Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Odstěhují se astronomové na Měsíc?

Odstěhují se astronomové na Měsíc?

radiotelescope_Moon.jpg
Umísťování astronomických přístrojů za hranice zemské atmosféry - to je tendence současné astronomie. Především je to spojeno s negativním vlivem atmosférických turbulencí na citlivost a rozlišovací schopnost pozemních dalekohledů, která je z těchto důvodů velice vzdálená od teoretické hranice. Na druhou stranu atmosféra neumožňuje pozorování v některých spektrálních oborech (oblast infračerveného, ultrafialového, rentgenového a gama záření). Takováto pozorování jsou realizovatelná od okamžiku, kdy vznikla možnost dopravovat dalekohledy na oběžnou dráhu kolem Země. Zvětšení rozlišovací schopnosti dalekohledů a zvýšení jejich citlivosti je spojeno se zvětšováním jejich průměrů. To však má své ohraničení z důvodu složitější mechanické konstrukce.

Tyto otázky byly diskutovány na konferenci, věnované stavbě kosmických dalekohledů, která se minulý měsíc konala v Boulderu (Colorado, USA). "Především mě překvapila šíře zájmu všech účastníků a rozsah předložených projektů," říká jeden z organizátorů konference Harley Thronson z NASA. "Díky tomu, že se na konferenci sešlo široké spektrum účastníků, podařilo se nám navázat kontakty mezi astronomií a takovými vědeckými disciplínami, jako je bioastronautika, konstruování složitých systémů ve vesmíru, robotizace a dálkové ovládání kosmických zařízení, zabezpečení práce člověka v kosmickém prostoru i na povrchu jiných planet."

JWST-1.jpg

Nejambicióznějším projektem v konstruování kosmických dalekohledů současnosti je příprava dalekohledu JWST (James Webb Space Telescope), jehož start je naplánován na rok 2011. Vzhledem ke svému průměru 6,5 m bude schopen soustředit 6krát více světla než známý Hubblův kosmický teleskop (HST). JWST bude umístěn do Lagrangeova libračního bodu L2 soustavy Slunce-Země, ve vzdálenosti 1,5 miliónu km od Země nad noční polokoulí, tj. na opačné straně od Země než Slunce. Dalekohled bude registrovat infračervené záření, což při velikosti objektivu umožní s doposud nevídaným rozlišením pozorovat procesy formování hvězd a galaxií.

SAFIR_telescope.jpg

Dalším velkým projektem, který by měl být uveden "do života" v období 2015 až 2020, je realizace dalekohledu SAFIR (Single Aperture Far-IR). Bude studovat vesmír v oboru dalekého infračerveného záření. Na rozdíl od činnosti dosavadních kosmických dalekohledů, ovládaných pouze dálkově, u projektu SAFIR se počítá i s bezprostřední přítomností člověka.

Jedním ze zcela nových alternativních projektů, který na konferenci představil Roger Angel z univerzity v Arizoně, je výstavba infračerveného dalekohledu o průměru 20 až 100 m na dně hlubokého kráteru v oblasti jižního pólu Měsíce. Objektiv tohoto dalekohledu bude tvořen nádobou se rtutí. Nádoba bude pomalu rotovat kolem své osy, v důsledku čehož hladina rtuti zaujme tvar paraboloidu. Takovéto dalekohledy již zkušebně fungují na Zemi pod názvem LMT (Liquid Mirror Telescope). Jmenujme například dalekohled o průměru 6 m ve Vancouveru či třímetrový dalekohled v Novém Mexiku. Rozměry rotujících zrcadel jsou v pozemských podmínkách limitovány průměrem zhruba 6 m, a to v důsledku vzniku turbulencí vzduchu, vznikajících působením rotujícího objektivu.

lunar-LMT.jpg

Na Měsíci to bude jednodušší - atmosféra (a tedy ani turbulence) zde není. Další výhodou "měsíčních" dalekohledů je jednodušší a levnější konstrukce ve srovnání s analogickými dalekohledy v otevřeném kosmickém prostoru - na oběžných drahách planet či kolem Slunce. "Měsíc je ideálním místem pro vybudování obřích dalekohledů," prohlásil Roger Angel. "Rozumí se samo sebou, že neplánujeme výstavbu dalekohledu o průměru 100 m již v nejbližší době. Budeme postupovat krok za krokem. Postupně budeme zvyšovat průměry dalekohledů od 2 do 20 m, posléze i do 100 m. Již v současné době lze na povrchu Měsíce za pomoci robotů vybudovat a obsluhovat dalekohled s rotujícím zrcadlem o průměru 2 m."

Další idea, která je aktivně řešena kalifornskou společností SpaceDev Inc., spočívá ve výstavbě mezinárodní měsíční observatoře - celého komplexu automaticky řízených dalekohledů, pracujících v nejrůznějších spektrálních oborech. "Pohlížíme na Měsíc jako na další etapu rozvoje astronomie - chceme navázat na pozemní a družicovou astronomii," říká Steve Durst, zástupce společnosti Lunar Enterprise Corporation. "Pozemní a kosmické dalekohledy mají své výhody a nevýhody. Nyní nastala doba využít možností měsíčního povrchu jako základny pro astronomickou observatoř. Problém není v tom, kde vybudovat astronomické observatoře; je třeba rozhodnout, jaké dalekohledy mohou optimálně pracovat na Zemi, na Měsíci či ve volném kosmickém prostoru."

Nehledě na to, že myšlenka osvojení Měsíce v nejbližších desetiletích nebyla díky iniciativě amerického prezidenta nikdy tak blízko k realizaci, mezi astronomy je i celá řada skeptiků. Dan Lester z univerzity v Texasu pochybuje, že strategické plány vybudování měsíční astronomické observatoře budou realizovány. "Utvrzují nás v tom, že povrch Měsíce je mimořádně stabilní základnou pro dalekohledy," uvažuje Lester. "Ale cožpak otevřený vesmír, kde vůbec není nutné stavět betonové základny, není takovým ideálním místem? V současné době jsou dokonale rozpracovány principy orientace a stabilizace dalekohledů na oběžné dráze při sledování světelného zdroje v jakémkoliv směru, což z principiálních důvodů není možné dosáhnout na měsíčním povrchu.

Je pravdou, že v některých kráterech v blízkosti měsíčních pólů je stabilně nízká teplota, což je pro astronomická pozorování v infračerveném oboru nesporná výhoda. Jsem však přesvědčen, že během několika let se naučíme realizovat analogickou kontrolu teploty i ve volném kosmickém prostoru, a to již po vypuštění dalekohledu JWST. Předpokládá se, že obsluha dalekohledů na povrchu Měsíce bude jednodušší. To však není tak docela pravda. Mnohaleté zkušenosti kosmonautů z osvojování kosmického prostoru ukazují, že otevřený vesmír je docela vhodným prostředím pro život a práci člověka. Výzkum Měsíce může být výhodný z jiných důvodů. Například můžeme Měsíc proměnit na startovací základnu pro lety na jiné planety. Co se týká astronomie, lepší místo pro dalekohledy, než je volný kosmický prostor, prostě neexistuje."

Tolik vybrané názory na problematiku kosmických dalekohledů. S mnoha z nich se dá polemizovat.

Zdroj: spacenews.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

VdB149, VdB150, LDN1235 - prach v souhvězdí Cephea

Souhvězdí Cephea je cirkumpolárním souhvězdím naší severní oblohy. Podobně jako například Velká medvědice, jejíž část označujeme lidovým jménem Velký vůz. Ale přeci … Velký vůz pozná téměř každý, o Cepheovi mnoho z „neastronomů“ možná ani neví. A astronom? Ten nás většinou odbude větou typu:

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Sony a7s + Samyang 1300mm f/16, ISO 100, 1/8000 sec.

Další informace »