Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  První nástupce raketoplánů připraven ke startu
Vít Straka Vytisknout článek

První nástupce raketoplánů připraven ke startu

Ares I-X na startovací rampě
Ares I-X na startovací rampě
Po zhodnocení všech faktorů dal v pátek tým zodpovědných manažerů NASA zelenou úternímu startu rakety Ares I-X. Jde o pokusný exemplář budoucího nosiče Ares I, který by měl spolu s kosmickou lodí Orion někdy po roce 2015 vystřídat americké raketoplány, které by měly odejít do výslužby za necelý rok. Start rakety Ares I-X ukáže, jak na tom NASA s vývojem nové dopravní kapacity opravdu je a co je potřeba změnit.

Poslední mise raketoplánu (Discovery STS-133) by se měla uskutečnit v září 2010 a lodě Orion a rakety Ares by měly nastoupit na scénu roku 2015 (ale nejspíše se jejich premiéra opozdí vzhledem k nedostatku financí). Do té doby budou dopravu kosmonautů na Mezinárodní kosmickou stanici ISS zajišťovat ruské lodě Sojuz a co se týče dopravy zásob a nákladu na tuto stanici se Amerika zřejmě spolehne na soukromé firmy. Kromě nich budou zásobování samozřejmě zajišťovat ruské lodě Progress, japonské HTV a evropské ATV.

Převoz Ares I-X na startovací rampu
Převoz Ares I-X na startovací rampu
Vývoj lodí Orion a raket Ares v rámci programu Constellation je však už v plném proudu. 20. října byla na rampu 39B Kennedyho kosmického střediska na Floridě převezena raketa Ares I-X, která má svým pokusným startem demonstrovat postup prací na vývoji nových dopravních prostředků a také během letu získat neocenitelné údaje o chování nové rakety během stoupání atmosférou.

Samozřejmě nejde o plnohodnotný exemplář rakety i s kosmickou lodí. Ta je spolu s vrchním stupněm pouze atrapa a letuschopný je vlastně jen první stupeň. Ale pro tento test to bohatě stačí. Vzletová hmotnost Ares I-X bude asi 816 tun a její výška dosáhne 100 m.

Raketa Ares I-X
Raketa Ares I-X
První stupeň rakety je tvořen čtyřsegmentovým motorem SRB na tuhá paliva, "zapůjčeným" z inventáře raketoplánů. První stupeň nové rakety Ares I má být ale pětisegmentový a tak první stupeň obsahuje také neaktivní napodobeninu tohoto pátého segmentu, která ponese především řídící elektroniku, antény, systém pro přijímání příkazů ze Země a baterie. V horní části prvního stupně jsou zabaleny 3 padáky, pomocí kterých se první stupeň po dokončení testu snese do vln Atlantského oceánu. Protože první stupeň rakety Ares I bude větší a těžší než motory SRB, používané raketoplány, byly vyvinuty i větší padáky. Všechny tři dohromady pokryjí plochu 8000 metrů čtverečních a s vyhořelým prvním stupněm je budou dělit lana o délce 99 metrů.

Druhý stupeň rakety bude vlastně celý pouze atrapa (ale věrná, co se týče velikosti a hmotnosti) a bude obsahovat kromě zařízení řídících a vědeckých také hmotnostní závaží a uzly pro spojení s ostatními částmi rakety. Na jeho vrcholku se bude nacházet napodobenina kosmické lodě Orion a záchranné věže, dlouhé 14 metrů. Senzory v maketě Orionu budou měřit především aerodynamické namáhání a teplotu, rakety totiž vzduch "proráží" svým vrcholkem, který určuje proud vzduchu kolem celého nosiče. Celý druhý stupeň váží skoro 204 tun a měří více než 30 metrů.

Schéma testovacího letu
Schéma testovacího letu
Start Ares I-X je prozatím plánován v úterý 27. října ve 13:00 SEČ, hned na začátku 4hodinového startovacího okna. Odpočítávání začne ve stavu T-7 hodin v úterý v 6 hodin ráno. Po startu raketa zamíří na východ na dráhu se sklonem 28,5 stupně k rovníku. Na tu se samozřejmě nedostane, klíčovou událost celého startu představuje vypnutí prvního a následné oddělení stupňů asi 2 minuty po vzletu ve výšce asi 40 km. Setrvačností oba vyletí ještě asi 6 km do výšky a následně se snesou do vln Atlantského oceánu, první stupeň pomocí tří velkých padáků. Celý let by měl trvat asi 369 sekund.

I přes nejistou finanční situaci je let velmi důležitý, půjde o první operační nasazení nové technologie, ze kterého se NASA může hodně naučit a jeho výsledek může zásadním způsobem změnit program Constellation, k lepšímu nebo k horšímu.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



13. vesmírný týden 2017

13. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 27. 3. do 2. 4. 2017. Měsíc je kolem novu. Venuše je vidět ve dne po dolní konjunkci se Sluncem. Na večerní obloze jsou Mars a Merkur. Jupiter je vidět téměř celou noc, ráno je nejvýše Saturn. Večer je pěkně vidět kometa 41P nad Velkým vozem. Z nabídky 100 pozorování se podíváme na elongaci Merkuru a galaxii Sombrero a pochopitelně i kometu 41P. V oblasti letů do kosmu se schyluje k dalšímu „poprvé“. Letu již použitého stupně rakety.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M51 HaLRGB

Česká astrofotografie měsíce je soutěž astronomická. Jak se však přesvědčíme vzápětí, i ona nám přináší obrázky skutečných krásek. Krásek, schovávajících se za jemný závoj. Ten však, jak už to i na barokních obrazech bývá, spíše odhaluje, než zahaluje. Nuže, pojďme se na ni podívat. Ve starší

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Zapadající Merkur na Pardubicku

Planeta Merkur je asi půl hodiny před západem na snímku vlevo od žebříku na posed, nachází se asi 4° nad obzorem.

Další informace »