Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Nové exoplanety bude možná odhalovat obrovská Camera Obscura

Nové exoplanety bude možná odhalovat obrovská Camera Obscura

extrasolar-sm.jpg

Institut NASA vybral Coloradskou universitu (CU) v Boulderu pro rozpracování návrhu jak mohou být použity již existující technologie pro studium planet obíhajících okolo vzdálených hvězd. Navržen byl koncept nejstaršího fotografického přístroje na světě - Camery Obscury - dírkové komory, kterou si staví děti v hodinách fyziky a jejíž princip znal už Aristoteles (384-322 před naším letopočtem).

Návrh profesora Webstera Cashe z CU - Střediska pro astrofyziku a kosmickou astronomii byl jedním z 12 návrhů, které vybrala NASA 28.září pro další financování, v rámci tak zvaných "Pokročilých konceptů" nebo NIAC. Profesorem Cashem navrhovaná metoda je v podstatě obrovskou dírkovou kamerou umístěnou v kosmu. Projekt byl pojmenován New Worlds Imager (Nový zobrazovač světů).

Cash navrhuje umístit do kosmu obrovskou zástěnu o rozměru zhruba fotbalového stadionu, uprostřed které by byl otvor s průměrem asi 9 metrů. Zástěna by byla zhotovena z tenkého, tmavého a neprůhledného materiálu. Její zastínění by mělo oddělit světlo vzdálené planety od světla její mateřské hvězdy. Dalekohled, který by takovou planetu pozoroval by byl umístěn na kosmické sondě desítky tisíc kilometrů daleko.

Takovýto systém by mohl být dokonce použit i pro mapování planetárních systémů okolo jiných hvězd. Měl by zjistit planety až do rozměru pozemského Měsíce a umožnit pátrání po takových známkách života, jako je metan, voda, kyslík a atmosféra. Systém také mohl mapovat rychlost rotace planet, zjistit přítomnost počasí a dokonce i potvrdit existenci kapalných oceánů na vzdálených planetách.

Ve svém nejdokonalejším provedení by dokonce mohl pořídit obrázky planet nacházejících se ve vzdálenosti až 100 světelných roků, na kterých by bylo možné odhalit oceány, kontinenty, polární čepičky a oblačnost. Pokud někde existuje něco jako pozemské deštné pralesy, pak by by je mělo být možné odlišit od pouští.

Krása a dokonalost optického systému dírkové komory je v tom, že pracuje jako téměř perfektní čočka. Konstrukce zařízení by odstranila problém parazitního světla mateřské hvězdy, které se dostává do obrazu planety kvůli nedokonalostem jiných optických systémů.

Návrh systému New Worlds Imager zpracovali společně profesor Cash z CU, Jeremy Kasdin z Princetonské university a Sara Seager z Carnegie Institution ve Washingtonu. Podílelo se na ní i devět dalších poradců z univerzit a průmyslových podniků.

Podle: Colorado university news release
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »