Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Reportáž ze Sletu středoevropských kosmonautů v Brně
Vít Straka Vytisknout článek

Reportáž ze Sletu středoevropských kosmonautů v Brně

Kosmonauti v Moravském zemském muzeu. Zleva G. Ivanov, B. Farkas, S. Jähn a V. Savinych
Kosmonauti v Moravském zemském muzeu. Zleva G. Ivanov, B. Farkas, S. Jähn a V. Savinych
Jak určitě mnozí z nás ví, Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně v současné době prochází rozsáhlou rekonstrukcí a modernizací, jejíž základní kámen položilo a poklepalo skoro dvacet kosmonautů, kteří Brno navštívili v říjnu 2009 v rámci kongresu asociace ASE. A kdo nejlépe posoudí, jak práce pokračují? Samozřejmě kosmonauté. A proto se jich v minulém týdnu sešlo v Brně celkem sedm.

Na slet kosmonautů jsem se těšil dlouho, hlavně kvůli přítomnosti Vladimíra Remka a slovenského kosmonauta Ivana Belly, které jsem zatím neměl možnost požádat o podepsání společné fotografie. To jsem ale ještě netušil, kolik kosmických cestovatelů do Brna zamíří, finální počet se ustálil na osmi lidech. Na seznamu byli: Vladimír Remek, Ivan Bella, Miroslaw Hermaszewski (Polsko), Franz Viehböck (Rakousko), Bertalan Farkas (Maďarsko), Georgij Ivanov (Bulharsko), Sigmund Jähn (Německo) a Viktor Savinych (Rusko). Poslední verze seznamu však obsahovala pouze sedm jmen, Miroslaw Hermaszewski od návštěvy Brna nakonec upustil.

Součástí pobytu v Brně se ve středu 15. září stala beseda s veřejností. Kvůli vysokému počtu účastníků sletu byli kosmonauti "rozhozeni" na dvě místa v Brně: Knihovnu Jiřího Mahena na Kobližné ulici poctili návštěvou Vladimír Remek, Ivan Bella a Franz Viehböck, zbytek jejich kolegů zamířil do Moravského zemského muzea na Zelném trhu. Osobně jsem tuto destinaci zvolil také, protože ani s jedním ze zde přítomných kosmonautů jsem se dosud nesetkal, i když jsem musel obětovat podepisování společných fotek s pány Remkem a Bellou.

Sigmund Jähn předvádí pomocí mikrofonu a láhve s vodou princip navedení na oběžnou dráhu
Sigmund Jähn předvádí pomocí mikrofonu a láhve s vodou princip navedení na oběžnou dráhu
V Brně šlo všechno od začátku hladce. Budova Moravského zemského muzea se nachází jen asi 5 minut chůze z hlavního nádraží, takže jsem tentokrát ani nevyužil služeb známých brněnských "šalin". Dietrichsteinský palác muzea je nepřehlédnutelnou dominantou Zelného trhu. A když jsem se k němu blížil, nepřehlédnutelné bylo také srocení lidí před ním. Že by už dorazili kosmonauti? Samozřejmě, a bylo tady všech sedm. Takže společné fotografie s V. Remkem a I. Bellou jsem si mohl klidně vzít. No, snad příště. Skupina kosmonautů se záhy rozdělila a tři z nich nasedli do auta a vyrazili ke knihovně na Kobližné ulici.

Všichni již přítomní návštěvníci se spolu se zbylými kosmonauty odebrali do muzea. Sál, úhledně připravený k besedě, byl ještě docela prázdný a tak jsme se skoro všichni vydali spolu s kosmonauty na prohlídku zdejší bohaté geologické expozice. Ta je velmi zajímavá, bohužel však nebyla hlavní položkou v programu. Po krátké procházce muzeem kosmonauti s tlumočnicí zasedli za mikrofony na jevišti, zbytek obsadil místa v hledišti a beseda mohla začít. Skoro všichni zde přítomní vzácní návštěvníci (s výjimkou V. Savinyche, který se jako člen sovětského oddílu kosmonautů podíval do vesmíru třikrát) do kosmu odstartovali pouze jednou v rámci programu Interkosmos, který spočíval v nabídce Sovětského svazu, že vypustí svým satelitním státům do vesmíru kosmonauty. Nejdříve dostali slovo sami kosmonauti a ve stručnosti nám své mise představili. Poté se zrázu zvedl pan Savinych s tím, že mu brzy poletí letadlo zpět do Moskvy a on už musí jít. Ani nevím, jestli to bylo v plánu anebo k tomu byl pan Savinych přinucen, ale při svém odchodu se ještě na (trochu delší) chvíli zastavil u stolku za hledištěm a ochotně rozdával autogramy. Zbylí kosmonauti zůstali sedět na jevišti a viditelně se nudili, protože zájem o autogram V. Savinyche měla minimálně většina lidí.

Georgij Ivanov vypráví o selhání své mise
Georgij Ivanov vypráví o selhání své mise
Po jeho odchodu beseda pokračovala. Odborná literatura o kosmických letech je jistě velmi zajímavá ale nikdy se nevyrovná vlastním slovům člověka, který to prožil. A když byl G. Ivanov požádán, aby přiblížil fatální selhání své mise, v sále se rozhostilo naprosté ticho, rušené snad jen několika dětmi, které si v hledišti neustále posílaly jakési sladkosti.

Georgi Ivanov odstartoval na oběžnou dráhu z Bajkonuru 10. dubna 1979 v lodi Sojuz 33, jejímž úkolem bylo se druhý den letu spojit s orbitální stanicí Saljut 6. To se ovšem nezdařilo kvůli poruše hlavního motoru (konkrétně turbočerpadla k přísunu paliva). G. Ivanov k tomu řekl: "Nikdy předtím se něco takového nestalo. Tomu motoru jsme mohli věřit na 99,9 procenta, takže pravděpodobnost, že se něco stane, byla 1:1000." A přece se stalo. Následovala aktivace záložního motoru a nouzové přistání, během kterého museli oba kosmonauti na palubě vydržet přetížení až 9G.

Kosmonauti statečně rozdávají autogramy
Kosmonauti statečně rozdávají autogramy
Jak je již tradicí, po ukončení besedy se u stolku kosmonautů utvořila dlouhá řada z prakticky všech přítomných návštěvníků, kteří drželi v rukou nejrůznější fotografie, obálky nebo knihy, které si chtěli nechat podepsat. Nebylo kam spěchat a tak se dostalo na všechny.

Po skončení besedy jsem zaslechl zajímavou myšlenku: když měli kosmonauti před muzeem rozchod na besedy, nebudou tam mít i sraz po besedách? Ale spíš asi ne, mají docela nabitý program a zamíří jinam. Ozval se hlad a já před cestou domů ještě zamířil do blízkého McDonaldu.

Foto: autor článku

Závěrem bych chtěl poděkovat jednak Moravskému zemskému muzeu za velmi dobrou organizaci besedy a hlavně pracovníkům Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka v Brně, vedeným ředitelem Mgr. J. Duškem Ph.D., a všem organizátorům za uskutečnění návštěvy evropských kosmonautů v Brně. Jsem si jist, že mnoho zájemců o kosmonautiku to ocenilo a některé to možná dokonce k zájmu o kosmonautiku přivedlo.

Více informací o zúčastněných kosmonautech najdete například zde.




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



22. vesmírný týden 2017

22. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 29. 5. do 4. 6. 2017. Měsíc bude kolem čtvrti. Večer je ideálně vidět Jupiter. V druhé polovině noci Saturn. Ráno je nízko na východě jasná Venuše. Slunce je málo aktivní, ale malé skvrnky na povrchu se objevují. Rusko vypustilo další družici pro sledování balistických střel. Mezitím SpaceX je blízko plánovaného startu s nákladní lodí Dragon k ISS. Dočkat se můžeme i japonského a evropského startu. Dechberoucí záběry Jupiterovy atmosféry, ale i várku vědeckých dat představila sonda Juno. Zajímavá raketa startovala také z Nového Zélandu. Na ISS vyměnili vadný počítač na vnějšku stanice.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Odhalené vrstvy Slunce

„Štěstí! Co je štěstí? Muška jenom zlatá, která za večera kol tvé hlavy chvátá …“. Slavné verše českého básníka Adolfa Heyduka, proslavené zejména scénou s Jaroslavem Marvanem a Ladislavem Peškem ve filmu Škola základ života. A právě tato „zlatá muška“, či její stejně pilná kamarádka, stála za

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mléčná dráha a Cygnus

d750 + Samyang 24 na Star Adventurer montáži

Další informace »