Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Obamova komise: Na návrat Američanů na Měsíc nejsou peníze
Vít Straka Vytisknout článek

Obamova komise: Na návrat Američanů na Měsíc nejsou peníze

Augustinova komise ve Washingtonu
Augustinova komise ve Washingtonu
V květnu tohoto roku byla Obamovou administrativou sestavena nezávislá komise (pokřtěna "Augustinova" podle předsedy Normana Augustina) za účelem zhodnocení stavu americké kosmonautiky, jejích budoucích plánů a možností, jak se ubírat dále. V těchto dnech komise končí svůj úkol a přináší ne zrovna optimistické výsledky.

Rakety Ares
Rakety Ares
Dlouhodobý plán rozvoje americké kosmonautiky byl sestaven v roce 2003, po havárii raketoplánu Columbia. Předpokládá dokončení amerického segmentu Mezinárodní kosmické stanice a ukončení letů raketoplánů v roce 2010, o pět let později premiérový let nové rakety Ares 1 s kosmickou lodí Orion pro 4 astronauty. Lodě Orion měly být používány nejdříve na dopravu posádek a nákladu na Mezinárodní kosmickou stanici a krátce po roce 2020 (po dokončení superrakety Ares 5) měly dostat americké astronauty zpátky na Měsíc, později možná na Mars. Pětiletá mezera mezi poslední misí raketoplánu a první misí Orionu měla být vyplněna smlouvou s Ruskem o dopravě Američanů na ISS na palubě ruských lodí Sojuz.

Verdikt, vyřčený členy Augustinovy komise 12. srpna ve Washingtonu, zněl ale jasně: tento plán je při současném rozpočtu NASA naprosto nereálný. K jeho uskutečnění v takovém rozsahu, jak je dosud plánováno, by bylo potřeba do roku 2020 dalších asi 50 miliard dolarů. Navíc NASA momentálně nemá peníze, aby se podílela na projektu Mezinárodní kosmické stanice po roce 2015. Partneři Ameriky (Rusko, Kanada, Evropa a Japonsko) sice chtějí i bez americké podpory stanici udržet v provozu a obydlenou kvůli výzkumům minimálně do roku 2020, stanice však podle názoru členů Augustinovy komise může být jen stěží řízena bez dohledu amerických středisek.

Letos na jaře navíc byly z rozpočtu NASA vyškrtnuty 3 miliardy dolarů ročně, potřebné na vývoj rakety Ares 5. Pokud by tato částka byla zařazena zpět, situace by se zlepšila. Program by se dostal zpět do "sedla" a návrat astronautů na Měsíc by byl možný ve dvacátých letech tohoto století. Ovšem stále by to vyžadovalo opuštění ISS po roce 2015. A tady by nastala bezvýchodná situace. Raketa Ares 5 by nebyla k dispozici před rokem 2021 a lodě Orion, vynášené raketami Ares 1 by jednoduše neměly kam létat.

gpn-2000-001114.jpg
Komise také hodnotila možnost přidání dvou misí raketoplánů po roce 2011, aby se zmenšil schodek mezi ukončením provozu raketoplánů a premiérou nového prostředku. Kromě toho se také zaměřovala na variace průzkumu vzdálenějšího vesmíru astronauty. Místo na Měsíc by mohly být podniknuty výpravy k blízkozemním asteroidům, Měsíc by mohl být pouze obletěn stejně jako Mars, přičemž by mohly být vyvíjeny systémy pro přistání na jeho povrchu. Komise se ale usnesla, že Mars je pro lidstvo stále víceméně nedosažitelný.

Práce Augustinovy komise by měla být hotova koncem srpna. Tento orgán ale o ničem nerozhoduje, pro Obamovu administrativu je pouze poradcem, takže finální verze programu amerických pilotovaných letů do vesmíru je stále velkou neznámou.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



38. vesmírný týden 2017

38. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 18. 9. do 24. 9. 2017. Měsíc bude v novu. Jupiter se ztrácí v záři Slunce. Saturn je večer nad jihozápadem. Pozorovat můžeme i Neptun a Uran. Ráno je vidět Venuše, Merkur a Mars. Přidá se k nim také srpek Měsíce. Aktivita Slunce se snížila. Začíná astronomický podzim. Cassini shořela v atmosféře Saturnu. ISS má opět šestičlennou posádku. Po hurikánu Irma se obnoví i lety amerických raket. Kolem Země proletí sonda OSIRIS-REx.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Zatmění nad hradem Helfštýn

Kdopak dnes již spočítá, kolik zatmění Měsíce spatřili obyvatelé starobylého hradu Helfštýn. Mohli bychom jistě zadat souřadnice hradu do nějakého chytrého počítačového programu, který by žádaný počet zjistil. Docela jistě však nezjistíme, zda bylo kdysi dávno v příslušnou noc jasno,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ostrov hviezd

Tmavá obloha, Bohom zabudnuté miesto, teplo letnej jadranskej noci, deviatka nočných šialencov, zvuk uzávierok fotoaparátov, šum mora, desivé príbehy o nemých deťoch, vzduchom letiace nedopalky cigariet, nešťastne rozliata plechovka piva... pre niekoho ďalšia noc v teple postele, pre iného výborná príležitosť pre vznik nadčasových spomienok. Zelený závoj tiahnuci sa ostrovom hviezd predstavuje rozbúrený airglow, alebo svetelné žiarenie atmosféry. Fotka pochádza z ostrova Lastovo, najvzdialenejšieho obývaného ostrova Chorvátska. Na hladine mora je možné vidieť zrkadlenie Mliečnej cesty, ktorá obsahuje bohatú štruktúru tmavých hmlovín. Carpe noctem!

Další informace »