Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Novou soukromou kosmickou loď čeká premiéra u Mezinárodní kosmické stanice
Vít Straka Vytisknout článek

Novou soukromou kosmickou loď čeká premiéra u Mezinárodní kosmické stanice

Animace příletu lodi Cygnus ke stanici Autor: Orbital Sciences Corp.
Animace příletu lodi Cygnus ke stanici
Autor: Orbital Sciences Corp.
Ve stopách kalifornského koncernu SpaceX, který se v loňském roce stal první soukromou společností, jež vyslala plavidlo k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), jde další firma z USA. Orbital Sciences Corp. se sídlem ve Virginii má stejně jako SpaceX podepsaný kontrakt s NASA na zásobování ISS bezpilotními loděmi. Její „vlajková loď“ Cygnus (Labuť) k orbitální stanici poprvé vzlétne ve středu 18. září a pokusí se potvrdit, že je schopna odvádět v budoucnu bezpečně svou práci. Půjde tak o další veliký krok soukromníků do vesmíru.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR číslo 191 z 18. 9. 2013.

Prakticky nikdy v historii nebyly vesmírné cesty výsadou pouze velikých národních kosmických agentur typu NASA. Byť to byly tyto agentury, kdo nakonec fakticky kosmická plavidla poskládal dohromady a staral se o řízení jejich misí,  spoustu komponent pro kosmické lodě vždy připravoval a vyvíjel soukromý sektor na základě vládních kontraktů. Už poměrně dlouho také existuje jakýsi trh s raketami pro vynášení nákladů pro platící zákazníky. V USA ale nyní vstupujeme do nového věku: výše zmíněná  SpaceX  vloni  uvedla  v  praxi  úžasnou věc. NASA se  již  nestará  o  stavbu a provoz kosmické lodě, pouze dodá náklad a zaplatí za jeho dodání na kosmickou stanici. Po ukončení provozu raketoplánů před dvěma lety se toto NASA více než hodí. V současnosti totiž nemá k dispozici žádné své plavidlo, které by pravidelně ke stanici ISS létalo a za dopravu svých astronautů musí platit Rusku. Několik soukromých společností v USA sice pracuje na pilotovaných lodích,  zatím  se  ale  NASA  musí  ze  strany  soukromého  sektoru  spokojit  s  dopravou  nákladu automatickými „náklaďáky“.

Zapojení soukromého sektoru slibuje větší flexibilitu, menší ceny  a  jednoduchost  kosmických cest. Dnes platné kontrakty na zásobování stanice ISS drží v USA dvě soukromé společnosti: SpaceX se zavázala k tuctu letů lodi Dragon za 1,6 mld. dolarů (dvě mise již proběhly) a Orbital Sciences Corp. má vypustit osm lodí Cygnus v rámci kontraktu za 1,9 mld. dolarů.

Ve středu 4. září dala NASA, zodpovědná za bezpečnost kosmické stanice, firmě Orbital zelenou ke startu tzv. demonstrační mise lodi Cygnus. V jejím rámci firma vypustí na oběžnou dráhu první exemplář plavidla a po několika dnech testů ve vesmírném prostředí se loď pomocí autopilota dopracuje přímo ke kosmické stanici, kde bude zachycena robotickou paží a astronauti na stanici následně  vyloží  skoro  700 kg nákladu.  Mise  vlastně bude jakýmsi pokusem, zda je Cygnus dobrá a spolehlivá loď, než zahájí další lety ke stanici.

Pokud se nestane nic mimořádného, Cygnus poprvé vzlétne z kosmodromu na pobřeží Virginie ve středu 18. září 2013 v 16:50 našeho času. Nedá se však vyloučit odklad startu kvůli počasí či technickým obtížím. To se  nedá  vyloučit  u  žádné  mise.  Premiérový  start  lodi  Dragon v květnu 2012 byl zrušen pouhé půl sekundy před vzletem.

Rozhodně jde o poměrně velký úspěch soukromé firmy. Ale je za ním spousta práce v pozadí. NASA firmě Orbital nejen, že udělila skoro dvoumiliardový kontrakt na zásobování ISS, ale také firmě poskytla peníze (firmě Orbital asi 288 milionů dolarů) a cenné  rady  pro  vývoj  lodi Cygnus a její rakety Antares. Startovací rampu pro Antares zase postavil stát Virginia na svém území. Celková cena vývoje lodi Cygnus, rakety Antares a startovací rampy se odhaduje na téměř miliardu dolarů od NASA, Orbital a státu Virginia. Nákladní modul lodi Cygnus, do nějž vstoupí posádka stanice za účelem vyložení nákladu, se vyráběl v Itálii, motory pro první stupeň Antara zase pocházejí  z  Ruska,  kde  měly původně sloužit k dopravě kosmonautů na Měsíc v rámci někdejších kosmických závodů s USA během studené války.

Raketa Antares, vyvinutá pro loď Cygnus, má za sebou již jeden pokusný start v dubnu, při kterém však dosáhla nižší dráhy oproti plánu, firma Orbital ale start prohlásila za úspěšný.
Cygnus na konci své mise, asi po měsíčním pobytu na stanici ISS, shoří v zemské atmosféře.

Jaké jsou ale další plánované kroky soukromého sektoru do vesmíru? Kromě zahájení dopravy amerických astronautů na stanici ISS (snad) od roku 2017 má velkolepé plány. Například letos v únoru oznámil americký multimilionář Dennis Tito (mimochodem historicky první vesmírný turista) záměr postavit loď k obletu Marsu s manželským párem na palubě. Mise má odstartovat v lednu 2018 a trvat má přes 500 dní. Nebo například Elon Musk, americký miliardář a zakladatel výše zmíněné SpaceX, chce pomoci vybudovat kolonii až pro 80 tisíc lidí na Marsu s cenou jízdenky asi půl milionu dolarů.  Jak sám tvrdí, aby  lidstvo zabránilo svému vyhynutí, musí jednou opustit Zemi.

Musíme však mít na paměti, že soukromý sektor je stále ještě v kosmu zelenáčem. S troškou nadsázky se dá říci, že se vstupem ČR do Evropské kosmické agentury (ESA) před pěti lety (ESA má na stanici ISS laboratoř Columbus a momentálně i zásobovací loď ATV) se začíná jakýsi kosmický byznys pomalu rozjíždět i v naší vlasti. Své o tom ví například technici brněnské firmy G. L. Electronic, kteří instalovali na evropském kosmodromu v Jižní Americe monitorovací a bezpečnostní systémy na startovací rampu nové evropské rakety Vega a v minulém roce pomáhali s přípravou její premiérové mise.

Doporučené odkazy:
[1] Web www.astro.cz připravuje online přenos startu lodi Cygnus a zpravodajství z její mise
[2] Informace o projektu Antares/Cygnus na webu Orbital Sciences Corp (anglicky)
[3] Loď Cygnus v Malé encyklopedii kosmonautiky

Ke stažení:
[1] Tiskové prohlášení v DOC
[2] Tiskové prohlášení v PDF

Vít Straka
Astronautická sekce České astronomické společnosti
Kontakt: vitek.straka@seznam.cz, 777 572 979




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



22. vesmírný týden 2017

22. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 29. 5. do 4. 6. 2017. Měsíc bude kolem čtvrti. Večer je ideálně vidět Jupiter. V druhé polovině noci Saturn. Ráno je nízko na východě jasná Venuše. Slunce je málo aktivní, ale malé skvrnky na povrchu se objevují. Rusko vypustilo další družici pro sledování balistických střel. Mezitím SpaceX je blízko plánovaného startu s nákladní lodí Dragon k ISS. Dočkat se můžeme i japonského a evropského startu. Dechberoucí záběry Jupiterovy atmosféry, ale i várku vědeckých dat představila sonda Juno. Zajímavá raketa startovala také z Nového Zélandu. Na ISS vyměnili vadný počítač na vnějšku stanice.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Odhalené vrstvy Slunce

„Štěstí! Co je štěstí? Muška jenom zlatá, která za večera kol tvé hlavy chvátá …“. Slavné verše českého básníka Adolfa Heyduka, proslavené zejména scénou s Jaroslavem Marvanem a Ladislavem Peškem ve filmu Škola základ života. A právě tato „zlatá muška“, či její stejně pilná kamarádka, stála za

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Irizace

Další informace »