Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Robot opraví robota

Robot opraví robota

Dextre.jpg
Když počátkem letošního roku informoval administrátor NASA Sean O´Keefe o zrušení další servisní mise raketoplánu k Hubblovu kosmickému teleskopu (HST), vyvolal tím mnoho rozhořčení nejen mezi astronomy, ale i mezi širokou veřejností. Jako reakce na nesouhlasné projevy byla ustanovena nezávislá komise, která měla navrhnout, co lze udělat pro prodloužení "života" HST a zjistit, zda je přitom nezbytná přítomnost kosmonautů. Komise měla 20 členů (vědci, bývalí astronauti, manažeři NASA, pracovníci letecko-kosmických společností, jeden člen vyšetřovací komise šetřící havárii raketoplánu Columbia a odborníci na automatické systémy). Předsedou komise byl jmenován Louis Lanzerotti, známý odborník na výzkum sluneční soustavy, konzultant společností Bell Laboratories a Lucent Technologies.

Administrátor NASA nedávno prohlásil, že projekt záchrany HST bude realizován a že k jeho záchraně bude vybrána nejlepší varianta z 26 různých návrhů, předložených jednotlivci, univerzitami či firmami. S největší pravděpodobností bude oprava HST svěřena robotům. Definitivní rozhodnutí bude zveřejněno v létě příštího roku (2005).

Vědci očekávají, že nejpozději v letech 2007 až 2008 přestanou na HST fungovat gyroskopy, zajišťující správnou orientaci a stabilizaci dalekohledu v prostoru. Rovněž stárnoucí panely slunečních baterií bude nutno vyměnit, aby byly přístroje zásobovány dostatečným množstvím elektrické energie. Plánovanou další servisní misi raketoplánu NASA zrušila na základě doporučení vyšetřovací komise, která studovala příčiny havárie raketoplánu Columbia.

Jedním z velice vážných kandidátů na opravu HST je robot-opravář DEXTRE (Special Purpose Dexterous Manipulator), jak jej nazývají jeho kanadští tvůrci. Robot je vybaven dvěma "rukama" - velice pohyblivými a přesnými manipulátory. Od svého počátku byl konstruován za účelem provádění různých montážních prací mimo palubu Mezinárodní kosmické stanice ISS. Podle názoru konstruktérů je schopen provádět prakticky všechny operace, které vykonávají kosmonauti ve volném kosmickém prostoru. Při jeho vývoji vycházeli jeho tvůrci ze zkušeností s provozem manipulátoru na palubě raketoplánu (tzv. "kanadská ruka") či s podobným zařízením Canadarm-2, instalovaným na kosmické stanici ISS.

Rovněž NASA pracuje na vývoji vlastního robota, tzv. Robonauta (humanoidního robota), který však nedosahuje takových parametrů jako kanadský robot Dextre. Přiznal to i vedoucí vědeckého programu NASA Al Diaz. Na jedné variantě Robonauta pracuje firma Robot Systems Technology Branch (Johnson Space Center) ve spolupráci s DARPA (Defense Advanced Research Project Agency). S největší pravděpodobností bude oprava HST svěřena právě kanadskému robotu.

Úkol robota však nebude jednoduchý. Na HST je nutno uvolnit a zase připevnit několik ochranných krytů, z vnitřních prostorů vytáhnout vědeckou aparaturu a nahradit ji novým zařízením. Je nutno vzít v úvahu, že některé krytky se za 14 let pobytu v kosmickém prostoru deformovaly. Jedna krytka je dokonce tak pokřivená, že při posledním servisním letu raketoplánu měli kosmonauti značné problémy s jejím upevněním.

K zabezpečení montáže jednotlivých přístrojů bude robot-opravář vybaven různým nářadím. Jeho hlavním úkolem bude provést výměnu panelů slunečních baterií (tj. staré demontovat a na jejich místo nainstalovat nové), provést výměnu gyroskopů a také vyměnit dva vědecké přístroje. V nedávné době došlo na HST k poruše na zobrazovacím spektrografu STIS (Space Telescope Imaging Spectrograph), instalovaném na HST během servisní mise raketoplánu v roce 1997. Technici nyní intenzívně přemýšlejí o tom, zda by byla možná jeho oprava.

Start robota-opraváře se předpokládá v roce 2007. Pokud bude oprava HST úspěšná, životnost dalekohledu se tím prodlouží minimálně o 5 let. V další fázi bude pomocí jiného robota zajištěn řízený zánik dalekohledu v hustých vrstvách zemské atmosféry. To už by měl být ve vesmíru ještě větší a dokonalejší kosmický dalekohled JWST.

Zdroj: canoe.ca
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí">




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



4. vesmírný týden 2017

4. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 23. 1. do 29. 1. 2017. Měsíc bude kolem novu, uvidíme jej jako extrémní večerní srpek už v sobotu 28. 1.? Večer nás upoutá až dlouho do tmy zářící planeta Venuše a kousek vedle ní i slabší Mars na jihozápadě. V druhé polovině noci a hlavně ráno je pěkně viditelný Jupiter. Ráno už se dá pozorovat i Saturn. Aktivita Slunce se krátkodobě zvýšila. Na večerní obloze pomalu zjasňuje Enckeho kometa. Planetka Vesta byla v opozici. Z poněkud chudšího přehledu událostí z kosmonautiky připomínáme start Atlasu V a zajímavý problém selhávajících atomových hodin na družicích Galileo. Fantastický snímek měsíčku Daphnis publikoval tým sondy Cassini u Saturnu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2237 - Rosetta (úzkopásmově)

Prosincové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ je za námi. Stejně tak vlastně i celý rok 2016. A soutěž vstupuje do dalšího roku 2017, stejně jako organizace, která ji zaštiťuje a která letos slaví úžasných 100 let - Česká astronomická společnost. A ač je to k nevíře, již více než

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Planetka (24814) 1994 VW1 poblíž hvězdy beta Tau

Planetka měla v době fotografování 16.3 mag a pohybovala se po obloze rychlostí 1.23"/min.

Další informace »