo nezůstane věčně na Zemi, ale v honbě za světlem a prostorem nejprve váhavě pronikne za hranice atmosféry a posléze si podmaní veškerý prostor kolem Slunce." Podobně jako lidstvo postupně osídlovalo všechny kontinenty a všechny "kouty" Země, tak se jeho vyslanci jednou vydají na trvalo do vesmíru.

Další námitkou odpůrců pilotovaných letů je názor, abychom počkali s lety do vesmíru do té doby, než budou k dispozici levné, dokonalé a zcela bezpečné dopravní prostředky. Avšak pohled do historie lidstva napovídá, že tomu bylo vždy jinak. Jakmile byl nějaký cíl "na dosah", snažili se jej průkopníci dosáhnout i za cenu vlastních životů. Vzpomeňme například lety v balóně, první let letadla bratří Wrightů v roce 1903, první ponorky, vývoj raket apod. Mnoho experimentátorů zahynulo, avšak ani to neodradilo jejich nástupce.

Samozřejmě i v kosmonautice je velké riziko havárie, ztráta drahých dopravních prostředků, a především ztráta lidských životů. Ale totéž hrozí nám všem v běžném životě a přesto každý den spousta lidí létá letadly, každý den usedáme do automobilu, každý den několikrát přecházíme ulici - všude zahyne ročně velké množství lidí. A dobrovolně. Nesmíme zapomenout ani na celou řadu válečných konfliktů. Lety do vesmíru - lety na Měsíc a na Mars - budou zcela jistě pokračovat. Je jen otázkou, zda právě teď je ten nejvhodnější okamžik...




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



25. vesmírný týden 2017

25. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 19. 6. do 25. 6. 2017. Měsíc je na ranní obloze a bude v novu. Očekáváme denní zákryt Aldebaranu a Hyád. Večer je vidět Jupiter, Saturn je na obloze celou noc. Ráno je nízko na východě jasná Venuše. Aktivita Slunce je nízká. Z jasnějších komet doporučujeme C/2015 V2 (Johnson). Vyhlížíme noční svítící oblaka. SpaceX plánuje hned dva starty Falconu 9. Očekáváme také jeden ruský a indický start. Rubrika 100 Pozorování ke 100 letům ČAS přináší upozornění na letní slunovrat, noční svítící oblaka a podrobnosti k zákrytu Aldebaranu Měsícem.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Příběh Orionu po 84 letech

Je mrazivá zimní noc roku 1933. Na zahradě rodinného domku na okraji Hradce Králové stojí za téměř úplné tmy u dalekohledu muž. Svou typickou „rádiovku“ vyměnil tentokrát za kulicha a dokončuje poslední otáčku kličkou. Pohon dalekohledu se zastaví, expozice končí. Muž točil kličkou bez ustání více

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NLC možno niekde nad Bieloruskom a Ukrajinou

Pôvodne som chcel fotiť len timelapse, ale keď som videl celkový rozsah NLC, tak som to jednoducho musel zdokumentovať.

Další informace »