Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  ROSETTA – druhý průlet kolem Země

ROSETTA – druhý průlet kolem Země

Průlet sondy Rosetta v blízkosti Země (2007) - kresba.
Průlet sondy Rosetta v blízkosti Země (2007) - kresba.
Kosmická sonda Rosetta – evropský lovec komet – absolvuje 13. listopadu 2007 druhý těsný průlet kolem Země. Gravitační pole Země navede sondu na takovou dráhu, která ji nakonec přivede k cílové kometě.

Průlet sondy Rosetta kolem Země bude jejím třetím hlavním krokem na desetileté cestě ke kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko. Minulý měsíc se uskutečnila drobná korekce dráhy sondy jako příprava na gravitační manévr při průletu kolem Země. Sonda je nyní na té správné dráze pro gravitační urychlení, čímž budou uspořeny cenné pohonné látky pro případné budoucí úpravy dráhy v blízkosti komety.

K nejtěsnějšímu průletu sondy kolem Země dojde v úterý 13. listopadu 2007 ve 21:57 SEČ. V tomto okamžiku se sonda bude pohybovat rychlostí 45 000 km/h (12,5 km/s) vzhledem k Zemi. Sonda prolétne ve výšce 5301 km nad Tichým oceánem, jihozápadně od Chile, nad místem se souřadnicemi 63° 46´ j. š. a 74° 35´ z. d.

Při těchto těsných průletech je využito gravitační přitažlivosti planet k významným změnám dráhy sondy a ke zvýšení její rychlosti k dosažení zvoleného cíle. Poprvé prolétla sonda Rosetta v blízkosti Země 4. 3. 2005. Dne 25. 2. 2007 naopak využila k úpravě dráhy gravitačního vlivu planety Mars. Do blízkosti Země se sonda vrátí ještě jednou – přesně za dva roky – a 13. 11. 2007 absolvuje v pořadí třetí (již poslední) gravitační manévr při průletu kolem naší planety.

Zatímco gravitační manévr při průletu kolem Marsu posloužil ke snížení rychlosti a k navedení sondy do vnitřních oblastí Sluneční soustavy (do blízkosti Země), druhý průlet kolem Země naopak pomůže sondě Rosetta získat dostatečnou rychlost k dosažení vnějších oblastí Sluneční soustavy. Při průletu přes hlavní pás asteroidů mezi Marsem a Jupiterem prolétne sonda v blízkosti planetky 2867 Stein (5. 9. 2008), kterou bude podrobně zkoumat. Poté se bude sonda znovu vracet do vnitřních částí Sluneční soustavy a naposled prolétne kolem Země v listopadu 2009.

Zvýšení rychlosti sondy při jejím třetím gravitačním manévru v blízkosti Země umožní Rosettě další průlet pásmem asteroidů, přičemž bude zblízka zkoumat planetku 21 Lutetia (10. 7. 2010). Nakonec se sonda dostane do blízkosti cílové komety 67P/Churyumov-Gerasimenko. Setkání s kometou se uskuteční v roce 2014 ve vzdálenosti zhruba 600 miliónů km od Slunce.

V průběhu druhého průletu sondy Rosetta v blízkosti Země bude hlavním úkolem zajištění jejího bezpečného průletu, protože tento manévr je rozhodující pro celkový úspěch mise. Kromě toho na příletové a odletové části dráhy se bude sonda Rosetta nacházet ve velmi nepříznivé poloze z hlediska osvětlení Sluncem, tudíž v nepříznivých teplotních a energetických podmínkách.

Navzdory tomuto omezení bude několik přístrojů jak na mateřské sondě, tak na přistávacím modulu Philae, aktivováno za účelem kalibrace, vědeckých měření a pořizování snímků. Tato pozorování jsou naplánována na období od 7. do 20. listopadu 2007.

Rosetta bude v první řadě při příletu k Zemi studovat její atmosféru a magnetosféru. Bude rovněž snímkovat obydlené oblasti Asie, Afriky a Evropy, následně se zaměří na Měsíc a bude pořizovat spektra osvětlené části měsíčního povrchu. Po průletu kolem Země pořídí Rosetta společný portrét Země a Měsíce.

Za dva roky opět na shledanou.

Zdroj: swww.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

!

Další informace »