Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Nové kosmické sondy k Marsu - přípravy vrcholí

Nové kosmické sondy k Marsu - přípravy vrcholí

MRO.jpg
Na oběžné dráze kolem "rudé" planety stále ještě pracují kosmické sondy Mars Global Surveyor (MGS), Mars Odyssey a Mars Express. Povrch planety Mars již více než rok studují dvě pojízdné laboratoře Spirit a Opportunity. Starty dalších kosmických sond se blíží. První z nich - Mars Reconnaissance Orbiter (MRO) - odstartuje 10. srpna 2005, start sondy PHOENIX je naplánován na srpen 2007.

První z připravovaných kosmických sond má nový design, který zajistil, že sonda je elegantnější, spolehlivější, operativnější a výkonnější než její předchůdkyně. Na oběžnou dráhu kolem Marsu bude navedena v březnu 2006. Pro úpravu oběžné dráhy bude využit tzv. aerobraking, tj. brždění odporem atmosféry (ušetří se tím pohonné látky). Tato etapa bude trvat do listopadu 2006. A pak již bude následovat minimálně dvouletý detailní výzkum Marsu.

MRO_HiRISE.jpg

Nejzajímavějším vědeckým přístrojem sondy bude bezesporu kamera HiRISE (High Resolution Imaging Science Exploration), která bude schopna pořizovat snímky povrchu Marsu 5krát podrobnější než například kamera na sondě MGS (mimochodem tato sonda pořídila do května 2005 již více než 200 000 snímků povrchu Marsu).

Kamera bude pořizovat snímky jednak ve viditelném světle za účelem studia struktury povrchu (morfologie), které umožní mnohem detailnější výzkum planety než doposud. Kamera bude rovněž schopna pozorovat v oboru infračerveného záření, což dovolí pořídit mapu výskytu minerálů. V závislosti na proměnné výšce sondy nad povrchem 200 až 400 km bude kolísat rozlišovací schopnost kamery mezi 30 a 60 cm/pixel.

Které oblasti povrchu Marsu bude sonda MRO detailně studovat, bude rozhodnuto na základě vyhodnocení dat ze sond MGS a Mars Odyssey. Budou vybrány ty nejzajímavější oblasti, které mohou přinést více nových poznatků o vývoji planety Mars v minulosti.

MRO_radar.jpg

Kromě snímkování povrchu se sonda zaměří například na monitorování oblačnosti a prachu v ovzduší (písečné bouře), vytvoření mineralogické mapy (zaměří se především na výskyt minerálů vznikajících za přítomnosti vody), bude sledovat změny meteorologických podmínek, pomocí radaru SHARAD bude pátrat po přítomnosti vody pod povrchem planety do hloubky 1 km (doplní tak pozorování evropské sondy Mars Express), bude mapovat gravitační pole Marsu apod.

Phoenix_1.jpg

Před několika dny bylo oznámeno, že byla schválena příprava další sondy k Marsu s názvem PHOENIX, která bude mít za úkol přistát v blízkosti severní polární čepičky, což je oblast podobná tzv. permafrostu na Zemi. Hlavním vědeckým úkolem sondy bude pátrání po projevech života na Marsu a výzkum historie vývoje vody na rudé planetě. Po přistání budou pomocí manipulátoru odebrány vzorky horniny z podpovrchových vrstev a provedeny jejich analýzy se zaměřením na zjišťování stop případného života.

Start sondy je naplánován na srpen 2007, přistání na Marsu na květen 2008. Jedná se o první sondu v rámci programu Mars Scout. Jde o poměrně levnou výpravu. Náklady na její realizaci by neměly překročit částku 386 miliónů dolarů včetně nákladů na vypuštění.

Zdroj: jpl.nasa.gov a jpl.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



25. vesmírný týden 2017

25. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 19. 6. do 25. 6. 2017. Měsíc je na ranní obloze a bude v novu. Očekáváme denní zákryt Aldebaranu a Hyád. Večer je vidět Jupiter, Saturn je na obloze celou noc. Ráno je nízko na východě jasná Venuše. Aktivita Slunce je nízká. Z jasnějších komet doporučujeme C/2015 V2 (Johnson). Vyhlížíme noční svítící oblaka. SpaceX plánuje hned dva starty Falconu 9. Očekáváme také jeden ruský a indický start. Rubrika 100 Pozorování ke 100 letům ČAS přináší upozornění na letní slunovrat, noční svítící oblaka a podrobnosti k zákrytu Aldebaranu Měsícem.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Příběh Orionu po 84 letech

Je mrazivá zimní noc roku 1933. Na zahradě rodinného domku na okraji Hradce Králové stojí za téměř úplné tmy u dalekohledu muž. Svou typickou „rádiovku“ vyměnil tentokrát za kulicha a dokončuje poslední otáčku kličkou. Pohon dalekohledu se zastaví, expozice končí. Muž točil kličkou bez ustání více

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NLC možno niekde nad Bieloruskom a Ukrajinou

Pôvodne som chcel fotiť len timelapse, ale keď som videl celkový rozsah NLC, tak som to jednoducho musel zdokumentovať.

Další informace »