Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Nové kosmické sondy k Měsíci

Nové kosmické sondy k Měsíci

SMART-1_4.jpg
V současné době míří k Měsíci první evropská kosmická sonda s názvem SMART-1 (Small Missions for Advanced Research in Technology-1). Byla vypuštěna pomocí nosné rakety Ariane 5 dne 27. 9. 2003. Pro navedení na dráhu k Měsíci a k "usazení" na oběžné dráze kolem Měsíce je na sondě instalován iontový raketový motor. K 1. 3. 2004 se sonda nacházela na vzdalující se oběžné dráze kolem Země v rozmezí 20 684 až 66 916 km. Od startu uskutečnila již více než 230 oběhů kolem Země. Při každém oběhu je v perigeu dráhy asi na 1,5 hodiny v činnosti iontový motor. Předpokládá se, že na oběžnou dráhu kolem Měsíce bude navedena pravděpodobně v březnu 2005.

Japonská sonda Lunar-A
Japonská sonda Lunar-A
Start japonské kosmické sondy LUNAR-A by se mohl uskutečnit v průběhu roku 2004 pomocí nosné rakety M-V. Původně měla být vypuštěna již v lednu 1996. Vzhledem k tomu, že při pozemních zkouškách byl odhalen problém s přesným navedením tzv. penetrátorů k povrchu Měsíce, byl start odložen. Jejich konstrukci bylo nutno přepracovat. Každý ze dvou penetrátorů se "zapíchne" do povrchu Měsíce na jiném místě. Cílem je získat informace o charakteristikách horních vrstev měsíčního povrchu do hloubky minimálně 2 m.

Penetrátory budou mít délku 80 cm a průměr 16 cm. Na penetrátorech budou umístěny seismometry a teplotní čidla, která budou zkoumat Měsíc po dobu nejméně jednoho roku. Hlavní sonda bude z oběžné dráhy fotografovat povrch Měsíce za účelem pořízení geografické, chemické a mineralogické mapy. Na Zemi bude předávat informace z penetrátorů a prověřovat některé technologie pro budoucí kosmické sondy.

selene_003.jpg
Další japonská sonda s názvem SELENE (SELenological and Engineering Explorer) bude vypuštěna pomocí nosné rakety H-IIA na podzim roku 2005. Bude se skládat z hlavní sondy a ze dvou malých satelitů. Hlavním úkolem projektu je průzkum povrchu Měsíce z oběžné dráhy ve výšce 100 km. Od mateřské sondy se nejdříve oddělí dvě malé subdružice: výzkumná družice VRAD bude ve výšce 100 až 800 km monitorovat radiační situaci; retranslační družice se bude pohybovat po eliptické dráze s apocentrem ve vzdálenosti 2 400 km. Později se mateřská družice rozdělí na dvě samostatné části. Část, opatřená pohonnou jednotkou, přistane na povrchu Měsíce. Cílem bude prověrka zařízení a techniky automatického přistání pro další plánované kosmické projekty.

Čína plánuje na rok 2007 (možná již 2006) vyslání své první kosmické sondy na oběžnou dráhu kolem Měsíce. V lednu t.r. byl projekt schválen čínskou vládou a již začala jeho oficiální realizace. Sdělila to agentura Xinhua. Čínský program výzkumu Měsíce se skládá ze tří etap: výzkum Měsíce z oběžné dráhy, měkké přistání na povrchu Měsíce a doprava měsíčních vzorků do pozemních laboratoří. V současné době jsou rozpracovávány technické parametry druhé a třetí etapy, které by měly být realizovány do roku 2020. Čína plánuje na rok 2010 přistání svých kosmických sond v oblastech severního a jižního pólu Měsíce. Prohlásil to člen Čínské akademie věd Ouyang Ziyuan, hlavní šéf čínského lunárního programu.

Finanční náklady na první etapu čínského výzkumu Měsíce se odhadují na 1,4 miliardy juanů (= 170 miliónů dolarů). Cílem první čínské umělé družice Měsíce je pořízení trojrozměrné mapy měsíčního povrchu, analýza nerostných surovin a zvláště určení rozložení minerálů v povrchových vrstvách a dále studium prostředí mezi Zemí a Měsícem.

Chandrayaan - indicka sonda k Mesici
Chandrayaan - indicka sonda k Mesici
Mezi státy, které jsou schopny vyslat kosmickou sondu k Měsíci, se chce zařadit také Indie. Indická kosmická organizace ISRO (Indian Space Research Organisation) oznámila, že první indická kosmická sonda k Měsíci bude vypuštěna již v roce 2007, tj. o rok dříve, něž se původně plánovalo. Vývoj a výroba vědeckého zařízení již začala.

Sonda s názvem Chandrayaan-1 bude zhotovena na bázi platformy, použité v září 2002 k výrobě indické meteorologické družice Metsat. Zhotovení základní konstrukce sondy se plánuje do konce března 2004. Vědecké vybavení má být vybráno do konce tohoto roku. Již v současné době je rezervováno 10 kg užitečného zatížení pro vědecké experimenty zatím neurčeného zahraničního účastníka. Kdo bude dodavatelem této aparatury by mělo být rozhodnuto do 24. března t.r. Zájem má Evropská kosmická agentura ESA, Izrael a jedna soukromá americká laboratoř.

Start sondy se uskuteční pomocí indické nosné rakety PSLV, která ji vynese na přechodovou dráhu ke dráze geostacionární. Pomocí vlastního motoru sonda přejde na eliptickou dráhu s apogeem 386 000 km. Ta ji přivede do blízkosti Měsíce. Druhý zážeh raketového motoru navede sondu na oběžnou dráhu kolem Měsíce ve výšce 1 000 km. Během 5 dnů pak sonda sníží výšku na 100 km, odkud zahájí výzkum našeho nejbližšího kosmického "souseda". Další informace o indické sondě byly publikovány na těchto stránkách v článku s názvem "Indická kosmická sonda k Měsíci".

Na rok 2008 plánuje také NASA v rámci nové kosmické iniciativy vypuštění nových kosmických sond, které budou studovat Měsíc jak z oběžné dráhy, tak z jeho povrchu. Konečným dlouhodobým cílem NASA je návrat amerických astronautů na Měsíc a jejich expedice na planetu Mars.

Zdroj: spacenews.ru, jaxa.jp, novosti-kosmonavtiki.ru a ESA




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Za súmraku

Vrch Ostrá 1247mnm. Počas astronomického súmraku ešte posledné slnečné svetlo osvetľovalo horizont. Na fotke je vidieť Mesiac, Mars, Venušu a Mliečnu cestu.

Další informace »