o návratu komerční nákladní lodě Dragon ze stanice ISS. První zprávy..." /> Přistání lodi Dragon provázely mokré a slané problémy | Kosmonautika | Články | Astronomický informační server astro.cz


Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Přistání lodi Dragon provázely mokré a slané problémy
Vít Straka Vytisknout článek

Přistání lodi Dragon provázely mokré a slané problémy

Dragon po inkriminovaném přistání na konci října 2012 Autor: SpaceX
Dragon po inkriminovaném přistání na konci října 2012
Autor: SpaceX
Před týdnem jste si na našich stránkách mohli přečíst o návratu komerční nákladní lodě Dragon ze stanice ISS. První zprávy naznačovaly, že přistávací manévr proběhl bez problémů, no není to tak docela pravda. Dragon po dosednutí do oceánu lidově řečeno nabral vodu, což by samozřejmě neměl. I když vědeckému nákladu se ve výsledku nic nestalo, NASA není spokojena.

Na tomto místě bychom mohli v podstatě plynule navázat na naše výše zmíněné vyprávění z minulého pondělí. Lidé ze SpaceX, kteří byli v zóně přistání přítomni na lodích, vylovili Dragon z moře a otevřeli jeho poklop. Uviděli vodu. Původně se technici domnívali, že se prostě během návratu vylily vzorky vody, které čítaly několik litrů do objemu a vracely se k analýze v laboratořích NASA v souvislosti s případem z loňského léta, kdy se skafandr astronauta Lucy Parmitana začal vně stanice plnit vodou. Při následném vykládání přivezených věcí z Dragonu se však zjistilo, že nádoba s těmito vzorky je nedotčená. Dragon tedy vodu nabral po přistání do oceánu.

Kosmonaut Oleg Arťemjev fotí naložené věci uvnitř Dragonu před odletem lodi ze stanice Autor: Blog Olega Arťemjeva
Kosmonaut Oleg Arťemjev fotí naložené věci uvnitř Dragonu před odletem lodi ze stanice
Autor: Blog Olega Arťemjeva
Něco podobného, avšak trochu zlověstnějšího, jsme viděli v říjnu 2012, kdy se Dragon ze stanice vracel podruhé: po pádu do mořské vody se kabina na vteřinku potopila a dovnitř vnikla voda, která způsobila elektrický zkrat a poruchu mrazáku v kabině lodi, jenž nesl citlivé biologické vzorky z experimentálních systémů kosmické stanice či přímo z těl astronautů, a tyto vzorky vyžadují pro konzervaci teplotu až -90 °C. Po otevření kabiny byla teplota uvnitř mrazáku samozřejmě o dost vyšší. Vzorkům se ale naštěstí nestalo nic.

SpaceX po tomto incidentu nainstalovala na další Dragony speciální vyztužené kryty pro oblasti mrazáků, aby byly ušetřeny dalšího vniknutí mořské vody. I díky tomu v případě přistání minulou neděli ani jeden ze dvou mrazáků v Dragonu nepřestal pracovat.

„Dragon po přistání utrpěl malý průsak vody dovnitř, což bylo patrné po otevření poklopu,“ řekl Dan Hartman, zastupující manažer programu ISS v NASA. „Nevíme ale o žádném dopadu na přivezený náklad.“

Citlivé biologické vzorky lidé ze SpaceX vyložili z návratového modulu v úterý 20. května, záhy po příjezdu do přístavu v Los Angeles, a předali je NASA, která je zodpovědná za jejich distribuci vědcům. Zbylý, méně časově citlivý náklad, se dočkal vyložení v příštích dnech.

Hartman ale také uvedl, že NASA očekává od SpaceX podrobnou zprávu o události a možná i úpravy Dragonu, než bude moci zase startovat ke kosmické stanici (dle momentálního plánu v srpnu).

„SpaceX nám běžně zasílá data,“ pokračuje Hartman. „O funkci nosné rakety a vůbec o každém aspektu mise. Máme společné porady, sdílíme informace a ve vyšetřování tohoto incidentu budeme úzce spolupracovat.“

Voda do lodi zřejmě pronikla skrze poklop či vyrovnávací ventil, který se otevírá v době, kdy loď klesá na padácích, a srovnává vnější a vnitřní tlak vzduchu. Dragonu v tomto směru také určitě nepřidalo, že klesal do rozbouřeného moře. Podrobně se na nehodu technici ze SpaceX mrknou v testovacím zařízení společnosti v Texasu, kam vyložená loď míří na poletovou inspekci.

SpaceX se k průsaku vody do lodi zatím blíže nevyjádřila. V budoucnu, při pilotovaných misích Dragonu, se již plánuje přistávání na pevninu.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



7. vesmírný týden 2017

7. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 13. 2. do 19. 2. 2017. Měsíc bude po úplňku. Planeta Venuše a nedaleký slabší Mars zdobí večerní jihozápadní oblohu. V druhé polovině noci a ráno je pěkně viditelný Jupiter. Na ranní obloze je také Saturn. Kometa 45P byla v první únorové dekádě vidět jen obtížně, uvidíme, zda si ji vůbec prohlédneme po úplňku na obloze pozdně večerní. Podíváme se ještě na komety 2P a 73P. Slunce i přes nízkou aktivitu nabízí drobné skvrny. Pokračujeme v nabídce 100 pozorování: Sirius B, Venuše, planetka Irene, galaxie M81 a M82. SpaceX na přestavěné floridské rampě chystá statický zážeh a posléze i start rakety Falcon 9 s lodí Dragon k ISS. Startují také silná evropská a indická raketa.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Od protisvitu k falešnému úsvitu

Je počátek února 2017. Soutěž „Česká astrofotografie měsíce“ vstoupila do svého 13. roku a my tu máme další nepřehlédnutelnou fotografii nebeských mysterií. Jejím autorem je východočeský astrofotograf Petr Horálek. I když, v případě Petra Horálka není žádná lokalizace přesná. Jeho putování

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Geostacionárne družice

18.02. 2017; 18:57 SEČ; Tesárske Mlyňany; Canon 400D+Pentacon auto MC 135/3.5 (M 42 objektív). Expozícia 2min, ISO 800. Názvy družíc ASTRA v smere hodinových ručičiek.

Další informace »