Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Reportáž ze Sletu středoevropských kosmonautů v Brně
Vít Straka Vytisknout článek

Reportáž ze Sletu středoevropských kosmonautů v Brně

Kosmonauti v Moravském zemském muzeu. Zleva G. Ivanov, B. Farkas, S. Jähn a V. Savinych
Kosmonauti v Moravském zemském muzeu. Zleva G. Ivanov, B. Farkas, S. Jähn a V. Savinych
Jak určitě mnozí z nás ví, Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně v současné době prochází rozsáhlou rekonstrukcí a modernizací, jejíž základní kámen položilo a poklepalo skoro dvacet kosmonautů, kteří Brno navštívili v říjnu 2009 v rámci kongresu asociace ASE. A kdo nejlépe posoudí, jak práce pokračují? Samozřejmě kosmonauté. A proto se jich v minulém týdnu sešlo v Brně celkem sedm.

Na slet kosmonautů jsem se těšil dlouho, hlavně kvůli přítomnosti Vladimíra Remka a slovenského kosmonauta Ivana Belly, které jsem zatím neměl možnost požádat o podepsání společné fotografie. To jsem ale ještě netušil, kolik kosmických cestovatelů do Brna zamíří, finální počet se ustálil na osmi lidech. Na seznamu byli: Vladimír Remek, Ivan Bella, Miroslaw Hermaszewski (Polsko), Franz Viehböck (Rakousko), Bertalan Farkas (Maďarsko), Georgij Ivanov (Bulharsko), Sigmund Jähn (Německo) a Viktor Savinych (Rusko). Poslední verze seznamu však obsahovala pouze sedm jmen, Miroslaw Hermaszewski od návštěvy Brna nakonec upustil.

Součástí pobytu v Brně se ve středu 15. září stala beseda s veřejností. Kvůli vysokému počtu účastníků sletu byli kosmonauti "rozhozeni" na dvě místa v Brně: Knihovnu Jiřího Mahena na Kobližné ulici poctili návštěvou Vladimír Remek, Ivan Bella a Franz Viehböck, zbytek jejich kolegů zamířil do Moravského zemského muzea na Zelném trhu. Osobně jsem tuto destinaci zvolil také, protože ani s jedním ze zde přítomných kosmonautů jsem se dosud nesetkal, i když jsem musel obětovat podepisování společných fotek s pány Remkem a Bellou.

Sigmund Jähn předvádí pomocí mikrofonu a láhve s vodou princip navedení na oběžnou dráhu
Sigmund Jähn předvádí pomocí mikrofonu a láhve s vodou princip navedení na oběžnou dráhu
V Brně šlo všechno od začátku hladce. Budova Moravského zemského muzea se nachází jen asi 5 minut chůze z hlavního nádraží, takže jsem tentokrát ani nevyužil služeb známých brněnských "šalin". Dietrichsteinský palác muzea je nepřehlédnutelnou dominantou Zelného trhu. A když jsem se k němu blížil, nepřehlédnutelné bylo také srocení lidí před ním. Že by už dorazili kosmonauti? Samozřejmě, a bylo tady všech sedm. Takže společné fotografie s V. Remkem a I. Bellou jsem si mohl klidně vzít. No, snad příště. Skupina kosmonautů se záhy rozdělila a tři z nich nasedli do auta a vyrazili ke knihovně na Kobližné ulici.

Všichni již přítomní návštěvníci se spolu se zbylými kosmonauty odebrali do muzea. Sál, úhledně připravený k besedě, byl ještě docela prázdný a tak jsme se skoro všichni vydali spolu s kosmonauty na prohlídku zdejší bohaté geologické expozice. Ta je velmi zajímavá, bohužel však nebyla hlavní položkou v programu. Po krátké procházce muzeem kosmonauti s tlumočnicí zasedli za mikrofony na jevišti, zbytek obsadil místa v hledišti a beseda mohla začít. Skoro všichni zde přítomní vzácní návštěvníci (s výjimkou V. Savinyche, který se jako člen sovětského oddílu kosmonautů podíval do vesmíru třikrát) do kosmu odstartovali pouze jednou v rámci programu Interkosmos, který spočíval v nabídce Sovětského svazu, že vypustí svým satelitním státům do vesmíru kosmonauty. Nejdříve dostali slovo sami kosmonauti a ve stručnosti nám své mise představili. Poté se zrázu zvedl pan Savinych s tím, že mu brzy poletí letadlo zpět do Moskvy a on už musí jít. Ani nevím, jestli to bylo v plánu anebo k tomu byl pan Savinych přinucen, ale při svém odchodu se ještě na (trochu delší) chvíli zastavil u stolku za hledištěm a ochotně rozdával autogramy. Zbylí kosmonauti zůstali sedět na jevišti a viditelně se nudili, protože zájem o autogram V. Savinyche měla minimálně většina lidí.

Georgij Ivanov vypráví o selhání své mise
Georgij Ivanov vypráví o selhání své mise
Po jeho odchodu beseda pokračovala. Odborná literatura o kosmických letech je jistě velmi zajímavá ale nikdy se nevyrovná vlastním slovům člověka, který to prožil. A když byl G. Ivanov požádán, aby přiblížil fatální selhání své mise, v sále se rozhostilo naprosté ticho, rušené snad jen několika dětmi, které si v hledišti neustále posílaly jakési sladkosti.

Georgi Ivanov odstartoval na oběžnou dráhu z Bajkonuru 10. dubna 1979 v lodi Sojuz 33, jejímž úkolem bylo se druhý den letu spojit s orbitální stanicí Saljut 6. To se ovšem nezdařilo kvůli poruše hlavního motoru (konkrétně turbočerpadla k přísunu paliva). G. Ivanov k tomu řekl: "Nikdy předtím se něco takového nestalo. Tomu motoru jsme mohli věřit na 99,9 procenta, takže pravděpodobnost, že se něco stane, byla 1:1000." A přece se stalo. Následovala aktivace záložního motoru a nouzové přistání, během kterého museli oba kosmonauti na palubě vydržet přetížení až 9G.

Kosmonauti statečně rozdávají autogramy
Kosmonauti statečně rozdávají autogramy
Jak je již tradicí, po ukončení besedy se u stolku kosmonautů utvořila dlouhá řada z prakticky všech přítomných návštěvníků, kteří drželi v rukou nejrůznější fotografie, obálky nebo knihy, které si chtěli nechat podepsat. Nebylo kam spěchat a tak se dostalo na všechny.

Po skončení besedy jsem zaslechl zajímavou myšlenku: když měli kosmonauti před muzeem rozchod na besedy, nebudou tam mít i sraz po besedách? Ale spíš asi ne, mají docela nabitý program a zamíří jinam. Ozval se hlad a já před cestou domů ještě zamířil do blízkého McDonaldu.

Foto: autor článku

Závěrem bych chtěl poděkovat jednak Moravskému zemskému muzeu za velmi dobrou organizaci besedy a hlavně pracovníkům Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka v Brně, vedeným ředitelem Mgr. J. Duškem Ph.D., a všem organizátorům za uskutečnění návštěvy evropských kosmonautů v Brně. Jsem si jist, že mnoho zájemců o kosmonautiku to ocenilo a některé to možná dokonce k zájmu o kosmonautiku přivedlo.

Více informací o zúčastněných kosmonautech najdete například zde.




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Za súmraku

Vrch Ostrá 1247mnm. Počas astronomického súmraku ešte posledné slnečné svetlo osvetľovalo horizont. Na fotke je vidieť Mesiac, Mars, Venušu a Mliečnu cestu.

Další informace »