Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Raketoplán Atlantis odstartuje k ISS plný náhradních dílů
Vít Straka Vytisknout článek

Raketoplán Atlantis odstartuje k ISS plný náhradních dílů

Atlantis na startovací rampě
Atlantis na startovací rampě
V pondělí 16. listopadu ve 20:28 SEČ je v plánu start raketoplánu Atlantis z Kennedyho kosmického střediska na Floridě k Mezinárodní kosmické stanici v rámci mise STS-129. Jde o poslední misi raketoplánu v roce 2009, 129. let raketoplánu, 31. let raketoplánu k ISS a zároveň 31. misi stroje Atlantis. Hlavním úkolem mise bude dopravit na stanici náhradní díly a připravit ji k připojení nového modulu.

S blížícím se odchodem raketoplánů "ze scény" příští rok panuje snaha udržet stanici v provozu i po ukončení jejich provozu. Raketoplán totiž se svou nosností okolo 20 tun nákladu na oběžnou dráhu představuje jedinečnou zásobovací loď, která zatím nemá v zásobování stanice konkurenci. Dopravovat na stanici rozměrné a těžké náhradní díly by bylo po ukončení letů raketoplánů složité a tak je nutné stanici zásobit náhradními díly nyní.

Nosič náhradních dílů ELC
Nosič náhradních dílů ELC
Atlantis bude mít ve svém nákladovém prostoru dva nosiče nákladu ELC 1 a 2, které obsahují náhradní díly, kromě nich i kontejner SASA s náhradní anténou. V nosičích ELC 1 a 2 budou na stanici dopraveny např. nádrže se čpavkem, dusíkem a kyslíkem, gyroskop, náhradní "zápěstí" staniční robotické paže, čerpadlo nebo součástky pro systém přepravy nákladu vně stanice. Své místo v nákladovém prostoru zaujme i experiment jménem MISSE, který vystaví drsnému prostředí vesmíru materiály, zvažované pro konstrukci budoucích kosmických plavidel. Nosiče nákladu Atlantis zpět na Zemi nepoveze, jak je zvykem, ale zůstanou připevněny k exteriéru stanice, připraveny k použití.

Kromě dopravy náhradních dílů posádka raketoplánu Atlantis s sebou také na ISS přiveze zásoby, vybavení a další vědecké experimenty a připraví stanici na připojení nového amerického modulu Tranquility (na stanici ho dopraví v únoru 2010 raketoplán Endeavour). Kromě jiného bude Atlantis startovat se šestičlennou posádkou a přistávat se sedmičlennou. Na Zemi se v něm totiž vrátí americká astronautka Nicole Stottová po zhruba 100 dnech na orbitálním komplexu (startovala v srpnu na palubě raketoplánu Discovery STS-128). Bude to naposledy, co raketoplán zasáhne do posádky stanice, od té doby budou dopravu kosmonautů na a z ISS zajišťovat už jen ruské kosmické lodi Sojuz.

Posádka STS-129
Posádka STS-129
Atlantis se ke stanici připojí třetí den letu, konkrétně ve středu 18. listopadu v 17:56 SEČ. Následujících 7 dní budou posádky pracovat společně, především na přesunech materiálu mezi stanicí a raketoplánem. Pomocí robotických paží budou z nákladového prostoru raketoplánu vyloženy nosiče s náhradními díly a připojeny ke stanici, uskuteční se 3 kosmické vycházky, jejichž cílem bude jednak práce s dopravenými náhradními díly, kromě toho také příprava stanice na přílet modulu Tranquility, bude potřeba připravit kabeláž na zásobovaní tohoto modulu. Od stanice by se měl Atlantis odpojit 25. listopadu v 10:57 dopoledne SEČ, přistání je v plánu 27. listopadu v 15:57 SEČ.

Posádku raketoplánu Atlantis tvoří:

  • Velitel Charles Hobaugh (na fotografii druhý zleva)
    Plukovník amerického námořnictva, veterán dvou misí raketoplánů (letěl jako pilot na STS-104 v roce 2001 a STS-118 v roce 2007). Jako velitel má zodpovědnost za bezpečnost, vykonání úkolů mise a manévry během mise. Raketoplán bude řídit během připojení ke stanici a přistání na Zemi.
  • Pilot Barry Wilmore (druhý zprava)
    Kapitán amerického námořnictva, jako astronaut vybrán roku 2000, se vydá na svou první cestu do vesmíru. Jako pilot bude asistovat veliteli a řídit raketoplán během odletu od stanice.
  • Letový specialista Randy Bresnik (první zprava)
    Podplukovník amerického námořnictva, jako astronaut vybrán roku 2004. Byl zapojen v programech ISS, ATV, HTV a Constellation. STS-129 bude jeho prvním kosmickým letem, absolvuje také dvě kosmické vycházky.
  • Letový specialista Michael Foreman (třetí zleva)
    Bývalý námořní kapitán, jako astronaut vybrán roku 1998, absolvoval kosmický let raketoplánem Endeavour STS-123 v březnu 2008. Během mise STS-129 vykoná dva kosmické výstupy.
  • Letový specialista Leland Melvin (první zleva)
    Sloužil ve Washingtonu ve vzdělávacím oddělení NASA, jako takový procestoval USA a zasvěcoval učitele a studenty do tajů výzkumu vesmíru. Do vesmíru se poprvé podíval v únoru 2008 během mise Atlantis STS-122.
  • Letový specialista Robert Satcher (třetí zprava)
    Do vesmíru poletí poprvé. Jako astronaut byl vybrán roku 2004. Pracoval jako ortoped a absolvoval lékařské mise ve Venezuele a Nigérii. Během mise provede dva kosmické výstupy.
  • Letová specialistka Nicole Stottová
    Momentálně dlouhodobě pracuje na palubě ISS, kam ji na konci srpna dopravil raketoplán Discovery STS-128. Prázdné sedmé místo na palubě raketoplánu Atlantis bude při návratu její. Jako poslední člen dlouhodobé posádky ISS využije služeb raketoplánu.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



38. vesmírný týden 2017

38. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 18. 9. do 24. 9. 2017. Měsíc bude v novu. Jupiter se ztrácí v záři Slunce. Saturn je večer nad jihozápadem. Pozorovat můžeme i Neptun a Uran. Ráno je vidět Venuše, Merkur a Mars. Přidá se k nim také srpek Měsíce. Aktivita Slunce se snížila. Začíná astronomický podzim. Cassini shořela v atmosféře Saturnu. ISS má opět šestičlennou posádku. Po hurikánu Irma se obnoví i lety amerických raket. Kolem Země proletí sonda OSIRIS-REx.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Zatmění nad hradem Helfštýn

Kdopak dnes již spočítá, kolik zatmění Měsíce spatřili obyvatelé starobylého hradu Helfštýn. Mohli bychom jistě zadat souřadnice hradu do nějakého chytrého počítačového programu, který by žádaný počet zjistil. Docela jistě však nezjistíme, zda bylo kdysi dávno v příslušnou noc jasno,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ostrov hviezd

Tmavá obloha, Bohom zabudnuté miesto, teplo letnej jadranskej noci, deviatka nočných šialencov, zvuk uzávierok fotoaparátov, šum mora, desivé príbehy o nemých deťoch, vzduchom letiace nedopalky cigariet, nešťastne rozliata plechovka piva... pre niekoho ďalšia noc v teple postele, pre iného výborná príležitosť pre vznik nadčasových spomienok. Zelený závoj tiahnuci sa ostrovom hviezd predstavuje rozbúrený airglow, alebo svetelné žiarenie atmosféry. Fotka pochádza z ostrova Lastovo, najvzdialenejšieho obývaného ostrova Chorvátska. Na hladine mora je možné vidieť zrkadlenie Mliečnej cesty, ktorá obsahuje bohatú štruktúru tmavých hmlovín. Carpe noctem!

Další informace »