Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  ROSETTA připravena ke startu

ROSETTA připravena ke startu

Rosetta.jpg
Evropská kosmická agentura ESA připravila ke startu po mnohaletém úsilí svoji kosmickou sondu s názvem ROSETTA. Jejím úkolem byl detailní průzkum komety 46P/Wirtanen a přistání na jejím ledovém jádru. Start se měl uskutečnit v lednu letošního roku. Avšak vzhledem k tomu, že v prosinci 2002 havarovala raketa Ariane-5 (jejíž modifikace měla vynést na cestu do vesmíru i sondu Rosetta), bylo rozhodnuto start sondy odložit až do vyšetření příčin havárie rakety. Původní termín startu se nepodařilo stihnout, a tak byl pro sondu vybrán nový cíl.

Z několika možností byla nakonec vybrána kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko, která byla objevena v roce 1969. Kolem Slunce oběhne jednou za 6,57 roku. Start je naplánován na 26. 2. 2004. Jádro komety má rozměry 3 x 5 km. To znamená, že je asi 4krát větší než kometa Wirtanen a gravitace v okolí jádra bude asi 30krát vyšší. Z toho vyplývá, že přistávací rychlost modulu o hmotnosti 100 kg se zvýší z původních 0,2 až 0,5 m/s na 0,7 až 1,5 m/s. Konstruktéři proto hledali řešení, jak zajistit bezpečné přistání sondy na jádru komety.

V případě přistání na kometě Wirtanen byl hlavní problém v tom, aby se po dopadu modul neodrazil a neodlétl do kosmického prostoru vzhledem k nepatrné přitažlivosti komety. Nyní nastal další problém - vzhledem k vyšší gravitaci může po dopadu na nerovný terén dojít k převrácení přistávacího modulu, případně k jeho poškození.

Aby taková situace nenastala, byl poněkud překonstruován přistávací "podvozek" sondy. Při modelových zkouškách bylo zjištěno, že sonda může bezpečně přistát rychlostí 1,5 m/s na terénu se sklonem 10 stupňů a rychlostí 1,2 m/s na svahu se sklonem do 30 stupňů.

Dále bylo rozhodnuto, že scénář výzkumu komety bude pozměněn tak, že povrch jádra komety bude delší dobu zkoumán za účelem podrobného zmapování, vybrání vhodného místa k přistání a změření gravitace komety. Zatím je přistání naplánováno na listopad 2014. Přistání se uskuteční na té části kometárního jádra, která bude v okamžiku přistávacího manévru vhodně osvětlena Sluncem.

Zdroj: ESA




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



42. vesmírný týden 2017

42. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 16. 10. do 22. 10. 2017. Měsíc bude v novu. Čeká nás ranní seskupení s planetami. Saturn je večer nízko nad jihozápadem. Celou noc jsou vidět planety Neptun a Uran, který bude v opozici. Ráno je vidět jasná Venuše a slabší Mars. Aktivita Slunce je nízká. Dobré podmínky k pozorování bude mít meteorický roj Orionid. Ve vypouštění raket byla minulý týden nejúspěšnější společnost SpaceX s rovnou dvěma úspěšnými starty. Rusové úspěšně poslali Rokot a na druhý pokus i nákladní loď Progress k ISS. Naopak ULA dokázala vypustit raketu Atlas V až na pátý pokus. Na vině byly technické problémy i počasí. A úspěšný start zaznamenala i Čína s Venezuelskou družicí.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Vteřiny před a po zatmění

Velké americké zatmění. Tak jej, pro nás přeci jen trochu velikášsky, nazvali sami Američané. Na druhou stranu se jim není co divit. Pás totality, tedy oblast viditelnosti úplného zatmění, se táhla skrze celou Ameriku. Prakticky od pustého severozápadu až po zalidněný jihovýchod. Zejména

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Asteroid 7 Iris

Oblast oblohy s asteroidem 7 Iris focený z města přes světelné znečištění

Další informace »