Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Obletí turisté Měsíc v lodi Sojuz?
Vít Straka Vytisknout článek

Obletí turisté Měsíc v lodi Sojuz?

Krajina na odvrácené straně Měsíce z Apolla 11. Naskytne se již brzy podobný pohled i turistům okny Sojuzu? Autor: NASA
Krajina na odvrácené straně Měsíce z Apolla 11. Naskytne se již brzy podobný pohled i turistům okny Sojuzu?
Autor: NASA
Americká společnost Space Adventures, která se zabývá vesmírnou turistikou a má kromě jiného na triku sedm misí platících soukromníků na stanici ISS, nedávno oznámila, že dva zájemci již složili zálohu na turistický oblet Měsíce, k jehož uskutečnění hodlá firma využít ve spolupráci s Ruskem loď Sojuz. Je to vůbec technicky možné? A kdy se zákazníci dočkají realizace svého snu?

Virginský velikán Space Adventures využíval ještě za dob dopravy lidí raketoplány volných míst v ruských lodích Sojuz a během střídání posádek stanice strávil zájemce výměnou za řádově několik desítek milionů dolarů zhruba deset dní na palubě orbitální stanice, než se vrátil na Zemi s odlétajícími kosmonauty. Pak šly ale raketoplány do muzeí, volná křesla v Sojuzech zabrali především Američané a posledním platícím turistou na Mezinárodní kosmické stanici byl na podzim 2009 Kanaďan Guy Laliberté, zakladatel světoznámého Cirque de Soleil (Slunečního cirkusu).

Měsíc bude ale trochu jiná třída. Jeho oblet by vyžadoval zásadní technické změny a úpravy kosmické lodě, jaké Sojuz od 60. let, kdy začal vozit lidi na oběžnou dráhu, nezažil. Je sice pravda, že mezi návrhy lodi Sojuz byly tehdy i varianty pro přistání na Měsíci, které nakonec ale Sovětský svaz neprovedl.

„Momentálně vymýšlíme, jak přesně na to, ale víme, že to půjde,“ říká prezident společnosti Eněrgija, moskevského výrobce lodí Sojuz a Progress, Vitalij Lopota. „Technicky to je možné.“

Dnešní verze Sojuzu TMA-M při manévrech u kosmické stanice Autor: NASA
Dnešní verze Sojuzu TMA-M při manévrech u kosmické stanice
Autor: NASA
„Vlastně vezmeme ten stejný Sojuz, jaký dnes létá k Mezinárodní kosmické stanici, uděláme několik úprav, aby mohl k Měsíci, a přidáme nový obytný modul pro pohodlí pasažérů,“ dodává prezident Space Adventures Tom Shelley.

Eněrgija plánuje pro lunární mise připravit nový komunikační a navigační systém, potřeba bude i jiný tepelný štít, protože při návratu od Měsíce vstupujete do zemské atmosféry výrazně vyšší rychlostí, než asi 7,5 km/s při návratu z nízké orbity. Přesný princip vstupu do atmosféry na konci vyhlídkové lunární mise je také předmětem úvah ruských techniků. Definitivní konec mise přinese klasické dosednutí na zemský povrch na padácích.

Scénář mise, před kterou do Sojuzu nasedne profesionální ruský kosmonaut coby velitel a hlavní pilot plus dva platící zákazníci (každý si před letem připraví 150 milionů dolarů, tedy asi 3 miliardy korun), by mohl vypadat pravděpodobně takhle:

Ochozy startovací rampy kolem lodi Sojuz. Po takových rampách budou možná za pár let kráčet i turisté na cestě k Měsíci Autor: NASA
Ochozy startovací rampy kolem lodi Sojuz. Po takových rampách budou možná za pár let kráčet i turisté na cestě k Měsíci
Autor: NASA
Ze Země odstartuje pro účel obletu Měsíce upravená loď Sojuz se svojí posádkou na stejnojmenné raketě a poletí na stanici ISS. Zde pobyde velitel a jeho pasažéři několik dní, než stanici zase opustí. Pak se na oběžné dráze spojí s velkým obytným modulem a urychlovacím stupněm Blok DM, tyto dvě komponenty budou startovat samostatně silnější raketou Proton za pobytu posádky na kosmické stanici. Zážeh stupně Blok následně zahájí asi týden trvající cestu k Měsíci a zpět, který loď jednou obletí za odvrácenou stranou a poté se začne vracet zpět k Zemi (jako Apollo 13 po explozi na palubě). Včetně pobytu na kosmické stanici by měla mise trvat asi 17 dní.

Dosud neupřesněným faktem je, zda potřebné technické úpravy Sojuzu pokryje částka 300 milionů dolarů, kterou za jeden let zaplatí oba turisté, či zda tento nápad bude potřebovat dodatečné financování z Ruska. Space Adventures také zatím neodhalila totožnost dvou zájemců o let k Měsíci, pouze řekla, že si let zarezervovali nezávisle na sobě, a že když bude poptávka, oblet Měsíce s těmito dvěma lidmi nebude jediný. Otázkou také je, KDY se tito dva lidé, kteří už složili zálohu, dočkají svého letu. Nechme opět promluvit Toma Shelleyho:

„Časový plán bude velmi napnutý. Ale myslím, že konec roku 2017 či rok následující jsou schůdným termínem. Nicméně tohle právě teď řešíme – technické změny na Sojuzu, které splní očekávání našich zákazníků a zároveň umožní bezpečné splnění mise. Tohle nyní řešíme s Rusy a podle toho stanovíme časový plán.“

K ceně 150 milionů dolarů (3 miliardy korun) za jediný oblet Měsíce se Shelley vyjádřil takto:

„Když se podíváme na program Apollo a na celkové dnešní ceny přístupu do vesmíru, myslím, že tato cena je opravdu dostupná. Nebo raději takhle: je to dobrá cena, ‘dostupná’ možná není to správné slovo.“

Astronautka Shannon Walker si udělala pohodlí v obytné sekci Sojuzu během letu ke stanici. Pro účely obletu Měsíce by byl ale dnešní Sojuz stísněný. Autor: NASA
Astronautka Shannon Walker si udělala pohodlí v obytné sekci Sojuzu během letu ke stanici. Pro účely obletu Měsíce by byl ale dnešní Sojuz stísněný.
Autor: NASA
Zákazníkem Space Adventures na bližší dobu je britská operní zpěvačka Sarah Brightman, která poletí koncem příštího roku Sojuzem na deset dní na Mezinárodní kosmickou stanici. Křeslo v lodi se uvolní díky plánované roční expedici astronautů Scotta Kellyho a Michaila Kornijenka.

Shelley odhaduje cenu výletu Sarah Brightman asi na 52 milionů dolarů, tedy asi miliardu korun. NASA dnes platí za křeslo pro svého člověka v Sojuzu kolem 70 milionů, za to si ale kupuje i rozsáhlejší trénink v Rusku a další služby.

Možnosti zájemců o výlet na ISS vidí Shelley v nejbližších letech optimisticky. Očekává, že jakmile začne vozit astronauty na stanici i americká komerční loď (snad 2017), klesne cena za dopravu člověka a zároveň se uvolní sedadla v Sojuzech. Space Adventures má i smlouvu s Boeingem na výlety turistů na oběžnou dráhu jeho lodí CST-100, kterou Boeing chystá pro dopravu astronautů z NASA na ISS za vládní peníze.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Za súmraku

Vrch Ostrá 1247mnm. Počas astronomického súmraku ešte posledné slnečné svetlo osvetľovalo horizont. Na fotke je vidieť Mesiac, Mars, Venušu a Mliečnu cestu.

Další informace »