Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  První nástupce raketoplánů připraven ke startu
Vít Straka Vytisknout článek

První nástupce raketoplánů připraven ke startu

Ares I-X na startovací rampě
Ares I-X na startovací rampě
Po zhodnocení všech faktorů dal v pátek tým zodpovědných manažerů NASA zelenou úternímu startu rakety Ares I-X. Jde o pokusný exemplář budoucího nosiče Ares I, který by měl spolu s kosmickou lodí Orion někdy po roce 2015 vystřídat americké raketoplány, které by měly odejít do výslužby za necelý rok. Start rakety Ares I-X ukáže, jak na tom NASA s vývojem nové dopravní kapacity opravdu je a co je potřeba změnit.

Poslední mise raketoplánu (Discovery STS-133) by se měla uskutečnit v září 2010 a lodě Orion a rakety Ares by měly nastoupit na scénu roku 2015 (ale nejspíše se jejich premiéra opozdí vzhledem k nedostatku financí). Do té doby budou dopravu kosmonautů na Mezinárodní kosmickou stanici ISS zajišťovat ruské lodě Sojuz a co se týče dopravy zásob a nákladu na tuto stanici se Amerika zřejmě spolehne na soukromé firmy. Kromě nich budou zásobování samozřejmě zajišťovat ruské lodě Progress, japonské HTV a evropské ATV.

Převoz Ares I-X na startovací rampu
Převoz Ares I-X na startovací rampu
Vývoj lodí Orion a raket Ares v rámci programu Constellation je však už v plném proudu. 20. října byla na rampu 39B Kennedyho kosmického střediska na Floridě převezena raketa Ares I-X, která má svým pokusným startem demonstrovat postup prací na vývoji nových dopravních prostředků a také během letu získat neocenitelné údaje o chování nové rakety během stoupání atmosférou.

Samozřejmě nejde o plnohodnotný exemplář rakety i s kosmickou lodí. Ta je spolu s vrchním stupněm pouze atrapa a letuschopný je vlastně jen první stupeň. Ale pro tento test to bohatě stačí. Vzletová hmotnost Ares I-X bude asi 816 tun a její výška dosáhne 100 m.

Raketa Ares I-X
Raketa Ares I-X
První stupeň rakety je tvořen čtyřsegmentovým motorem SRB na tuhá paliva, "zapůjčeným" z inventáře raketoplánů. První stupeň nové rakety Ares I má být ale pětisegmentový a tak první stupeň obsahuje také neaktivní napodobeninu tohoto pátého segmentu, která ponese především řídící elektroniku, antény, systém pro přijímání příkazů ze Země a baterie. V horní části prvního stupně jsou zabaleny 3 padáky, pomocí kterých se první stupeň po dokončení testu snese do vln Atlantského oceánu. Protože první stupeň rakety Ares I bude větší a těžší než motory SRB, používané raketoplány, byly vyvinuty i větší padáky. Všechny tři dohromady pokryjí plochu 8000 metrů čtverečních a s vyhořelým prvním stupněm je budou dělit lana o délce 99 metrů.

Druhý stupeň rakety bude vlastně celý pouze atrapa (ale věrná, co se týče velikosti a hmotnosti) a bude obsahovat kromě zařízení řídících a vědeckých také hmotnostní závaží a uzly pro spojení s ostatními částmi rakety. Na jeho vrcholku se bude nacházet napodobenina kosmické lodě Orion a záchranné věže, dlouhé 14 metrů. Senzory v maketě Orionu budou měřit především aerodynamické namáhání a teplotu, rakety totiž vzduch "proráží" svým vrcholkem, který určuje proud vzduchu kolem celého nosiče. Celý druhý stupeň váží skoro 204 tun a měří více než 30 metrů.

Schéma testovacího letu
Schéma testovacího letu
Start Ares I-X je prozatím plánován v úterý 27. října ve 13:00 SEČ, hned na začátku 4hodinového startovacího okna. Odpočítávání začne ve stavu T-7 hodin v úterý v 6 hodin ráno. Po startu raketa zamíří na východ na dráhu se sklonem 28,5 stupně k rovníku. Na tu se samozřejmě nedostane, klíčovou událost celého startu představuje vypnutí prvního a následné oddělení stupňů asi 2 minuty po vzletu ve výšce asi 40 km. Setrvačností oba vyletí ještě asi 6 km do výšky a následně se snesou do vln Atlantského oceánu, první stupeň pomocí tří velkých padáků. Celý let by měl trvat asi 369 sekund.

I přes nejistou finanční situaci je let velmi důležitý, půjde o první operační nasazení nové technologie, ze kterého se NASA může hodně naučit a jeho výsledek může zásadním způsobem změnit program Constellation, k lepšímu nebo k horšímu.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



50. vesmírný týden 2017

50. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 11. 12. do 17. 12. 2017. Měsíc bude v novu. Večer je vidět Neptun a Uran. Nad ránem je vidět Mars a Jupiter. Týden bude nabitý kosmonautikou. Blue Origin by mohla provést test kabiny pro balistické skoky. SpaceX provedla úspěšně statický zážeh na rampě SLC-40 a očekáváme start s lodí Dragon k ISS. Startovat by měla také čínská raketa CZ-3B, z Nového Zélandu raketa Electron, Ariane 5 s dalšími družicemi Galileo, přistávat má Sojuz MS-05 s částí posádky z ISS a naopak vydat se tam má další posádka v lodi Sojuz MS-07.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mračna v Perseovi, IC348, NGC1333

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2017 obdržel snímek „Temná mračna v Perseovi“,  jehož autorem je Evžen Brunner Podzimní čas, zejména v našich končinách, nebývá velkým příznivcem astrofotografů. Ti bojují nejen s tradičními mraky, mlhami a deštěm, ale i s rosením

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Meteor z roje Geminid

Geminida na oblačné obloze nad hřebenem Železných hor. Exp. 15 s, ISO-3200, f/3,5.

Další informace »