Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  NuSTAR - družice k výzkumu černých děr

NuSTAR - družice k výzkumu černých děr

Kosmický dopravní systém Pegasus
Kosmický dopravní systém Pegasus
V NASA vrcholí přípravy na vypuštění astronomické družice s názvem NuSTAR (Nuclear Spectroscopic Telescope Array), jejímž úkolem bude mj. pátrat po "neviditelných" černých dírách. Start je naplánován na 13. června 2012 z atolu Kwajalein (Marshall Islands). Vypuštění na oběžnou dráhu kolem Země zajistí společnost Orbital Sciences Corporation prostřednictvím rakety Pegasus, která bude při startu upevněna pod trupem letounu L-1011 "Stargazer".

Letoun vystoupá pomocí vlastních motorů do výšky zhruba 12 km, kde dojde k uvolnění rakety a k zážehu jejích motorů. Raketa dopraví družici o hmotnosti 360 kg na dráhu kolem Země ve výšce 550 až 600 km nad zemským povrchem, se sklonem 6° k rovníku. NuSTAR je malá družice vyrobená pod vedením California Institute of Technology, Pasadena a NASA, Jet Propulsion Laboratory, Pasadena.

Družice bude pozorovat většinu z nejteplejších, nejhustějších a nejenergetičtějších objektů ve vesmíru včetně černých děr, jejich vysokorychlostní výtrysky částic, mimořádně husté neutronové hvězdy, pozůstatky po výbuchu supernov, ale také například Slunce. Pozorování bude provádět v oboru rentgenového záření o vysokých energiích (5 až 80 keV), s mnohem vyšší citlivostí a rozlišením než kterékoliv jiné doposud vypuštěné družice. Mezi několika hlavními úkoly družice NuSTAR bude rozluštit hádanku, jak se superhmotné černé díry a galaxie společně vyvíjely v průběhu věků.

Výsledky pozorování družice NuSTAR by měly poskytnout odpovědi na některé základní otázky: Jaké je prostorové rozložení černých děr ve vesmíru? Jak byly těžké chemické prvky vytvořeny při explozích velmi hmotných hvězd? Co je zdrojem energie mimořádně aktivních galaxií?

Americká družice NuSTAR pro výzkum vesmíru v oboru rentgenového záření
Americká družice NuSTAR pro výzkum vesmíru v oboru rentgenového záření
Na oběžnou dráhu bude družice dopravena ve složeném stavu. Následně se rozloží nosný stožár z délky 45 cm ve složeném stavu na pracovní délku 10 m, na jehož jednom konci je umístěn modul s optikou (na obrázku vpravo), v levé části jsou pak v ohniskové rovině umístěny detektory rentgenového záření. Při oběhu kolem Země bude stožár vystaven tepelnému namáhání a bude se prodlužovat (při oběhu nad denní polokoulí) a smršťovat (nad polokouli noční), čímž se budou detektory dostávat mimo ohniskovou rovinu. Aby se tak nestalo, je družice vybavena soustavou tří laserových čidel, která budou velmi přesně měřit vzdálenost optiky od ohniskové roviny a případné odchylky korigovat. Tento korekční systém bude schopen udržovat vzdálenost mezi optickým modulem a detektory záření s přesností na 1/10 tloušťky lidského vlasu.

Družice NuSTAR je vybavena dvěma identickými optickými moduly za účelem zvýšení citlivosti. Potřebnou energii bude družici dodávat panel slunečních článků.

Zdroj: www.nasa.gov a epo.sonoma.edu
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P na soumračném nebi

Když počasí nespolupracuje.

Další informace »