Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Pohled do zákulisí kosmických misí Galileo, MER a Kepler

Pohled do zákulisí kosmických misí Galileo, MER a Kepler

nagincox.jpg
Nedělní podvečer 10.července 2005 přinesl českým zájemcům o kosmonautiku jedinečnou možnost podívat se až do "kuchyně" ve které NASA připravovala a připravuje své kosmické projekty. O své práci na misích GALILEO, MER a KEPLER si přišla popovídat paní Nagin COX, systémový inženýr z pasadenské Jet Propulsion Laboratory.

Více než dvouhodinové vyprávění ženy, která byla u velkých úspěchů NASA poslední doby, bylo doplněno množstvím unikátních fotografií z jejího osobního archivu. A i k známým fotografiím z roverů Spirit a Opportunity dokázala paní Cox uvést řadu unikátních osobních postřehů. Posluchači se tak dozvěděli např. historku o tom, jak pracovníci pozemního řídícího střediska MERů nakupovali po celé Californii pytle různě jemných písků a z nich potom "vytvářeli" co nejvěrnější napodobeninu závěje, v níž před nedávnem uvízl Opportunity. Nebo kolik lidí se v jednotlivých fázích projektu na misi k Marsu podílelo. Jen pro doplnění - v současné době zajišťuje činnost obou roverů zhruba 80 pracovníků JPL.

V závěru se příjemná paní Nagin Cox vyznala z radosti, kterou jí přinesla nabídka podílet se na nově připravovaném projektu KEPLER - speciálním dalekohledu na oběžné dráze, který bude hledat planety podobné Zemi u hvězd mimo naší Sluneční soustavu (plánovaný start v roce 2007). Jak sama řekla, jde o nejúžasnější projekt NASA v dějinách.

O jejích vysokých kvalitách svědčí fakt, že se stala zástupcem hlavního inženýra projektu. Ve stejné funkci již pracovala v projektu MER.

Součástí programového odpoledne v pražském Planetáriu byl i blok přednášek o hledání planet mimo Sluneční soustavu a premiéra komponovaného pořadu "Cizí světy - hledá se Země".

Závěrem snad pouhé postesknutí: škoda, že ani tak zajímavá osobnost, jakou paní Nagin Cox bezesporu s ohledem na svojí práci je, nepřivede do Planetária více zájemců. Kdo by mohl našincům, odkázaným v drtivé většině pouze na zprostředkované informace z internetu a odborného tisku, sdělit víc než člověk přímo do úžasných projektů NASA zapojený? Nenaplněný sál Planetária je asi jediným mínusem zajímavého programu.

Věřím, že všichni posluchači si z vyprávění paní Nagin odnesli milé vzpomínky a zajímavé informace.




O autorovi

Milan Halousek

Milan Halousek

Milan Halousek (* 1961, Pardubice) je jeden z předních českých popularizátorů kosmonautiky. Od roku 2001 je organizátorem dnes již největšího středoevropského setkání zájemců o pilotovanou kosmonautiku KOSMOS-NEWS PARTY, kterého se ravidelně účastní řada českých i zahraničních odborníků a hostů. Od roku 2002 organizuje a koordinuje v České republice akce Světového kosmického týdne, které se zaměřují především na informování nejširší veřejnosti o přínosech kosmonautiky ke každodennímu životu lidí. Je vedoucím odboru Vzdělávání České kosmické kanceláře, předsedou Astronautické sekce České astronomické společnosti a členem Astronomické společnosti Pardubice. V neposlední řadě je také vášnivým sběratelem autogramů kosmonautů a všeho dalšího, co s kosmonautikou a lety do vesmíru souvisí.



16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »