Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  PHOENIX poletí na Mars

PHOENIX poletí na Mars

Phoenix_2.jpg
Další kosmická sonda, která se zapojí do výzkumu planety Mars, se bude jmenovat PHOENIX. Start této americké sondy je naplánován na 3. 8. 2007. S přistáním sondy se počítá v květnu 2008 v blízkosti polární čepičky na severní polokouli planety. Zde bude pomocí automatického manipulátoru odebírat vzorky horniny. Na základě jejich rozboru bude studována historie vody na Marsu, a také budou zkoumány životní podmínky pro případnou existenci mikrobiálního života.

Projekt Phoenix byl vybrán k realizaci v srpnu 2003. Pojmenování vychází z analogie s bájným ptákem Fénixem, který se vždy opakovaně rodí z vlastního popela. Podobně je i sonda Phoenix složena z mnoha dříve vyrobených komponentů pro sondu Mars Surveyor 2001 Lander (projekt byl zrušen v roce 2000) a realizována byla pouze sonda Mars Odyssey 2001 Orbiter.

Sonda má dva hlavní cíle. Prvním úkolem je studium geologické historie vody na Marsu, což by mohlo pomoci k určení klimatických změn v minulosti Marsu. Druhým úkolem je hledání důkazů pro přítomnost oblastí s výskytem jednoduchého života, které mohou existovat ve zmrzlé půdě v oblasti polární čepičky, obsahující velké množství ledu.

Phoenix_landing.jpg

Přístrojové vybavení sondy je určeno k získání informací o geologické a snad i biologické historii oblasti v okolí severního pólu Marsu. Sonda Phoenix bude do vesmíru vynesena pomocí nosné rakety Delta 7925. Startovní okno se otevírá 3. 8. 2007. Po přibližně desetiměsíčním letu sonda přistane na povrchu Marsu a zahájí vlastní výzkum. Minimální životnost sondy je 3 měsíce - předpokládá se (na základě zkušeností s předcházejícími projekty), že bude fungovat podstatně déle.

Přístrojové vybavení sondy Phoenix:

Robotic Arm (RA):
Robotický manipulátor, schopný odebírat vzorky horniny k následnému rozboru až do vzdálenosti 2,35 m od sondy. Manipulátor bude schopen proniknout do hloubky 0,5 m pod povrch. Vzorky horniny a vodního ledu budou analyzovány dalšími přístroji na sondě.

Robotic Arm Camera (RAC):
Na manipulátor bude upevněna kamera. Bude mít za úkol pořizovat barevné fotografie místa odběru vzorků a dokumentovat tak odběr materiálu.

Surface Stereo Imager (SSI):
Hlavní kamera sondy Phoenix. Jedná se o zdokonalenou kameru, která byla použita na sondách Mars Pathfinder a Mars Polar Lander. Bude pořizovat 3D obrázky okolí místa přistání na okraji polární čepičky. Bude rovněž schopna zjišťovat množství prachu a plynných složek v atmosféře Marsu.

Thermal and Evolved Gas Analyzer (TEGA):
Jedná se o kombinaci vysokoteplotní pece a hmotového spektrometru. Zařízení bude schopno určovat množství vodního ledu v povrchových vrstvách Marsu, zjišťovat, jaké minerály jsou v horninách přítomny a jaké se mohly vytvořit v době existence vlhkého a teplejšího období v minulé historii vývoje Marsu.

Mars Descent Imager (MARDI):
Tato kamera bude během přistávacího manévru pořizovat detailní snímky povrchu Marsu, tj. oblasti, kde se uskuteční přistání. Snímkování bude zahájeno zhruba od výšky 8 km na povrchem.

Microscopy, Electrochemistry, and Conductivity Analyzer (MECA):
Kombinace mokré chemické laboratoře, optického a atomového mikroskopu a sondy k měření teplotní a elektrické vodivosti. Aparatura umožní například studovat částice menší než 16 mikrometrů.

Meteorological Station (MET):
Meteorologická stanice bude zaznamenávat změny počasí na Marsu v okolí místa přistání sondy Phoenix. Jedná se především o změny teploty a atmosférického tlaku. Součástí vybavení stanice bude také LIDAR (Laser Imaging Detection and Ranging), který bude sloužit k určování množství a rozložení prachových částic v ovzduší.

Zdroj: wikipedia
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Lunární X

Další informace »