Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  ROSETTA – druhý průlet kolem Země

ROSETTA – druhý průlet kolem Země

Průlet sondy Rosetta v blízkosti Země (2007) - kresba.
Průlet sondy Rosetta v blízkosti Země (2007) - kresba.
Kosmická sonda Rosetta – evropský lovec komet – absolvuje 13. listopadu 2007 druhý těsný průlet kolem Země. Gravitační pole Země navede sondu na takovou dráhu, která ji nakonec přivede k cílové kometě.

Průlet sondy Rosetta kolem Země bude jejím třetím hlavním krokem na desetileté cestě ke kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko. Minulý měsíc se uskutečnila drobná korekce dráhy sondy jako příprava na gravitační manévr při průletu kolem Země. Sonda je nyní na té správné dráze pro gravitační urychlení, čímž budou uspořeny cenné pohonné látky pro případné budoucí úpravy dráhy v blízkosti komety.

K nejtěsnějšímu průletu sondy kolem Země dojde v úterý 13. listopadu 2007 ve 21:57 SEČ. V tomto okamžiku se sonda bude pohybovat rychlostí 45 000 km/h (12,5 km/s) vzhledem k Zemi. Sonda prolétne ve výšce 5301 km nad Tichým oceánem, jihozápadně od Chile, nad místem se souřadnicemi 63° 46´ j. š. a 74° 35´ z. d.

Při těchto těsných průletech je využito gravitační přitažlivosti planet k významným změnám dráhy sondy a ke zvýšení její rychlosti k dosažení zvoleného cíle. Poprvé prolétla sonda Rosetta v blízkosti Země 4. 3. 2005. Dne 25. 2. 2007 naopak využila k úpravě dráhy gravitačního vlivu planety Mars. Do blízkosti Země se sonda vrátí ještě jednou – přesně za dva roky – a 13. 11. 2007 absolvuje v pořadí třetí (již poslední) gravitační manévr při průletu kolem naší planety.

Zatímco gravitační manévr při průletu kolem Marsu posloužil ke snížení rychlosti a k navedení sondy do vnitřních oblastí Sluneční soustavy (do blízkosti Země), druhý průlet kolem Země naopak pomůže sondě Rosetta získat dostatečnou rychlost k dosažení vnějších oblastí Sluneční soustavy. Při průletu přes hlavní pás asteroidů mezi Marsem a Jupiterem prolétne sonda v blízkosti planetky 2867 Stein (5. 9. 2008), kterou bude podrobně zkoumat. Poté se bude sonda znovu vracet do vnitřních částí Sluneční soustavy a naposled prolétne kolem Země v listopadu 2009.

Zvýšení rychlosti sondy při jejím třetím gravitačním manévru v blízkosti Země umožní Rosettě další průlet pásmem asteroidů, přičemž bude zblízka zkoumat planetku 21 Lutetia (10. 7. 2010). Nakonec se sonda dostane do blízkosti cílové komety 67P/Churyumov-Gerasimenko. Setkání s kometou se uskuteční v roce 2014 ve vzdálenosti zhruba 600 miliónů km od Slunce.

V průběhu druhého průletu sondy Rosetta v blízkosti Země bude hlavním úkolem zajištění jejího bezpečného průletu, protože tento manévr je rozhodující pro celkový úspěch mise. Kromě toho na příletové a odletové části dráhy se bude sonda Rosetta nacházet ve velmi nepříznivé poloze z hlediska osvětlení Sluncem, tudíž v nepříznivých teplotních a energetických podmínkách.

Navzdory tomuto omezení bude několik přístrojů jak na mateřské sondě, tak na přistávacím modulu Philae, aktivováno za účelem kalibrace, vědeckých měření a pořizování snímků. Tato pozorování jsou naplánována na období od 7. do 20. listopadu 2007.

Rosetta bude v první řadě při příletu k Zemi studovat její atmosféru a magnetosféru. Bude rovněž snímkovat obydlené oblasti Asie, Afriky a Evropy, následně se zaměří na Měsíc a bude pořizovat spektra osvětlené části měsíčního povrchu. Po průletu kolem Země pořídí Rosetta společný portrét Země a Měsíce.

Za dva roky opět na shledanou.

Zdroj: swww.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Lunární X

Další informace »