Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Raketoplán se vydá naposled k Hubblovu kosmickému dalekohledu
Petr Kubala Vytisknout článek

Raketoplán se vydá naposled k Hubblovu kosmickému dalekohledu

Logo mise STS-125
Logo mise STS-125
Jen málokterý člověk nikdy neslyšel o Hubblově kosmickém dalekohledu. Legendární astronomický přístroj se stal minimálně stejně slavný jako muž, jehož jméno nese. Obíhá okolo Země už od dubna 1990 a na svém kontě má řadu významných i méně významných objevů. O to, aby jich bylo víc, se má postarat posádka raketoplánu Atlantis při misi STS-125. Jejím cílem je prodloužit životnost Hubblova dalekohledu nejméně do roku 2013. Start nejsledovanější mise za poslední léta je naplánován na 10. října.


STS-125 Atlantis - stránky astro.cz k poslední servisní misi k HST



Atlantis se 23. srpna 2008 vydal do montážní haly VAB, kde byl připojen k vnější palivové nádrži (ET) a dvojici motorů na tuhé pohonné hmoty (SRB). Atlantis se měl na startovací rampu vydat podle prvotních plánů v neděli 31. srpna. Převoz byl ale několikrát odložen kvůli drobné technické závadě na vnější palivové nádrži a tropické bouři Hanna. Nakonec se Atlantis vydal ke startovací rampě 39A ve čtvrtek 4. září v 15:30 našeho času.


Trailer k misi STS-125 raketoplánu Atlantis

Cíle mise

Jedním z hlavních úkolů mise STS-125 je vyměnit šestici gyroskopů, které udržují orientaci dalekohledu v prostoru. Kromě toho dojde k výměně baterií, tepelné izolace a naváděcího zařízení. Mimo to se Hubble dočká i dvou nových vědeckých přístrojů - kamery Wide Field Camera-3 pro infračervené, viditelné a ultrafialové záření a spektrografu COS (Cosmic Origins Spectrograph).

Soft-Capture mechanism
Soft-Capture mechanism
K dalekohledu bude navíc připojen nástavec "Soft-Capture mechanism", který má v budoucnu pomoci navést dalekohled do hustých vrstev atmosféry. Celkem má proběhnout pět výstupů do kosmu. V případě nutnosti ale má posádka časovou rezervu i na šestou vycházku do kosmického prostoru. Servisní mise by měla prodloužit životnost Hubblova dalekohledu nejméně do roku 2013.

Posádka

Posádka STS-125
Posádka STS-125
Jádro posádky STS-125 je velmi zkušené. Kapitán Scott D. Altman se do vesmíru vydá již po čtvrté. V březnu 2002 přitom velel misi STS-109, která měla za cíl právě Hubblův kosmický dalekohled. Jeho zkušenosti se tak budou "nahoře" velmi hodit. V posádce je rovněž John M. Grunsfeld, jenž absolvoval již 4 lety do vesmíru a je dalším z odborníků na Hubblův dalekohled. Na rozdíl od Altmana si dalekohled dokonce "osahal" při celkem 5 výstupech do kosmu v letech 1999 a 2002. Grunsfeld se tak s Hubblovým dalekohledem setká už potřetí. Má to ale někdo štěstí, že? Jeho kolega Michael J. Massimino se do vesmíru sice vydává teprve podruhé, ale i on má s HST svou zkušenost. Při misi STS-109 absolvoval dvě kosmické vycházky. Zbytek posádky tvoří zelenáči, kteří si svůj zlatý odznak astronauta budou muset teprve zasloužit. Pilot Gregory C. Johnson a letoví specialisté K. Megan McArthur, Michael T. Good a Andrew J. Feustel poletí do vesmíru poprvé.

Právě posledně jmenovaný nás zajímá nejvíce. Tchyně od Andrewa J. Feustela pochází z Brna. Astronaut se rozhodl ji udělat radost (nebo ho k tomu donutila manželka) a vzít s sebou do vesmíru nějaký předmět se vztahem k České republice. Vybrány byly Písně kosmické od Jana Nerudy.

Přísná opatření

Přeprava raketoplánu Atlantis na startovací rampu 4. září 2008.
Přeprava raketoplánu Atlantis na startovací rampu 4. září 2008.
Mise STS-125 se zapíše do historie jako jedna z nejostřeji hlídaných misí raketoplánu. Není divu, vždyť po nehodě raketoplánu Columbia v roce 2003 byl další let k Hubblovu dalekohledu zrušen. Teprve na nátlak astronomické obce dala 31. října 2006 NASA poslední servisní misi k HST zelenou. Nutno podotknout, že pravých důvodů bylo více. Například ředitel NASA Michael Griffin od svých prvních dní ve funkci misi podporoval. Kromě toho dopadly lety po nehodě Columbie relativně dobře, opatření jsou zdá se dostačující a astronauti s úspěchem vyzkoušeli na vzorcích opravu dlaždic tepelné ochrany. Proč tolik povyku? Pokud by došlo k poškození tepelného štítu raketoplánu při startu, může se posádka uchýlit do bezpečí Mezinárodní kosmické stanice. Při letu k Hubblovu dalekohledu ale taková možnost neexistuje. Hubble obíhá v jiné výšce a pod jiným sklonem vůči rovníku než ISS a raketoplán se k ní nedostane.

Z tohoto důvodu bude na sousední rampě 39B v pohotovosti raketoplán Endeavour. Ten se na startovací komplex vydá ve středu 18. září. Startovací komplex 39B se už k letům raketoplánů nevyužívá a postupně se přestavuje pro potřeby raket Ares I. Přesto se v září a v říjnu stane útočištěm raketoplánu Endeavour, který se tam bude připravovat na misi STS-400, jenž doufejme nikdy neproběhne. Posádku STS-400 tvoří čtveřice astronautů, každý z nich už ve vesmíru minimálně jednou byl. Velitelem je Domonic Gorie, který se do vesmíru vydal už čtyřikrát.

Endeavour by se přiblížil k raketoplánu Atlantis a při třech výstupech do kosmu by se posádka poškozeného raketoplánu postupně přesunula do útrob Endeavouru. Atlantis by pak byl naveden do atmosféry a bezpečně zničen. Mise STS-400 by byla zcela určitě posledním letem raketoplánu. Doufejme ale, že STS-400 zůstane jen na papíře a NASA nebude muset řešit novodobé "Apollo 13".

Do vesmíru i na plátno

Mise raketoplánu Atlantis k HST bude natáčená na 3D kameru IMAX. Nejzajímavější okamžiky letu si tak budou moci vychutnat diváci kina IMAX.

Zdroje:




O autorovi



13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P/Pons-Brooks

Pořízeno fotoaparátem Canon EOS 7D přes NT Sky-Watcher 200/1000 na montáži GHEQ-5. Čas expozice 35s.

Další informace »