Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Problém s hydraulikou oddálil start raketoplánu Endeavour s Krtečkem na palubě
Vít Straka Vytisknout článek

Problém s hydraulikou oddálil start raketoplánu Endeavour s Krtečkem na palubě

titul.jpg Autor: NASA

Autor: NASA
Poslední dny odpočítávání ke startu raketoplánu Endeavour na jeho poslední misi proběhly až na pár výjimek vcelku hladce, jeho start byl stanoven na pátek 29. dubna. Konečně nadešel ten velký den. Posádka se oblékla do skafandrů a nastoupila do mikrobusu Astrovan, který dopravuje astronauty na startovací rampu. Ale Astrovan po cestě zastavil, otočil se a vracel se zpět. Co se stalo? Personál, doprovázející astronauty, byl informován o zrušení startu. Důvod? Problémy s hydraulikou.

Datum startu je nyní stanoveno na "ne dříve než" 10. května.

Bouře nad startovací rampou noc před startem. Autor: NASA
Bouře nad startovací rampou noc před startem.
Autor: NASA
Startu nebylo od počátku příliš nakloněno ani počasí. V noci na startovní den se přes kosmodrom přehnala poměrně silná bouře, která oddálila odsunutí rotační servisní struktury od raketoplánu o pět hodin. Počasí na kosmodromu sice dávalo startu 70procentní šanci, ale počasí na záložních letištích v západní Evropě, kde by raketoplán dosedl v případě potíží při stoupání do vesmíru, nevypadalo vůbec dobře. A špatné počasí na těchto letištích je samo o sobě důvodem ke zrušení startu. V den startu začala zlobit i technika: letoví kontroloři nebyli vůbec spokojeni s tlakem v palivové nádrži pravého motoru OMS, který byl vyšší, než by být měl. Tento problém měl být vyřešen propojením obou nádrží motorů OMS, což mělo tlak vyrovnat. Asi čtyři hodiny před plánovaným startem ale selhaly oba ohřívače kapaliny v hydraulické jednotce APU číslo 1 (raketoplán má celkem tři) a NASA rozhodla o odvolání startu.

Neovladatelný raketoplán

Selhání ohřívačů hydrazinu, používaného jako náplň hydraulických jednotek, by při startu znamenalo poměrně velký problém. Každá ze tří APU totiž řídí vychylování jednoho ze tří hlavních motorů SSME, které pohánějí raketoplán při cestě na oběžnou dráhu a čerpají palivo z externí nádrže. Jakmile by raketoplán vystoupal mimo atmosféru, mohlo by dojít k zamrznutí hydrazinu a silnému omezení manévrovacích možností stroje. NASA tedy raději start odvolala a začalo se s vypouštěním paliva z externí nádrže, po jehož dokončení technici vstoupili do zadní pohonné části raketoplánu a začali s pátráním po příčinách poruchy.

Nakonec bylo zjištěno, že chyba je v boxu ALCA-2, což je jednoduše řečeno krabička s vypínači, která má na starosti řízení toku elektřiny do potřebných systémů. Ohřívače tedy přestaly pracovat proto, že prostě nedostávaly energii.

Technici zahajují práce na odstranění vadného boxu v zadní pohonné části raketoplánu. Autor: NASA
Technici zahajují práce na odstranění vadného boxu v zadní pohonné části raketoplánu.
Autor: NASA
Technici mají v plánu box jednoduše celý vyjmout a nahradit záložním boxem, který je na kosmodromu k dispozici. Poté bude následovat asi dvoudenní testování nového boxu a příslušných systémů. Až bude toto hotovo, sejdou se opět manažeři a stanoví datum startu. Jeho stanovení je očekáváno v pátek 6. května.

Krátké startovací okno

Pokud by došlo k dalšímu odkladu startu, situace už by se stávala kritickou. Start raketoplánu totiž není možný od 19. května do 14. června kvůli tzv. slunečnímu "beta cutoutu". To je období, kdy je stanice po většinu oběhu Země vystavena slunečním paprskům a přehřívá se. V tomto období není žádoucí přítomnost raketoplánu.

Omezit Endeavour by také mohl plánovaný návrat lodi Sojuz TMA-20 s třemi členy posádky stanice, který je plánován na 24. května. Bezpečnostní předpisy a plány misí by mohly mít problém s přítomností raketoplánu během odletu Sojuzu. Odlet Sojuzu přitom není možné příliš odkládat, protože po určité době uplyne jeho "záruční lhůta" a není jisté, zda nebyl poškozen příliš dlouhým pobytem ve vesmíru.

Start mise STS-134 by tedy mohl velmi snadno sklouznout až na polovinu června, což by vedlo k odkladu také poslední mise STS-135, která má vzlétnout 28. června.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



39. vesmírný týden 2016

39. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 26. 9. do 2. 10. 2016. Měsíc bude v novu. Venuše, Mars a Saturn najdeme večer stále jen nízko nad obzorem. Neptun a Uran můžeme pozorovat celou noc. Na ranní obloze můžeme před svítáním pozorovat kužel zvířetníkového světla do něhož před východem Slunce stoupá planeta Merkur a bude zde také srpek Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Pradědovy Perseidy 2016

Píše se rok 258, 10. srpen. Na rošt nad horké uhlí je položen správce chrámové pokladny před několika dny popraveného papeže Sixta II a je opékán zaživa. Po chvíli volá: „Z jedné strany jsem již opečený, pokud mě chcete mít dobře udělaného, je čas mě otočit na druhou stranu.“ Toto utrpení podstoupil

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc, Merkur a konjunkce

Další informace »