Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Nový dalekohled na ISS pozoruje Zemi

Nový dalekohled na ISS pozoruje Zemi

Chris Hadfield s dalekohledem Celestron v modulu Destiny Autor: NASA/CSA
Chris Hadfield s dalekohledem Celestron v modulu Destiny
Autor: NASA/CSA
V lednu 2013 uvedli astronauti na palubě Mezinárodní kosmické stanice ISS do provozu nový kosmický dalekohled. Nebude však sloužit k pozorování hvězd, ale ke sledování zemského povrchu a k pořizování snímků vybraných oblastí na zeměkouli za účelem analýzy přírodních katastrof a výzkumu životního prostředí. Na fotografii v úvodu článku je kanadský astronaut Chris Hadfield společně s nainstalovaným upraveným dalekohledem Celestron.

Kosmický dalekohled na palubě ISS je modifikovanou verzí dalekohledu Celestron CPC 925 (průměr 235 mm), typu Schmidt-Cassegrain. Pokud si budete chtít pořídit nemodifikovanou verzi tohoto dalekohledu, zaplatíte za něj (včetně montáže) asi 2 500 USD.

Kosmický dalekohled, který bude zapojen do systému ISERV, byl upraven ve středisku Marshall Space Flight Center, Huntsville, Alabama. Aby mohl sloužit k pozorování povrchu Země, byl nainstalován k jednomu z průzorů Window Observational Research Facility (WORF) v americkém modulu Destiny, který je součástí vesmírné stanice. Tímto dalekohledem bude docela dobře možné fotografovat i malé objekty na zemském povrchu. Z oběžné dráhy, po které se pohybuje kosmická stanice ISS, je možné vyfotografovat oblasti, na nichž žije 95 % populace obyvatel Země.

Část toku řeky Rio San Pablo  Autor: NASA
Část toku řeky Rio San Pablo
Autor: NASA
Dalekohled s označením ISERV (International Space Station SERVIR Environmental Research and Visualization System) nedávno pořídil první obrázky. Vůbec první fotografie byla pomocí tohoto dalekohledu pořízena 16. února 2013. Ne, nejedná se o obrovský kmen stromu! Na snímku je část toku řeky Rio San Pablo vlévající se do Golfo de Montijo, Veraguas, Panama.

Dalekohled ISERV Pathfinder je zamýšlen jako technická prověrka a zkouška s dlouhodobým cílem vývoje systému poskytujícího snímky rozvojovým zemím pro monitorování přírodních katastrof, systému varování před jejich výskytem a sledování změn životního prostředí.

Ve spojení s komerční kamerou bude dalekohled schopen pořizovat každou sekundu 3 až 7 snímků s vysokým rozlišením, celkem více než 100 snímků během průletu nad oblastí, na kterou se má zaměřit. Jedná se o automatizovaný systém, který bude pořizovat snímky vybraných regionů zemského povrchu.

Na palubu ISS byl dopraven již dříve (v červenci 2012), během zásobovací mise japonské dopravní lodi HTV-3. Do budoucna se počítá s umístěním obdobných dalekohledů na vnějším povrchu stanice, což umožní získávat mnohem kvalitnější data.

Při běžném provozu bude dalekohled dálkově řízen a kontrolován ze Země. Astronauti jej nebudou přímo ovládat, pouze občas zkontrolují jeho činnost. Jejich úkolem bude rovněž odstranění případných závad.

Zdroj: www.universetoday.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: ISERV, Země, ISS


17. vesmírný týden 2024

17. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 4. do 28. 4. 2024. Měsíc bude v úplňku, meteorů z roje Lyrid proto mnoho neuvidíme. Slunce je pokryto hezkými malými skvrnami, které byly v nejaktivnější oblasti viditelné i okem přes patřičný filtr. Kometa 12P/Pons-Brooks už pozorovatelná není a jakmile to svit Měsíce umožní, nabídne obloha jen několik slabších komet. SpaceX letos uskutečnila už 40. start Falconu 9 a při příštím startu očekáváme už 300. přistání prvního stupně této rakety. Komunikace s helikoptérou Ingenuity již nebude možná, Perseverance jede pryč za dalšími výzkumem povrchu Marsu. Před 250 lety se narodil anglický astronom Francis Baily.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Růžový úplněk 24. 4. 2024 Praha, Pražského povstání

Růžový úplněk 24. 4. 2024 Praha, Pražského povstání foceno od stanice Metra

Další informace »