Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Plány pro nástupce ISS pomalu nabírají obrátky

Plány pro nástupce ISS pomalu nabírají obrátky

Stanice u Měsíce v konceptu modulů z lodí Cygnus
Autor: Orbital-ATK

NASA prezentovala před komisí NASA Advisory Council svůj postup ve vývoji nové vesmírné stanice, která by poskytla prostor pro pobyt astronautů v hlubokém vesmíru na několik měsíců či let. Není náhodou, že doposud všechny vesmírné stanice kroužily pouze po nízké oběžné dráze. Takto blízko u naší planety jsou astronauti částečně chráněni před kosmickým zářením, v případě ohrožení se mohou velmi rychle vrátit zpátky a doprava zásob i nové posádky je relativně snadná. Aby však NASA správně porozuměla dlouhodobému vystavení kosmickému záření, které by nastalo například při cestě k Marsu, musí opustit relativní bezpečí nízké oběžné dráhy a vyzkoušet technologie, které by proti škodlivému záření astronauty ochránily. Radiace ale není jediný problém stanice na vzdálené oběžné dráze. Většina systémů bude potřeba posunout nad současnou úroveň ISS, aby byla stanice dlouhodobě obyvatelná a bezpečná.

Současné systémy na palubě ISS například dokáží recyklovat až 42 % spotřebovaného kyslíku a 90 % vody. Odhadovaná střední doba mezi poruchami, které by donutily posádku opustit stanici, nebo provést opravu za pomocí náhradních dílů ze Země je pak pouze okolo šesti měsíců. Aby bylavzdálená vesmírná stanice použitelná, měla by podle NASA dosáhnout alespoň 75% recyklace kyslíku  a 98% recyklace vody. Střední doba mezi kritickými poruchami by pak měla narůst až na 24 měsíců. Zdraví posádky je také potřeba vzít v úvahu. Na ISS jsou astronauti odkázáni na pravidelné zásobovací mise, cvičí na rozměrných posilovacích strojích a mají jen omezené zdravotnické potřeby. Nová stanice bude vyžadovat provoz při nižší frekvenci zásobovacích lodí, kompaktnější posilovací stroje a možnost provádět zdravotnické zákroky přímo na palubě. Tyto požadavky vycházejí z vyšší náročnosti dopravy nákladu mimo nízkou oběžnou dráhu Země, například k Měsíci umí současné rakety vyslat zhruba jen třetinu hmotnosti, kterou dokáží vynést na nízkou oběžnou dráhu (další palivo je pak potřeba pro manévry okolo Měsíce).

Stanice u Měsíce postavená na základě modulů z lodí Cygnus Autor: Orbital ATK
Stanice u Měsíce postavená na základě modulů z lodí Cygnus
Autor: Orbital ATK

Vývoj nové stanice NASA rozdělila celkem do tří fází. Během první fáze bude vyvinuto několik konceptů vzdálené vesmírné stanice, za využití komercializace nízké oběžné dráhy. Tato fáze začala už v roce 2015, kdy si NASA v rámci iniciativy NextSTEP objednala studie hned u čtyř společností – Boeing, Orbital ATK, Lockheed Martin a Bigelow Aerospace. Tyto společnosti by měly dokončit své prvotní koncepty v záři tohoto roku, kdy první fáze skončí. Druhá fáze, která začne v roce 2016 a skončí v roce 2018, bude zahrnovat vylepšení prvotních konceptů, výrobu pozemních prototypů v plném měřítku a vývoj standardů a společných rozhraní. Pozemní prototypy by měly být schopné simulovat pilotované mise pro ověření obyvatelnosti, logistiky, zpracování odpadu, výstupů do vesmíru a nouzových scénářů. Výsledkem druhé fáze by měly být technologie nutné pro konstrukci vzdálené vesmírné stanice, která by se v rámci třetí fáze vydala v polovině dvacátých let do vesmíru na raketě SLS, nebo jiném nosiči. Návrhy pro druhou fázi byly předloženy již 15. června a NASA by si z nich měla vybrat už tento měsíc.

Možná podoba stanice s nafukovacími moduly Autor: Bigelow Aerospace
Možná podoba stanice s nafukovacími moduly
Autor: Bigelow Aerospace

Po prezentaci přišly na řadu dotazy od komise. Jeden se týkal případu stanice sestavené z jednotlivých modulů a nutnosti použití kompatibilních součástek a stejných rozhraní mezi moduly. Odpovídal Bill Gerstenmaier, Associate Administrator for Human Exploration and Operations Directorate: „Myslím si, že toto je pro nás jedna z největších výzev. Když poletíme takto daleko od Země, náhradní díly, které si vezmeme s sebou, budou to jediné, co budeme mít. Celá naše filosofie se bude muset značně změnit. Zatím jsme zvyklí, že pokud nám chybí nějaká součástka, přiveze nám ji zásobovací loď během několika měsíců. Tento přístup nám ale pro dlouhotrvající mise mimo nízkou oběžnou dráhu nebude stačit.“ Další z dotazů se pak týkal možnosti využití umělé gravitace, která by mohla vyřešit některé problémy dlouhodobého pobytu ve vesmíru. Odpovídal opět Bill Gerstenmaier: „NASA nemá žádné studie, které by naznačovaly nutnost použití umělé gravitace. Všechny problémy způsobené stavem beztíže umíme potlačit za použití systémů, které už fungují, nebo jsou nyní ve vývoji. Myslím si, že změny nutné k poskytnutí alespoň částečné umělé gravitace jsou tak zásadní, že bychom radši měli náš čas trávit nad skutečnými problémy, které je potřeba vyřešit.“

Loď Orion u Měsíce. Rendering okan170 Autor: Imgur
Loď Orion u Měsíce. Rendering okan170
Autor: Imgur

Autorem článku je Daniel Heřt, převzato z Kosmonautix.cz

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] nasaspaceflight.com



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: ISS


13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P na soumračném nebi

Když počasí nespolupracuje.

Další informace »