Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Probudí se sonda ISEE-3 znovu k životu?

Probudí se sonda ISEE-3 znovu k životu?

Sluneční a kometární sonda ISEE-3 Autor: NASA
Sluneční a kometární sonda ISEE-3
Autor: NASA
Američtí vědci navrhují „odvolat z výslužby“ starou kosmickou sondu ISEE-3 (International Sun/Earth Explorer 3), která byla vypuštěna před 35 roky (start 12. 8. 1978) a zapojit ji znovu do výzkumné práce. Pro ruskou agenturu RIA Novosti to sdělil Robert Farquhar, výkonný ředitel firmy KinetX, který se dříve zabýval výpočty drah této sondy i mnoha dalších sond NASA ve Sluneční soustavě.

„Pracujeme na tom, abychom získali finanční prostředky od NASA, i od jiných soukromých fondů či nadací. Avšak NASA je na tom s finančními prostředky docela bledě vzhledem k omezování rozpočtu. A tak spíše hledáme zdroje u soukromých společností,“ říká Robert Farquhar.

Sonda ISEE-3 byla jednou ze tří misí určených k výzkumu vztahů Slunce-Země, vlivu slunečního větru na magnetosféru a okolní prostředí Země. První dvě družice pracovaly na oběžných drahách kolem Země, sonda ISEE-3 se stala prvním umělým tělesem, které bylo navedeno do oblasti Lagrangeova libračního bodu L1 soustavy Slunce-Země, který se nachází ve vzdálenosti zhruba 1,5 miliónu kilometrů od Země, ve směru ke Slunci.

Sonda o startovní hmotnosti 479 kg (včetně 89 kg hydrazinu) je vybavena přístroji na realizaci 13 experimentů. Mezi nimi jsou například dva magnetometry a čtyři tyčové antény o délce 49 m k provádění rádiových experimentů a k detekci plazmových vln. Jediné, co jí snad schází, je kamera k pořizování snímků.

Sluneční a kometární sonda ISEE-3 Autor: NASA
Sluneční a kometární sonda ISEE-3
Autor: NASA
V roce 1982 sonda zahájila svůj „druhý život“ – byla přejmenována na ICE (International Cometary Explorer). Z libračního bodu L1 byla postupně vyvedena na heliocentrickou dráhu s cílem výzkumu komety Giacobini-Zinner. Dne 11. září roku 1985 sonda úspěšně proletěla ohonem komety, a to ve vzdálenosti 7 862 km od jejího jádra. Později se zapojila i do výzkumu Halleyovy komety. Dne 28. března 1986 prolétla ve vzdálenosti 28 miliónů km od kometárního jádra a přispěla například měřením slunečního větru ovlivňujícího atmosféru komety.

V dalších letech se podílela na speciálních úkolech. Od roku 1991 například prováděla sledování výronů koronální hmoty (tzv. coronal mass ejections – CME) v koordinaci s pozemními dalekohledy, prováděla průběžný výzkum kosmického záření a v určitém období, kdy se nacházela ve stejné vzdálenosti od Slunce jako sonda ULYSSES, prováděla společná měření.

V květnu 1997 byla její mise oficiálně ukončena. Sonda však nebyla zcela vypnuta – v září 2008 s ní NASA uskutečnila rádiové spojení, přičemž bylo zjištěno, že všech 13 vědeckých přístrojů na její palubě je v provozuschopném stavu a v nádržích jsou ještě dostatečné zásoby pohonných hmot.

V srpnu 2014 se sonda ISEE-3 vrátí do blízkosti Země. Robert Farquhar společně s dalšími odborníky navrhují využít tohoto okamžiku a znovu uvést kosmického „veterána“ do aktivního života. Ve zdůvodnění uvádějí, že při poměrně nízkých finančních nákladech bude možné získat značný objem informací srovnatelný s výsledky, které by poskytla nová vědecká družice.

Robert Farquhar naznačuje, že existuje možnost nasměrovat sondu ISEE-3 ještě k jedné kometě – ke kometě Wirtanen, která se přiblíží k Zemi v prosinci 2018. Na toto období plánuje Čína vypustit ke kometě vlastní kosmickou sondu a současné sledování plynné obálky – kómy – dvěma kosmickými přístroji z různých míst by poskytlo astronomům velmi cenné údaje. Kromě toho existuje ještě jedna příležitost: v srpnu 2022 namířit sondu ISEE-3 ke třetí kometě, konkrétně ke kometě Schwassmann-Wachmann 3-C.

Zdroj: novosti-kosmonavtiki.ru a solarsystem.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: NASA, Kométy, ISEE-3


13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc z Malína

Měsíc ve stáří 9,4 dne

Další informace »