Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  PHOENIX - zkoušky pokračují

PHOENIX - zkoušky pokračují

Phoenix_flight_020.jpg
Evropská kosmická agentura ESA pokračuje v dalších zkouškách modelu budoucího evropského kosmického raketoplánu. Bezpilotní prototyp raketoplánu "doklouzal" a úspěšně přistál v sobotu 8. května 2004 na Severní evropské zkušební základně ve Švédsku. Ta se nachází poblíž města Kiruna, ležícího 1230 km severně od Stockholmu.

Zkušební prototyp raketoplánu PHOENIX vyrobila německá společnost EADS (European Aeronautic Defense and Space Co.), největší letecko-kosmická společnost v Evropě a druhá největší na světě.

Phoenix_drop_02.jpg
Model raketoplánu byl vynesen vrtulníkem do výšky 2 400 m, kde došlo k jeho uvolnění. Následoval klouzavý let v trvání 90 sekund a poté perfektní přistání na přistávací dráze. Poloha raketoplánu byla určována pomocí satelitní sítě GPS. "Všichni jsme doslova v extázi. Úspěch nám přinesl čerstvý vítr do plachet," prohlásila tisková mluvčí projektu Johanna Bergstroem-Roos.

Raketoplán PHOENIX společně s nosnou raketou Ariane-5 představuje pro Evropskou kosmickou agenturu ESA možnost dopravy vlastních kosmonautů vlastními prostředky do vesmíru. Avšak vedoucí projektu připouští, že k realizaci letového exempláře raketoplánu schází ještě více než 10 let. První "ostrý" start přichází v úvahu někdy v letech 2015 až 2020.

Příštím krokem ve zkouškách modelu raketoplánu PHOENIX bude shazování prototypu z větších výšek, do kterých bude vynášen pomocí balónu. Prototyp musí být schopen úspěšně přistát z výšky 128 km (kam může být dopraven pomocí rakety).

Prototyp raketoplánu má délku téměř 7 m, rozpětí 4 m a hmotnost 1200 kg. Skutečný raketoplán bude mít rozměry přibližně 6krát větší.

Podobné články: PHOENIX - cesta k evropskému raketoplánu

Zdroj: space.com




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc z Malína

Měsíc ve stáří 9,4 dne

Další informace »