Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Raketa Sojuz pilně pracuje na obnovení dobré pověsti
Vít Straka Vytisknout článek

Raketa Sojuz pilně pracuje na obnovení dobré pověsti

Raketa Sojuz na startovací rampě. Autor: NASA
Raketa Sojuz na startovací rampě.
Autor: NASA
Už je tomu nějaký ten pátek, co došlo k havárii ruské rakety Sojuz-U, která nesla z Bajkonuru k Mezinárodní vesmírné stanici nákladní loď Progress M-12M s téměř třemi tunami zásob a výbavy pro posádku stanice. Ochromený provoz kosmické stanice ISS se však snad již brzy vrátí do řádných kolejí, protože první start rakety Sojuz od osudové havárie dopadl výborně.

V oblasti pilotovaných kosmických letů šlo bezpochyby o nejvýznamnější událost od červencového přistání posledního raketoplánu. Ve středu 24. srpna 2011 z Bajkonuru odstartovala raketa Sojuz-U s lodí Progress M-12M, na jejíž palubě se nacházely asi tři tuny zásob, oblečení, léků, náhradních dílů, vědeckých experimentů, vody, vzduchu atd. Loď Progress se měla po vynesení na orbit oddělit od své rakety a zamířit k Mezinárodní kosmické stanici, jejíž šestičlenná posádka očekávala za dva dny várku nákladu. Místo toho selhání nosné rakety zapříčinilo pád Progressu na území Sibiře. Tímto vznikla velmi svízelná situace; ztraceny tři tuny nákladu - budiž, na stanici je ho dost, horší bylo nutné přerušení letů raket Sojuz kvůli vyšetřování havárie. Rakety Sojuz totiž vynášejí do kosmu kromě jiného lodě Sojuz, od penzionování raketoplánů jediné dopravní prostředky pro kosmonauty, mířící na stanici ISS.

Vyšetřování havárie

Veškeré blížící se lety raket Sojuz byly okamžitě odloženy na neurčito a byla jmenována vyšetřovací komise. Ta nakonec dospěla k názoru, že za havárii mohly pravděpodobně nečistoty v potrubí plynového generátoru třetího stupně rakety, který tak nemohl řádně plnit svou úlohu - tlakovat palivové nádrže.

Konečně úspěch!

NASA po havárii Progressu prohlásila, že než znova posadí své astronauty do lodě Sojuz, chce vidět alespoň dva úspěšné bezpilotní starty stejnojmenného nosiče, aby si mohla být jista, že chyba je skutečně napravena.

Start rakety Sojuz 2-1B s družicí Glonass-M. Autor: Roscosmos.ru
Start rakety Sojuz 2-1B s družicí Glonass-M.
Autor: Roscosmos.ru
První taková úspěšná podívaná se naskytla v neděli 2. října ve 20:15 světového času (22:15 našeho letního), když z kosmodromu Plesetsk v severním Rusku vzlétla raketa Sojuz 2-1B/Fregat a úspěšně dopravila na oběžnou dráhu satelit Glonass-M. Družice je novým členem rodiny, která je budována Ruskem jako vlastní verze navigačního systému GPS kvůli nezávislosti na Americe.

Vrcholným testem rakety Sojuz však bude start plánovaný na 30. října, při kterém má vynést na orbit novou loď Progress M-13M s novou várkou zásob pro stanici ISS. Při tomto startu totiž bude na rozdíl od vypuštění satelitu Glonass-M použit stejný design třetího stupně rakety, jaký se využívá i u startů lodi Sojuz s posádkou. Pokud vypuštění Progressu M-13M dopadne dobře, otevře to dveře pro start nové posádky ke stanici ISS.

Stanice ISS částečně ochromena

Trojice, která v současné době obývá ISS, zleva M. Fossum, S. Volkov a S. Furukawa. Autor: NASA
Trojice, která v současné době obývá ISS, zleva M. Fossum, S. Volkov a S. Furukawa.
Autor: NASA
16. září přistála v Kazachstánu loď Sojuz TMA-21 s třemi kosmonauty, kteří pracovali na palubě ISS od dubna. Jejich odlet na palubě komplexu zanechal pouze tříčlennou posádku ve složení Mike Fossum (USA), Sergej Volkov (Rusko) a Satoši Furukawa (Japonsko), tato trojice nyní bude na ISS pracovat sólo až do poloviny listopadu, protože další kosmonauté dorazit zatím nemohou kvůli přerušení startů raket Sojuz. Kosmický komplex, již zaběhnutý s posádkou čítající šest členů, se tedy na dva měsíce vrátil k dřívější horší variantě poloviční posádky, tři lidé provoz stanice zvládají, jen provádění vědeckých experimentů dosti strádá. Zde pro zajímavost připomeňme, že teoretická minimální posádka, nutná k provozu stanice, čítá dva a půl člověka, nejhorší časy si stanice prožila po havárii raketoplánu Columbia, kdy byla její dlouhodobá posádka kvůli výpadku zásobování raketoplány zredukována na pouhé dva členy.

Původní černé vize o dočasném provozu ISS bez posádky se naštěstí nevyplní. 14. listopadu má ke stanici odstartovat loď Sojuz TMA-22, první pilotovaná mise po srpnové havárii (původní plán předpokládal start 22. září), v kabině Sojuzu budou sedět tři kosmonauté, kteří mají k ISS dorazit 16. listopadu. Již 22. listopadu se však má vrátit na Zemi současná trojice Fossum, Volkov, Furukawa ve svém Sojuzu TMA-02M, jejich návrat nelze odkládat, protože okolo 22. listopadu končí vzhledem ke dráze ISS možnost přistávat v Kazachstánu ve dne, což vyžadují bezpečnostní předpisy, další okno denních přistání se otevírá až na konci prosince, kdy Rusové přistání odmítají kvůli tradiční kazašské kruté zimě. Šest dní ale údajně na předání stanice mezi oběma trojicemi naprosto stačí. Trojice, která na ISS dorazí v polovině listopadu, se posil má dočkat 28. prosince. Počínaje tímto dnem by tedy ISS měla opět dlouhodobě hostit šest astronautů.

Zdroje:

NASASpaceFlight.com




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



29. vesmírný týden 2017

29. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 17. 7. do 23. 7. 2017. Měsíc je mezi poslední čtvrtí a novem. Jupiter je večer už jen nízko a Saturn je za soumraku už nad jihem. Nad ránem je Neptun nad jihem, Uran na jihovýchodě a nízko na severovýchodě jasná Venuše, kterou tento týden navštíví Měsíc. Aktivita Slunce byla zvýšená díky oblasti s většími skvrnami. Noční svítící oblaka se vůbec nevyskytují. Přelety ISS pokračují ráno. V rubrice 100 pozorování najdeme upozornění na dvojhvězdu Albireo. Do kosmu se dostal s družicí Kanopus také mediálně známý 3U cubesat Majak.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Trojice galaxií v Draku

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2017 obdržel snímek „Trojice galaxií v Draku“, jehož autorem je Jan K. Žehrovický. Souhvězdí Draka nenalezne na obloze každý. A to je to přitom souhvězdí velmi velké, nebo spíše dlouhé, obtočené okolo Velké a Malé Medvědice. Dokonce je viditelné po

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mayak satellite (2017-042-F)

Not seen by naked eye; from the photo, the estimated brightness was 5-7 mag. It is not visible on any of the photos taken just after this one - most of the time it is probably even fainter.

Další informace »