Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Raketoplán Discovery má po bezpečnostním vyšetřování zelenou
Vít Straka Vytisknout článek

Raketoplán Discovery má po bezpečnostním vyšetřování zelenou

Discovery na cestě na vypouštěcí komplex
Discovery na cestě na vypouštěcí komplex
Ve středu byl na jednání manažerů NASA povolen start raketoplánu Discovery STS-128 v úterý 25. srpna v 7:36 SELČ. Schůzka se ovšem protáhla na dva dny, protože se projednávalo možné nebezpečí ze strany izolace, která při červencovém startu raketoplánu Endeavour ve velkém množství padala z externí nádrže (při podobném jevu byla v roce 2003 vážně poškozena tepelná ochrana raketoplánu Columbia, což zapříčinilo jeho zkázu). Někteří účastníci středeční konference projevily obavy, zda něco podobného nemůže ohrozit následující start.

Nádrž ET po odhození, jasně jsou patrné oblasti, ze kterých padala izolace
Nádrž ET po odhození, jasně jsou patrné oblasti, ze kterých padala izolace
Při startu Endeavour STS-127 v červenci tohoto roku spadlo velké množství izolace především ze dvou regionů externí nádrže: z tzv. intertanku, který odděluje vodíkovou a kyslíkovou sekci nádrže a z jedné z ramp, kterými jsou na vnější stěně nádrže připevněny potrubí a elektrická kabeláž. Příčina odpadávání izolace z intertanku je stále záhadou, nicméně testy této části na nádrži, která bude použita při startu STS-128, ukázaly, že izolace drží na intertanku perfektně a není důvod k obavám. Horší je to s onou rampou na kyslíkové sekci nádrže. Izolace z ní padala při červencovém startu i při květnovém startu posledních opravářů k Hubbleovu teleskopu. Navíc se tato rampa nachází téměř na vrcholku nádrže a tak může izolace, z ní padající, zasáhnout relativně velkou plochu tepelného štítu raketoplánu. NASA předpokládá, že odlupování izolace z této rampy může být způsobeno vzduchovými bublinkami v izolaci, které vznikají při aplikaci izolační pěny na stěnu nádrže. Ještě než byl Discovery převezen na startovací rampu tedy byla dotyčná část jeho externí nádrže podrobena rentgenovým vyšetřením a žádné bublinky objeveny nebyly. Technici ovšem nezkontrolovali zbylé 3 rampy (ze kterých ovšem izolace nikdy nepadala), což je možné pouze v přípravném hangáru, na startovacím komplexu již ne. Proto některé hlasy žádaly převoz raketoplánu zpět do hangáru kvůli dodatečným testům (což by si vyžádalo odklad startu asi do poloviny října), což však bylo zamítnuto, nehrozí totiž žádné zřejmé nebezpečí.

Raketoplán se nyní na startovací rampě během finálních příprav potýká ještě s poruchou ve svém elektrickém systému, která bude dále řešena, neočekává se ale, že by ohrozila start.

Ložnice pro astronauta zevnitř
Ložnice pro astronauta zevnitř
Nadcházející mise STS-128 má za úkol především dopravit na ISS asi 7 tun vybavení. Místo v nákladovém prostoru raketoplánu Discovery tedy zaujme nákladní modul MPLM Leonardo. Jedná se o jeden ze 3 exemplářů těchto modulů. Je hermeticky uzavíratelný a po dobu přítomnosti raketoplánu je možné jej připojit ke stanici a vstoupit do něj bez skafandru za účelem vyložení nákladu. Tentokrát obsahuje dva laboratorní přístroje, chladič pro uchování vzorků, čekajících na dopravu na Zemi, nové "ložnice" pro posádku (jedná se o jakousi uzavíratelnou budku, která poskytuje astronautovi soukromí a osobní pohodlí), tělocvičný přístroj COLBERT (určený do nového modulu Tranquility, který bude vypuštěn příští rok, COLBERT je pojmenován po známém komikovi, který se zapojil do veřejné soutěže o pojmenování modulu Tranquility a hrozilo mu, že po něm pojmenují toaletu v onom modulu), dále také čističku vzduchu do modulu Tranquility. Ta možná prozatím zaujme místo v modulu Destiny, čistička CDRA v něm za poslední dobu dvakrát selhala (poprvé když při misi STS-127 narostl počet členů posádky ISS na rekordních 13), nyní sice pracuje dobře ale jistota je jistota.

Co se týče samotného modulu Leonardo, ten je dlouhý 6,4 metru, má 4,5 metru v průměru, váží 4,5 tuny a uveze 12,5 tuny nákladu. Den po příletu raketoplánu bude z jeho nákladového prostoru vyzvednut robotickou paží a připojen ke stanici pro vyložení nákladu, později bude do raketoplánu opět navrácen.

Mezi další úkoly posádky STS-128 bude při třech kosmických výstupech patřit výměna nádrže s tekutým čpavkem, který zajišťuje chlazení stanice, oprava jednoho z gyroskopů, doprava experimentů, umístěných vně stanice, zpátky na Zemi a příprava na uchycení nového modulu Tranquility příští rok.

Posádka STS-128
Posádka STS-128

Posádku raketoplánu Discovery tvoří:

  • Velitel Frederick Sturckow (druhý zprava), veterán tří kosmických letů (STS-88/1998, STS-105/2001 a STS-117/2007). Má celkovou zodpovědnost za bezpečnost a vykonání úkolů mise, bude také řídit raketoplán při připojení ke stanici a při přistání.
  • Pilot Kevin Ford (druhý zleva), pro něhož to bude první cesta do vesmíru. Bude asistovat veliteli při spojení se stanicí a bude řídit raketoplán při odletu od ní. Bude mít také účast na operacích prováděných pomocí robotické paže a inspekcích tepelného štítu letounu.
  • Specialista mise Patrick Forrester (první zprava), vydávající se na třetí kosmickou misi (předtím letěl na STS-105/2001 a STS-117/2007). Bude pomáhat řídit kosmické vycházky zevnitř stanice a také se bude účastnit inspekcí systémů raketoplánu.
  • Jose Hernandez (první zleva), kosmický nováček. Bude se účastnit inspekcí systémů raketoplánu a také bude mít na starost přenos nákladu z modulu Leonardo do stanice.
  • Christer Fuglesang (ESA, Švéd, třetí zprava) se vydá na druhou kosmickou misi (letěl na STS-116/2006). Tentokrát vykoná dvě kosmické vycházky a bude dohlížet na transport nákladu mezi stanicí a modulem Leonardo.
  • Danny Olivas (třetí zleva) se do vesmíru vydá podruhé (letěl na STS-117/2007) a zúčastní se všech tří kosmických vycházek jako vedoucí spacewalker.
  • Nicole Stottová (uprostřed) se do vesmíru podívá poprvé, splní jednu kosmickou vycházku a zůstane na stanici do listopadu, kdy se vrátí na palubě raketoplánu Atlantis STS-129. Její místo v posádce STS-128 zaujme Tim Kopra, kterého na stanici zanechal v červenci raketoplán Endeavour.

    Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



39. vesmírný týden 2016

39. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 26. 9. do 2. 10. 2016. Měsíc bude v novu. Venuše, Mars a Saturn najdeme večer stále jen nízko nad obzorem. Neptun a Uran můžeme pozorovat celou noc. Na ranní obloze můžeme před svítáním pozorovat kužel zvířetníkového světla do něhož před východem Slunce stoupá planeta Merkur a bude zde také srpek Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Pradědovy Perseidy 2016

Píše se rok 258, 10. srpen. Na rošt nad horké uhlí je položen správce chrámové pokladny před několika dny popraveného papeže Sixta II a je opékán zaživa. Po chvíli volá: „Z jedné strany jsem již opečený, pokud mě chcete mít dobře udělaného, je čas mě otočit na druhou stranu.“ Toto utrpení podstoupil

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mesic

Mesic

Další informace »